Covidem-19 už se nakazilo přes sedm milionů lidí. Izrael zpomaluje rozvolňování

Celkově se koronavirem ve světě nakazilo přes sedm milionů lidí, nejvíce nakažených hlásí Spojené státy, Brazílie a Rusko. Izrael kvůli vysokému počtu nově nakažených zbržďuje plánované rozvolňování. Jinde v něm ale pokračují, například v Řecku pustili první návštěvníky do klubů a barů a Slovinsko otevřelo další hranice včetně s Českem. Britský premiér Boris Johnson čelí kritice za pravidlo povinné čtrnáctidenní karantény.

  • Brazilská bilance covidu-19 narostla skoro o 1400 mrtvých.
  • Ve Spojených státech za posledních 24 hodin přibylo 691 úmrtí způsobených koronavirem.
  • Na Novém Zélandu už neevidují žádný aktivní případ covidu-19.
  • V Německu v dubnu kvůli koronavirové pandemii rekordně klesla průmyslová výroba. Meziměsíčně se snížila o 17,9 procenta a meziročně o 25,3 procenta.
  • Ve světě se koronavirem nakazilo přes sedm milionů lidí. Přes 400 tisíc zemřelo.
  • Řecko otevírá bary, kluby a internetové kavárny.
  • V Británii by mohly zaniknout stovky tisíc až miliony pracovních míst, pokud se kvůli karanténním opatřením rychle neobnoví letecká doprava. Řekl to šéf londýnského letiště Heathrow.
  • 14:01
    Česká televize

    Rakousko, Chorvatsko a Irsko se od pondělí přesunou do červené kategorie zemí podle míry rizika nákazy. Oranžové bude například Slovensko nebo Kanárské ostrovy.

  • 23:03

    Anglie se chystá na sobotní znovuotevření hospod. Šéfka londýnské policie Cressida Dicková dnes podle BBC oznámila, že policie bude v ulicích posílena. Manchesterská policie chystá "významnou operaci" a speciální noční hlídky budou nasazeny také v Leedsu.

    V sobotu mohou otevřít například také muzea a galerie, ale jejich velká většina podle BBC této možnosti hned nevyužije. Například londýnská Národní galerie se opět otevře návštěvníkům 8. července, galerie Barbican 13. července a Tate Gallery až 27. července.

  • 22:48

    Dnešní údaje britského ministerstva zdravotnictví, které zahrnují jen laboratorně potvrzené případy, hovoří o 43 730 mrtvých s covidem-19. V obou případech je Velká Británie v Evropě zemí s nejvyšším počtem obětí pandemie. Za poslední den hlásí dalších 155 zemřelých.

Počet nakažených koronavirem ve světě překonal sedm milionů. Vyplývá to z aktuální bilance americké Univerzity Johnse Hopkinse, podle které na komplikace související s infekcí zemřelo přes 400 tisíc lidí. Nejpostiženější zemí dlouhodobě zůstávají Spojené státy s více než 1,9 milionem případů nemoci covid-19, za kterými následují Brazílie s takřka 700 tisíci infikovanými a Rusko s 467 tisíci nakaženými.

Právě ve Spojených státech za neděli přibylo 691 úmrtí způsobených koronavirem, uvedla v neděli večer Univerzita Johnse Hopkinse (JHU). Kvůli nemoci covid-19 už podle její databáze v zemi zemřelo 110 481 lidí. Počet potvrzených nákaz přitom dosáhl už skoro 1,94 milionu.

Známé případy infekce v zemi i v důsledku výrazného rozšíření testovacích kapacit přibývají už pět týdnů v podstatě stejným tempem, zatímco průměrný denní počet obětí za tu dobu klesl zhruba na polovinu.

Statistika mrtvých i nakažených je u USA suverénně nejvyšší z celého světa. Agentura AFP ovšem připomíná, že hned v několika evropských zemích je při přepočtu na milion obyvatel počet úmrtí připisovaných covidu-19 vyšší než v případě USA.

Počínaje pondělkem se ve Spojených státech otevírá vůbec nejpostiženější místo celé země –⁠ New York. Po 78 dnech se tam do práce vrátili stovky tisíc pracovníků ve stavebnictví, dělníci i prodavači. Kadeřnictví, kanceláře a vnitřní bary a restaurace ale dál zůstávají uzavřené. 

Izrael s rozvolněním vyčkává

Izrael kvůli novému růstu případů koronaviru zbrzdil uvolňování, s nímž vláda počítala tento týden. Premiér Benjamin Netanjahu po setkání s ministry odpovídajícími za řešení epidemie oznámil, že byl zaznamenán „prudký nárůst onemocnění“. V zemi minulý týden zaznamenali 800 nových případů koronaviru, zatímco v předchozích čtrnácti dnech pouze 300.

„Rozhodli jsme se to (uvolňování) přibrzdit. Zastavili jsme veškerá uvolnění, která jsme plánovali pro příští dny,“ sdělil premiér v prohlášení.

Od začátku epidemie se v zemi nakazilo 17 915 lidí a 298 lidí zemřelo. Osm dní za sebou denně přibývá kolem sta nových případů nákazy. Izrael s uvolňováním začal v polovině dubna a postupně se mohly znovu otevřít školy, obchody, nákupní centra, pláže a restaurace. Tento týden měla obnovit provoz divadla a kina a rovněž železnice.

Polsko zavírá doly

Čísla nakažených rostou rychle i v Polsku, tamní ministerstvo zdravotnictví v pondělí ohlásilo rekordní denní přírůstek téměř 600 nových případů nákazy koronavirem a dalších devět úmrtí. Kvůli rychlému šíření nákazy mezi horníky ve Slezsku na jihu Polska se na tři týdny zastaví těžba uhlí ve dvanácti dolech.

Horníci z těchto dolů, z nichž dva patří státní společnosti Jastrzebska Spólka Weglowa a deset další státní firmě Polska Grupa Górnicza, dostanou výplaty v plné výši. „Velice nám záleží na tom, aby horníci nebyli ekonomicky potrestáni za to, že se v dolech rozšířila nákaza, která nás k tomuto rozhodnutí přiměla,“ uvedl podle serveru Onet.pl místopředseda vlády Jacek Sasin.

Nahrávám video

Řecko otevírá kluby a bary

V Řecku se v pondělí v rámci uvolňování restrikcí otevřely bary, noční kluby a internetové kavárny, informovala agentura AP. První větší krok k zahájení letošní turistické sezóny udělala země již před týdnem 1. června, kdy povolila otevření všech hotelů s celoročním provozem zavřených od března kvůli pandemii covidu-19. V zemi se tehdy po více než dvou měsících opět otevřely také základní školy a školky, bazény, knihovny, kempy či letní kina. Nadále ale všude platí, že lidé mají dodržovat bezpečnou vzdálenost a ve veřejné dopravě jsou povinné roušky.

„Všechno připomíná běžný život. Naplnily se bary, kavárny, noční kluby,“ popisuje aktuální situaci z Athén spolupracovník ČT Thomas Kulidakis. „Co zbývá, je otevření sezonních hotelů, které proběhne 15. června s oficiálním začátkem sezony,“ doplňuje.

Většina barů, nočních klubů a restaurací funguje v letních měsících zejména ve venkovních prostorech, i díky tomu úřady povolily jejich opětovné otevření. Jak nicméně vláda i lékařští odborníci varovali, jestliže lidé nebudou dodržovat pravidla a nebudou si udržovat společenský odstup, nejrůznější omezení budou opět zavedena.

Nahrávám video

Omezení se uvolňují i ve Španělsku. Na 25 milionů obyvatel země, tedy více než polovina země, je od pondělka v poslední fázi rozvolňování. V těchto oblastech si tak už samy regionální vlády mohou stanovit, kdy chtějí zbytek omezení zrušit, s výjimkou cestování do jiných regionů.

Madrid a Barcelona, zasažené koronavirem ze Španělska nejvíce, jsou od pondělka v předposlední fázi, takže se tam mohly s omezenou kapacitou otevřít nákupní centra, kina, divadla, bazény či vnitřky restaurací.

V úterý by podle tamního premiéra Pedra Sáncheze měla potvrdit rada ministrů zákon s opatřeními, která se budou muset v zemi dodržovat po skončení výjimečného stavu. Španělsko se tak chce připravit hlavně na otevření hranic a spuštění turistické sezóny na začátku července. Ta má alespoň zmírnit ekonomické dopady krize.

Do normálního stavu se po dlouhých dvanácti týdnech vrátila také Belgie, tamní hranice ale země otevře až příští týden. „Návrat do normálu tady v Bruselu znamená především znovu otevřené restaurace, kavárny a bary. I když musí dodržovat přísná hygienická opatření. Třeba jedenapůlmetrový rozestup mezi stoly nebo obsluha v rouškách,“ popsal situaci v zemi zpravodaj ČT Lukáš Dolanský.

Slovinsko otevřelo hranice pro 14 zemí včetně ČR

Mezi státy, pro jejichž obyvatele se v pondělí otevřely hranice do Slovinska, jsou kromě Česka například i Slovensko či Německo. Předpokladem pro zařazení na seznam zemí se vstupem bez jakýchkoliv omezení byla pro slovinské úřady dobrá epidemická situace.

Pro občany zemí, které na rozšířeném 17členném seznamu nefigurují, po vstupu do Slovinska nadále platí povinná dvoutýdenní karanténa. Lublaň současně zrušila dosavadní výjimku, která umožňovala příjezd do země komukoliv, kdo se prokázal platnou rezervací ubytování. Toto opatření dosud umožňovalo jezdit do Slovinska občanům Itálie, která je stále jedinou sousední zemí, pro níž Slovinsko své hranice dosud neotevřelo.

Pokud budou čeští občané vstupovat do Slovinska ze severu z Rakouska, mohou tak učinit na třech určených hraničních přechodech: dálničním tunelu Karavanky, tunelu Loibl a přechodu Spielfeld na dálničním úseku Štýrský Hradec (Graz)-Maribor. 

Ministerstvo zahraničních věcí na svých webových stránkách zveřejnilo interaktivní mapu, kde je možné najít konkrétní podmínky, za kterých se dá jezdit do jednotlivých zemí.

Po příjezdu do Británie následuje čtrnáctidenní karanténa

Podle zahraničního zpravodaje ČT Bohumila Vostala se lidé mířící do Velké Británie musí připravit na povinnou čtrnáctidenní karanténu po vstupu do země. „Musí vyplnit formulář, udat v něm své telefonní číslo nebo jiný kontakt a místo, kde stráví karanténu. Při cestě z letiště přitom nesmějí využít veřejnou dopravu. Pokud tito lidé nebudou mít kam jít, čeká je vládní karanténní centrum,“ řekl Vostal.

Zároveň uvedl, že pokud by se lidé pokusili toto opatření porušit, hrozí jim pokuta v přepočtu 30 tisíc korun. Podle zpravodaje vyvolalo opatření v britské veřejnosti „obří polemiku“. Ředitel londýnského letiště Heathrow k tématu uvedl, že zavedení čtrnáctidenních karantén pro lidi, kteří přicestují do země, bude vládu stát stovky pracovních míst. Britský premiér Boris Johnson rovněž obdržel protestní dopis. V něm si britské aerolinie stěžují, že opatření nedává smysl, když má většina evropských zemí nižší míru infekce, než Británie.

V zemi za posledních 24 hodin zemřelo s covidem-19 dalších 55 lidí. Podle vládního webu se jedná o nejnižší denní přírůstek mrtvých od 22. března.

Nahrávám video

S rozvolňováním pokračuje i sousední Irsko. Tam se v pondělí otevřely obchody, které byly kvůli šíření koronaviru uzavřené od konce března. Obyvatelé ostrovní země mohou od pondělka také cestovat do vzdálenosti 20 kilometrů od svých domovů, dosud se totiž směli od domova vzdálit jen na pět kilometrů. Poslední fáze uvolňování čeká Irsko až 20. července. 

Brazílie je druhou nejpostiženější zemí

Brazilské ministerstvo zdravotnictví v neděli hlásilo 37 312 úmrtí spojených se šířením koronaviru, což je o 1382 víc než o den dříve. Počet potvrzených případů nákazy od soboty vzrostl ze 672 846 na 685 427, tedy výrazně méně než v předešlých dnech. 

Nový denní přírůstek bilance obětí je vyšší než v pátek a v sobotu a podle databáze americké Univerzity Johnse Hopkinse je druhý nejvyšší, jaký dosud Brazílie zaznamenala. Rekordní byl zatím v tomto ohledu čtvrtek, kdy počet nově nahlášených úmrtí přesáhl 1400.

Nový Zéland nemá aktivní případ

Zdravotničtí činitelé Nového Zélandu oznámili, že poprvé od začátku místní epidemie neevidují žádný aktivní případ nemoci covid-19. Poslední monitorovaný pacient byl údajně 48 hodin bez příznaků a byl prohlášen za uzdraveného. Novozélandská premiérka Jacinda Ardernová následně oznámila, že v úterý přestanou platit všechna zbývající preventivní opatření vyjma restrikcí na hranicích.

„Jsme připraveni,“ oznámila šéfka vlády na tiskové konferenci. Nový Zéland v úterý přejde do nejnižšího stupně pohotovosti a ukončí veškerá domácí omezení. Ardernová podle agentury Reuters oznámila, že od úterka se mohou konat libovolné soukromé i veřejné akce, obchody a restaurace mohou znovu začít fungovat jako před pandemií, dále přestanou platit omezení ve veřejné dopravě.

První případ nemoci z koronaviru evidovala země 28. února. Zastavit její šíření se podařilo hlavně díky přísné celostátní karanténě, která trvala skoro sedm týdnů. Nový případ nákazy koronavirem nezaznamenali na Novém Zélandu už 17 dní za sebou a nyní byla propuštěna z izolace žena z Aucklandu, která byla posledním známým pacientem s covidem-19.

Íránské úřady doporučují nošení roušek

Írán v pondělí doporučil všem svým občanům, aby nosili na veřejnosti roušky, počty potvrzených případů nákazy koronavirem totiž v islámské republice opět ve vyšší míře narůstají. „Všichni musí nosit roušky, když navštíví frekventovaná místa, jako jsou obchody či jakékoliv jiné místo, kde nelze dodržovat rozestupy,“ uvedl Džahánpúr na tiskové konferenci.

Od potvrzení prvního případu nákazy v Íránu v únoru se islámská republika snaží šíření koronaviru zastavit, úplnou uzávěru ale nevyhlásila. Od dubna se v zemi postupně rozvolňují protikoronavirová opatření a ve 31 provinciích se život téměř vrátil k běžnému stavu.

V JAR přibývá nakažených, Tanzanie nezveřejňuje statistiky

V Jihoafrické republice je už  přes 48 tisíc infikovaných koronavirem, více než polovina potvrzených případů přitom přibyla za poslední dva týdny, píše BBC. Vláda přesto postupně uvolňuje protikoronavirová opatření, od pondělka se začínají otevírat místní školy.

Ještě před dvěma týdny bylo v zemi podle Univerzity Johnse Hopkinse 23 615 nakažených. Jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa v době, kdy počet nakažených prudce narůstá, vyzval k tomu, aby lidé kvůli přibývajícím případům nepanikařili, i když znepokojení je na místě.

Zcela jiný přístup k nemoci zvolila hlava africké země Tanzanie. Tamní prezident John Magufuli v pondělí v kostele uvedl, že zemi se podařilo vypořádat se s koronavirem díky modlitbám občanů, a cenil přítomné za to, že neměli roušky ani rukavice. Světová zdravotnická organizace se přitom nad strategií tanzanské vlády v boji s epidemií pozastavuje. Tanzanie zveřejnila statistické údaje o epidemii naposledy 29. dubna, informovala média.

Magufuli už v minulosti uváděl, že zdravotní krize kolem koronaviru je přehnaná. Vyzval občany, aby chodili do kostelů a do mešit, neboť svými modlitbami virus pomohou zničit. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bezpečnostní složky evakuovaly kvůli požáru několik obcí v okolí Madridu

Španělské bezpečnostní složky kvůli lesnímu požáru, který vypukl odpoledne, evakuovaly několik obcí v madridském regionu. V další obci vyzvaly občany, aby až do odvolání neopouštěli své domovy, podotkla agentura AFP. Požár vypukl u Almoroxu, který se nachází přibližně 70 kilometrů jihozápadně od španělské metropole.
před 17 mminutami

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
20:53Aktualizovánopřed 59 mminutami

USA udeřily na Írán jedenáctou noc po sobě. Teherán mířil na americké základny

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Íránská armáda zase podle agentury IRNA sdělila, že útočila na americké základny v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu. Americké síly tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
02:17Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoZemě na jihu Evropy zápolí s požáry

Francie oznámila, že během extrémních teplot v druhé polovině června stoupla úmrtnost v zemi o víc než třetinu. S důsledky horka a sucha bojují Francouzi pořád. Tamní hasiči například zápolili s rozsáhlým požárem, který předtím spálil dva a půl tisíce hektarů na jihu země u Marseille. Od začátku roku už shořelo skoro 40 tisíc hektarů, což je víc než za celý minulý rok. Další požáry se šíří ve Španělsku, které zažilo podobné vlny veder a sucha jako Francie. Vítr žene jiskry a ve vyprahlých lesích snadno vytváří nová ohniska. Mnoho obcí na jihu Evropy navíc musí nařizovat svým obyvatelům, aby šetřili s vodou. Sucho se projevuje dřív, než bylo běžné, a má vážnější dopady na zemědělce. Požáry trápí také Itálii nebo země v severní Africe.
před 2 hhodinami

Soud s Madurem začne v červnu. Obhájce namítá porušení prezidentské imunity

Někdejší autoritářský vládce Venezuely Nicolás Maduro, kterého americké speciální síly v lednu unesly ze země, byl ve středu opět předveden před soud k předběžnému projednání obžaloby, podle níž pašoval drogy do USA. Podle agentury Reuters byl začátek procesu stanoven na 1. červen příštího roku.
před 2 hhodinami

Zelenskyj vs. Fedorov. Stomatová přibližuje zákulisí vládní krize na Ukrajině

Výměna populárního ministra obrany Mychajla Fedorova vyvolala na Ukrajině novou vlnu protestů. Proč se prezident Volodymyr Zelenskyj odhodlal k rizikovému politickému kroku uprostřed války? A v čem se pohled ukrajinské veřejnosti liší od reality na frontové linii? Zpravodajka ČT Darja Stomatová odpovídá v podcastu Za Horizont přímo z centra Charkova o zákulisních sporech mezi vedením armády a modernizátory, o unavené společnosti i o tom, proč mají tamní demonstrace stále sílu měnit rozhodnutí vládních špiček. Moderuje Barbora Maxová.
před 4 hhodinami

Ukrajinské údery likvidují sklady „ruského Amazonu“

Ukrajina v noci na středu zasáhla další logistická centra ruské společnosti Wildberries. Už víkendové útoky na dva sklady této firmy způsobily dle odhadů škody za desítky miliard rublů, prodejci zřejmě zůstanou bez odškodnění a mnozí mluví o bankrotu. Podle Kyjeva se přes Wildberries dodávají komponenty pro ruskou armádu. Moskva mluví o „terorismu,“ i když sama opakovaně cílí na překladiště ukrajinské pošty. Někteří pracovníci skladů Wildberries po sobotních útocích, které si dle oficiálních údajů vyžádaly mrtvé a raněné, vypověděli, že je při úderech nadřízení nechtěli pustit ven.
před 5 hhodinami

Patnáct let od masakru v Norsku. Přeživší varují před novou vlnou nenávisti

Norsko si ve středu připomíná patnáctileté výročí teroristických útoků v Oslu a na ostrově Utöya a vzpomíná na 77 převážně mladých obětí. Vzpomínkových akcí se zúčastnili nejvyšší představitelé skandinávské země. Předseda mládežnické organizace norských sociálních demokratů (AUF) Gaute Börstad Skjervö, který přežil masakr na Utöyi, a podpůrné organizace podle agentury DPA kritizovali přibývající nenávistné vzkazy pravicových extremistů na internetu.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.