Počet lidí trpících cukrovkou je ve srovnání s rokem 1980 takřka čtyřnásobný. Tehdy bylo na světě diagnostikováno 108 milionů lidí s touto nemocí, teď jejich počet přesáhl 422 milionů. Šéfka Světové zdravotnické organizace (WHO) varuje, že pokud jednotlivé země nepřijmou protiopatření, stane se tato choroba nejpozději do roku 2030 celosvětově sedmou nejčastější příčinou smrti.
Podle šéfky WHO Margaret Chanové už neplatí, že diabetes je problém především bohatých zemí. S touto závažnou poruchou metabolismu se stále více potýkají i státy se středními a nízkými příjmy. WHO proto vyzývá jednotlivé země, aby se na včasné odhalení diabetu a také prevenci více soustředily a spustila informační kampaň.
Prevence? Pohyb a méně stresu
„Pokud chceme učinit nějaký pokrok v zastavení vzestupu cukrovky, musíme zvážit naše každodenní životy – jíst zdravě, být fyzicky aktivní a vyvarovat se nepřiměřeného nárůstu tělesné hmotnosti,“ uvedla Chanová. Pohyb se doporučuje nejméně třikrát týdně po dobu 30–45 minut.
Kromě pohybu je vhodné vyhnout se obezitě a stresu. „Genetika hraje roli, nicméně neplatí to, co se dřív říkávalo: že když máme oba rodiče diabetiky, tak cukrovku taky určitě dostaneme. Z více než poloviny má vliv vnější prostředí, a tak můžeme proti cukrovce něco udělat,“ řekla dříve předsedkyně České diabetologické společnosti Terezie Pelikánová.
Diabetes je skupina chronických onemocnění, která se projevuje poruchou metabolismu sacharidů. Mezi hlavní projevy cukrovky patří zvýšená koncentrace glukózy v krvi a nedostatek energie. Následky cukrovky se řeší inzulinem, který umožňuje glukóze obsažené v krvi pronikat do buněk, čímž se její koncentrace v krvi snižuje.
„K onemocnění cukrovkou dochází, když slinivka břišní neprodukuje dostatek inzulínu nebo když tělo neumí inzulín účinně využívat. Inzulín je hormon, který reguluje hladinu cukru v krvi a pomáhá našemu tělu získat potřebné množství energie,“ píše na stránkách ministerstvo zdravotnictví.
S cukrovkou se pojí další komplikace
Diabetes u některých pacientů může doprovázet řada souvisejících problémů. Patří mezi ně třeba poškození zraku, někdy může vést až k oslepnutí. Dále chronické postižení ledvin či syndrom diabetické nohy, který může v nejhorším případě skončit amputací. Cukrovkáři mají také až pětkrát častěji infarkt myokardu.
