Evropská komise zahájila řízení s Maďarskem a Polskem kvůli obavám z porušování práv sexuálních menšin (LGBT) v obou zemích. Zatímco v maďarském případě je důvodem zejména nový zákon, mimo jiné zakazující ve školách informovat o menšinové sexuální orientaci, u Polska jsou podle Komise problémem zóny bez LGBT ideologie, které vyhlásily desítky polských měst. Oběma státům, s nimiž unijní exekutiva dlouhodobě vede několik oddělených řízení souvisejících s právním státem a evropskými hodnotami, odeslala Komise dopisy a dala jim dva měsíce na reakci.
„Rovnost a respekt k lidským právům jsou základní hodnoty EU… Komise použije veškeré nástroje, aby tyto hodnoty hájila,“ komentoval zahájení procedury mluvčí komise Johannes Bahrke.
Šéf kanceláře předsedy maďarské vlády Gergely Gulyás v reakci uvedl, že Brusel nemá co mluvit k maďarskému zákonu a nemá se vměšovat do záležitostí, které spadají do kompetence členských států. Varoval, že zásahy EU do těchto oblastí by mohly rozbít celý blok. Evropskou komisi obvinil, že „útočí ze spíše politických než právních důvodů“.
Spolupracovník premiéra Viktora Orbána také podle agentury AFP obvinil evropskou exekutivu, že schválně zpožďuje schválení plánu, který může maďarské ekonomice pomoct vzpamatovat se z pandemie miliardami z unijních fondů. Pohrozil také vetováním klimatického plánu, který EK ve středu předložila.
Šéfka Komise má zákon za ostudný
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová tvrdý postup vůči Maďarsku avizovala již v červnu. Tehdy maďarský parlament ovládaný konzervativní stranou Fidesz premiéra Viktora Orbána schválil normu, zakazující jakoukoli prezentaci homosexuality a děl s ní spojených na školách pro děti do osmnácti let.
Zákon, který odsoudila většina lídrů unijních zemí, von der Leyenová označila za ostudný. Orbán, který má s Bruselem spory i kvůli omezování plurality médií či kvůli útokům na nevládní organizace, jej však odmítl změnit s tím, že norma chrání děti před sexuálním zneužíváním.
Polské „zóny bez LGBT ideologie“ kritizuje Evropská komise již od loňska a několika městům, které je vyhlásily, zastavila finanční podporu z unijních fondů.
Pokud Budapešť a Varšava námitkám unijní exekutivy nevyhoví, může řízení dospět až před soud EU. Ten má možnost zrušení sporných pravidel nařídit pod hrozbou vysoké pokuty. Polská justice přitom v současnosti řeší nadřazenost unijního práva nad polskými zákony, což může podle některých názorů ohrozit další setrvání země v sedmadvacítce.
