Hebronské staré město bude nově zařazeno na seznam UNESCO jako ohrožená palestinská památka. Pro rezoluci navrženou arabskými státy v Krakově hlasovalo 12 zemí. Rozhodnutí má i politický rozměr. Izrael protestuje, protože Hebron a jeho památky považuje za historicky své území.
Hlasování v polském Krakově vyzdvihlo Hebronské staré město na seznam nejvzácnějšího a současně i nejvíce ohroženého kulturního dědictví světa. Pro bylo dvanáct hlasů, nezbytné bylo získat aspoň deset. Šest zemí se zdrželo a tři byly proti.
„Sen se stal skutečností, usilujeme o to už od roku 2008, kdy Organizace pro osvobození Palestiny nebyla ani členem UNESCO. Tenkrát si hodně lidí klepalo na čelo s tím, že naše úsilí je marné, dnes jsme svého cíle dosáhli,“ řekl bývalý starosta Hebronu Chálid Osaili.
Pro palestinskou samosprávu je rozhodnutí UNESCO vítězstvím. Má i praktický význam v podobě turistů i pomoci s ochranou památek. „Zapsání Hebronu a Ibrahimovy mešity nám přinese prospěch, tato část bude organizací UNESCO chráněná a bude také její odpovědností chránit zdejší památky před poškozením nebo zničením,“ uvedla palestinská ministryně turistiky a památek Rula Maayahová.
Kritika od Izraele
Na seznam se tak dostává i Hrobka proroků, uctívaná jako Hrobka patriarchů také Židy. Ta však spadá pod zónu ovládanou Izraelem, který tak obvinil UNESCO, že se snaží přepsat tisíce let staré dějiny.
„V podstatě to znamená, že Hrobka Patriarchů je palestinským, nikoli židovským místem a je v ohrožení. Jen tam, kde je přítomen Izrael, jako třeba v Hebronu, je zajištěna svoboda uctívání pro každého. Podívejte se na to, jak na Blízkém východě vybuchují mešity, synagogy a kostely - jsou to místa, kde Izrale není. Budeme Hrobku Patriarchů dál hlídat a strážit svobodu vyznání,“ prohlásil izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Podle judaismu jsou v Hebronu pohřbeni biblický Abrahám, Izák a Jákob a jejich ženy.
Jak uvedl izraelský tisk, Izrael a Spojené státy se snažily odhlasování návrhu zabránit, avšak nepodařilo se jim získat dostatek stoupenců mezi hlasujícími státy. Hlasování provázela i hádka izraelského zástupce při UNESCO Carmela Shama-Hacohena, který protestoval proti tomu, že se nehlasovalo tajně, což podle něj zabránilo některým zemím hlasovat ve prospěch Izraele.
Místo je posvátné i pro muslimy a v minulosti bylo dějištěm krvavých střetů. V roce 1994 u hrobky židovský fanatik Baruch Goldstein postřílel 29 modlících se Palestinců.
