EU odmítla podpořit projekty polských obcí, které se označily za zóny bez LGBT

Evropská unie odmítla finančně podpořit šest polských měst, která se označila za „zóny bez LGBT“ nebo zakázaly kampaně podporující práva párů stejného pohlaví. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na mluvčího Evropské komise. Podle polského ministra spravedlnosti Zbigniewa Ziobra je tento krok Bruselu neopodstatněný a protiprávní.

Mluvčí Adalbert Jahnz na tiskové konferenci v Bruselu potvrdil, že EU odmítla šest žádostí z Polska týkajících se programu na podporu partnerství měst z různých unijních zemí. Konkrétně města nejmenoval s tím, že podle pravidla EU se jména odmítnutých žadatelů nezveřejňují.

Odmítnuté žádosti už v úterý na Twitteru zmínila i eurokomisařka pro rovné příležitosti Helena Dalliová. „Unijní hodnoty a základní práva musí být respektována všemi 27 členskými státy,“ prohlásila.

List Gazeta Wyborcza kritický k vládě uvedl, že za „zóny bez LGBT“ se prohlásily menší i větší obce a vojvodská zastupitelstva z třetiny polského území. Příslušná usnesení nejsou právně závazná. Kvůli nim ale některé obce ze západu Evropy přerušily spolupráci s partnerskými městy v Polsku.

Polský ministr spravedlnosti Ziobro tvrdí, že podle smlouvy o Evropské unii „jsou Evropská komise a všechny orgány EU povinné respektovat národní identitu jednotlivých států, musejí dodržovat zásadu rovnosti všech samospráv a občanů, kteří mají právo na svobodu názoru a přesvědčení“. Ziobro zdůraznil, že je nelze „nijak cenzurovat ani na ně vyvíjet nátlak související s nějakou ideologií nebo názory jedněch či druhých unijních úředníků“.

Jiné obce peníze dostaly

V rámci programu podporujícího partnerství mezi městy mohou jednotlivé komunity z různých unijních zemí získat až 25 tisíc eur (téměř 660 tisíc korun) na rozvoj společných aktivit a programů. Jak poznamenala agentura AP, žádosti z několika dalších polských měst byly schváleny.

Polská konzervativní vláda strany Právo a spravedlnost ve svých kampaních vyzdvihuje odmítání hnutí za práva sexuálních menšin, obranu takzvané tradiční rodiny a hodnot vyznávaných v Polsku vlivnou katolickou církví.

Některé polské obce se označily za „zóny bez LGBT“, což je zkratka pro lesby, gaye, bisexuály a transgender osoby. Označení nemá sice žádný právní dopad, nicméně v rámci EU je považováno za silně diskriminační.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 4 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 6 hhodinami
Načítání...