V Mexiku vyšetřují lékaře, kteří vydávali upravené úmrtní listy. Brazilská vláda reviduje data

Mexiko opět zaznamenalo rekordní nárůst počtu případů nákazy koronavirem, za den přibylo přes 4346 infikovaných. Brazílie zaznamenala opět přes třicet tisíc nových infikovaných, tamní vláda oznámila, že bude data o nákažených a mrtvých revidovat. Nizozemské úřady nařídily likvidovat norky na tamních farmách kvůli obavám z nákazy. Mluvčí WHO Margaret Harrisová v pátek varovala, že se „epidemie v Latinské Americe vyvíjí velice znepokojivě“. V USA se může v souvislosti s masovými protesty proti rasismu vyvolanými smrtí Afroameričana George Floyda postup nákazy opět zrychlit, varují odborníci.

  • Na světě je zaevidováno už sedm milionů nakažených koronavirem, napsala agentura Reuters.
  • Úřady v Nizozemsku nařídily likvidaci několika tisíců norků na tamních farmách.
  • Mexiko opět zaznamenalo rekordní nárůst počtu případů nákazy koronavirem.
  • Brazílie evidovala za den přes třicet tisíc nových případů. Tamní vláda oznámila, že údaje o nakažených a mrtvých je třeba revidovat.
  • Pandemie koronaviru se v Latinské Americe vyvíjí znepokojivě, uvedla mluvčí WHO Margaret Harrisová.
  • Ve Spojených státech se může průběh nákazy zhoršit kvůli celostátním protestům. 
  • 14:01
    Česká televize

    Rakousko, Chorvatsko a Irsko se od pondělí přesunou do červené kategorie zemí podle míry rizika nákazy. Oranžové bude například Slovensko nebo Kanárské ostrovy.

  • 23:03

    Anglie se chystá na sobotní znovuotevření hospod. Šéfka londýnské policie Cressida Dicková dnes podle BBC oznámila, že policie bude v ulicích posílena. Manchesterská policie chystá "významnou operaci" a speciální noční hlídky budou nasazeny také v Leedsu.

    V sobotu mohou otevřít například také muzea a galerie, ale jejich velká většina podle BBC této možnosti hned nevyužije. Například londýnská Národní galerie se opět otevře návštěvníkům 8. července, galerie Barbican 13. července a Tate Gallery až 27. července.

  • 22:48

    Dnešní údaje britského ministerstva zdravotnictví, které zahrnují jen laboratorně potvrzené případy, hovoří o 43 730 mrtvých s covidem-19. V obou případech je Velká Británie v Evropě zemí s nejvyšším počtem obětí pandemie. Za poslední den hlásí dalších 155 zemřelých.

Situace v Mexiku se zhoršuje od konce dubna, v posledních týdnech země denně hlásí několik stovek mrtvých s koronavirem. Odborníci ovšem upozorňují, že ve skutečnosti je v zemi infikovaných mnohem více, protože množství prováděných testů nedostačuje.

Úřady v metropoli už také podle agentury AP začaly vyšetřovat případ lékařů, kteří pozůstalým vydávali upravené úmrtní listy. Jako příčinu smrti v nich vyloučili covid-19, aby příbuzní mohli tělo svého blízkého vyzvednout rychleji a pohřbít bez jinak nutných bezpečnostních opatření.

Celkem v Mexiku od začátku epidemie zemřelo 13 170 lidí, virem SARS-CoV-2 se jich nakazilo přes 110 tisíc. Země má v rámci Jižní a Střední Ameriky, která je nyní považována za epicentrum pandemie, nejvíce případů nákazy po Brazílii, Peru a Chile.

V Nizozemsku začali usmrcovat norky kvůli koronaviru

Na deseti nizozemských farmách v sobotu začali usmrcovat norky kvůli obavám, že z těchto zvířat nakažených koronavirem se infekce může přenést na člověka. Úřady nařídily utratit norky z chovů zasažených nákazou, na kožešinových farmách, kde se virus neobjevil, tyto malé šelmy usmrcovány nebudou.

Norci v Nizozemsku se od svých ošetřovatelů koronavirem poprvé nakazili v dubnu. V květnu pak úřady zjistily, že ve dvou případech se lidé pravděpodobně nakazili od nemocných zvířat.

Pracovníci farem v ochranných oblecích nyní usmrcují zvířata plynem, jejich těla pak budou zlikvidována a farmy vydezinfikovány.

Ochránci zvířat, kteří dlouhodobě protestují proti obchodu s kožešinami, říkají, že toto je další důvod, proč by všechny farmy měly skončit. „Vyzýváme 24 zemí světa, kde je chov norků stále povolen, aby vyhodnotily situaci a důkazy přicházející z Nizozemska,“ uvedla Clair Bassová z organizace Humane Society International.

V USA se může kvůli protestům postup nákazy zrychlit, varují odborníci

Odborníci varují, že postup nákazy v USA se může opět zrychlit zejména v souvislosti s masovými protesty proti rasismu, které se konají po celé zemi od konce května. Demonstrací vyvolaných zabitím Afroameričana George Floyda při policejním zásahu se účastní desetitisíce lidí.

Statistika obětí nemoci covid-19 se v USA za poslední den zvýšila o 922. Celkem země registruje už více než 109 tisíc úmrtí, uvedla v sobotu s odkazem na data Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) agentura AFP. Počet dosud odhalených případů nákazy koronavirem se vyšplhal přes 1,894 milionu.

Co do počtu infikovaných i úmrtí jsou Spojené státy suverénně nejpostiženější zemí na světě. Vrchol epidemie mají USA ale zřejmě už za sebou, protože ještě v polovině dubna hlásily úřady denně i více než tři tisíce obětí. Nyní do statistiky úmrtí přibývá každý den kolem tisícovky jmen. 

V přepočtu na obyvatele ale má více obětí než USA řada evropských zemí včetně Itálie, Francie či Španělska. Na celém světě zemřelo podle Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) téměř 395 tisíc lidí, kteří onemocněli chorobou covid-19. Potvrzených případů nákazy je celosvětově už více než 6,7 milionu.

V Brazílii přibylo přes 30 tisíc případů

V Brazílii už několik dní v řadě přibývá za den kolem třiceti tisíc potvrzených případů nákazy, v pátek přibylo 30 830 nakažených a 1005 úmrtí. Od soboty přitom přestala fungovat stránka ministerstva zdravotnictví, na níž byla data denně zveřejňována. Vláda k tomu řekla, že údaje je nutné revidovat, protože neodrážejí současnou situaci. „Souhrnná data neodrážejí moment, ve kterém se země nachází,“ napsal na Twitteru prezident Jair Bolsonaro.

Už v pátek večer expert z ministerstva zdravotnictví Carlos Wizard označil statistiky za „fantazijní a zmanipulované“. „Někteří lidé zemřeli z jiných příčin a existují státní úředníci, kteří pro získání více peněz z rozpočtu pro své obce evidují všechny pod položku covid-19. Budeme úmrtí revidovat,“ uvedl Wizard.

V Brazílii, která je se 210 miliony obyvatel největší zemí Latinské Ameriky, zemřelo podle posledních údajů 35 026 lidí s covidem-19, což je nejvíce na světě po Spojených státech a Británii. Co do počtu dosud potvrzených případů je Brazílie se 646 tisíci nakaženými druhá po USA. Reálné počty jsou ale zřejmě mnohem vyšší, protože země málo testuje.

Brazilský prezident Bolsonaro už v pátek pohrozil, že země opustí Světovou zdravotnickou organizaci (WHO), když se nepřestane chovat jako „politická organizace“. WHO předtím varovala, že pokud chce nějaká země uvolňovat karanténní opatření, musí mít jistotu, že se jí podařilo postup epidemie zpomalit. Bolsonaro je ale zastáncem rychlejšího uvolňování restrikcí v zájmu minimalizace ekonomických škod.

„Epidemie v Latinské Americe se vyvíjí velice znepokojivě,“ řekla v pátek v Ženevě mluvčí WHO Margaret Harrisová. Bolsonaro naproti tomu opakovaně bagatelizuje nebezpečí, jaké koronavirus představuje. V úterý prohlásil, že „smrt je osudem všech“, předtím o covidu-19 mluvil jako o „chřipečce“.

Pandemie koronaviru v Brazílii
Zdroj: Reuters/Bruno Kelly

Počet nakažených v Rusku se přehoupl přes 450 tisíc

Počet nakažených se v Rusku v předchozím dni přehoupl přes hranici 450 tisíc. Potvrzených případů přibylo 8855 a nákaze podlehlo 197 lidí, o 53 více než o den dříve. Vyplývá to podle agentury Reuters ze sobotních informací krizového štábu.

Infikovaných je nyní v Rusku potvrzeno 458 689. V obou ukazatelích –⁠ v počtu nově nakažených i v počtu úmrtí –⁠ se stav oproti předchozímu dni zhoršil, v pátek krizový štáb ohlásil 8726 nových případů a 144 úmrtí. S nemocí covid-19 zemřelo v zemi se 146 miliony obyvatel už 5725 lidí.

V Moskvě, která je nákazou zasažena velmi silně, úřady přesto o tomto víkendu povolily knižní veletrh, který se má konat na Rudém náměstí, avšak s omezenou účastí do 18 tisíc návštěvníků. Už toto pondělí se mohla otevřít část obchodů a další pak budou moci provoz obnovit příští týden.

Polský premiér doufá, že ekonomika neklesne o více než čtyři procenta

Polský premiér Mateusz Morawiecki doufá, že ekonomika letos následkem koronavirové krize neklesne o více než čtyři procenta a míra nezaměstnanosti zůstane pod hranicí deseti procent.

„Mám vážnou nejen naději, ale i makroekonomické údaje, že míra nezaměstnanosti nebude dvouciferná, a dokonce že bude nižší, než ekonomové očekávali před měsícem,“ řekl v rozhovoru pro rádio RMF24. „Většina finančních institucí očekává pokles HDP o čtyři procenta. Doufám, že bude nižší než odhady,“ dodal.

V dubnu činila míra nezaměstnanosti v zemi podle Eurostatu 2,9 procenta. V prvním čtvrtletí polská ekonomika meziročně vzrostla o 1,9 procenta, mezičtvrtletně se však o půl procenta snížila. Vláda ve Varšavě schválila na podporu hospodářství zasaženého koronavirovými opatřeními záchranný balíček v hodnotě přes 300 miliard zlotých (1,8 bilionu korun).

Ve zhruba 38milionové zemi onemocnělo nemocí covid-19 od vypuknutí epidemie do pátku 25 410 lidí a 1137 jí podlehlo. Polsko zůstalo jedinou evropskou zemí, která během globální finanční krize a následné dluhové krize v Evropě v minulém desetiletí nezažila hospodářskou recesi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Praze přistálo další letadlo s turisty z Blízkého východu

Další Češi se ráno vrátili z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě. Letadlo s asi dvěma sty krajany přiletělo z ománského Maskatu do Prahy, dalších dvě stě lidí se vrátilo už v noci. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničí, asi 6,4 tisíce lidí. Nejvíce Čechů je ve Spojených arabských emirátech.
02:15AktualizovánoPrávě teď

USA evakuují blízkovýchodní ambasády, rijádská čelila dronům

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Americké ministerstvo zahraničí nařídilo evakuaci zaměstnanců svých ambasád a jejich rodin v Kataru, Kuvajtu, Bahrajnu, Iráku a Jordánsku. Aktuálně platí výstraha na ambasádě v ománském Maskatu.
01:17Aktualizovánopřed 11 mminutami

Izrael opět útočí na Teherán. Do Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý ráno oznámilo, že zahájilo vlnu rozsáhlých úderů proti Íránu a Hizballáhu. Izrael naopak čelil dalšímu íránskému raketovému útoku. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky.
03:45Aktualizovánopřed 22 mminutami

Ceny plynu a ropy dál prudce rostou

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje a v úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh). K růstu přispívá zpráva, že Katar byl v pondělí nucen zastavit vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou i ceny ropy. Brent v úterý dopoledne přidává čtyři procenta na téměř 81 dolarů za barel.
09:46Aktualizovánopřed 44 mminutami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 1 hhodinou

VideoVláda zareagovala okamžitě, říká Vondráček. Lipavský kritizuje její komunikaci

Čechy v Jordánsku vyzvedne repatriační letoun až v úterý, uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), a to kvůli uzavření vzdušného prostoru v zemi. Repatriace se pak týká i Egypta a Ománu. „Jsem rád, že se vláda a opozice shodnou, že je potřeba se postarat o české občany. Jsem velmi zdrženlivý v tom, abych komentoval konkrétní kroky, (...) jak danou situaci vyřešit,“ uvedl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Kritický je ale ke komunikaci kabinetu. „Vláda zareagovala okamžitě, převládá racionální duch a snažíme se pomáhat. Je zbytečné kritizovat vládu, že snad měla být v něčem rychlejší,“ sdělil místopředseda poslaneckého klubu ANO Radek Vondráček. O situaci na Blízkém východě debatovali také europoslanec Jan Farský (STAN) a místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD).
před 1 hhodinou

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael a USA pokračují v úderech proti Íránu, které zahájily v sobotu 28. února 2026. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 11 hhodinami
Načítání...