Série anonymních výhrůžek komplikuje život v některých velkých ruských městech. Neznámí pachatelé vyhrožují bombovými útoky především v Moskvě už téměř dva měsíce. Zaměřují se hlavně na místa, kde se soustředí hodně lidí. Podle ruských tajných služeb část anonymních e-mailů přichází ze zahraničí.
Během jediného dne bylo například na seznamu ohrožených míst v Moskvě více než sto škol, dvacet soudních budov a už poněkolikáté všech 232 stanic metra. Neznámí pachatelé vyhrožují i útoky na moskevských nádražích, v obchodních centrech či nemocnicích.
Začátkem týdne evakuovaly ruské úřady kvůli zprávě o umístění výbušných zařízení pět soudních budov v Moskvě. Jenom za pondělí se kvůli nahlášeným bombám v nemocnicích či stanicích metra muselo evakuovat přes deset tisíc lidí. Terčem výhrůžky se nedávno stal i obchodní dům GUM na Rudém náměstí.
Výhrůžky obdrželo na začátku týdne také nejméně šest soudních budov v Petrohradě. Neznámý pachatel rovněž v e-mailu petrohradským úřadům vyhrožoval, že umístil bomby na petrohradské mosty, a požadoval výkupné v kryptoměně. Zároveň upozornil, že úřady se nyní budou muset s výhrůžkami potýkat častěji.
Výhrůžky začaly v listopadu
Hrozby jsou součástí větší vlny, která začala na konci loňského listopadu. Zpravodajský server BBC s odvoláním na ruská média uvedl, že od 28. listopadu poplašné zprávy narušily život více než milionu obyvatel Moskvy. Policisté zatím ani v jednom z případů žádnou výbušninu nenašli a nemají dosud ani žádnou stopu.
Podle BBC ruské úřady ani státní média nevěnují množství poplašných zpráv větší pozornost. Státní televize například o bombových hrozbách informovala pouze dvakrát, v obou případech se jednalo o poplašné zprávy na ruském Dálném východě.
Ruský opoziční server Novaja Gazeta kvůli tomu šéfovi ruské kontrarozvědky Alexandru Bortnikovi adresoval otevřený dopis, ve kterém úřady a oficiální média obviňuje z „mlčení“ a vlnu výhružek označuje za součást jedné plánované akce.
