Konzervativní polská vláda připravila další návrh zákona o médiích, který učiní z veřejnoprávní televize, rozhlasu a agentury PAP státní společnosti přímo podléhající politické moci. Informovala o tom PAP, která získala vládní návrh navazující na nedávno schválenou novelu kritizovanou opozicí i Bruselem. Norma počítá rovněž s možností masového propouštění dosavadních zaměstnanců či se zřízením nového kontrolního orgánu.
Polská vláda mění televizi a rozhlas: Povinné zprávy o prezidentovi, důraz na vlastenectví
Podle připraveného návrhu se dosud veřejnoprávní televize, rozhlas, agentura i sedmnáct regionálních rozhlasových stanic stanou státními podniky. Vedle dosavadního problémového financování pomocí neefektivně vybíraných koncesionářských poplatků a reklamy se tím otevře cesta k platbám ze státního rozpočtu, které učiní média přímo závislými na vládě.
Na činnost médií bude dohlížet nová Rada národních médií, z jejíchž pěti členů jmenuje Sejm a prezident po dvou, posledního pak druhá parlamentní komora Senát. Předseda rady jmenovaný maršálkem Sejmu bude rozhodovat o obsazení funkcí ředitelů státních médií, kteří budou zároveň jejich šéfredaktory.
Novela ukončí smlouvy všem zaměstnancům médií
Po uzákonění návrhu skončí platnost smluv nejen vedoucích pracovníků, ale i všech ostatních zaměstnanců zmíněných médií. Kontrakty budou moci noví ředitelé pracovníkům obnovit na základě hodnocení jejich činnosti.
obrázek
Vláda by text chtěla dostat do parlamentu v nejbližší době a stejně jako u předchozí novely se předpokládá jeho bezproblémové schválení, neboť vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) disponuje většinou hlasů.
Návrh, který polská média překřtila na „velký mediální zákon“, navazuje na narychlo přijatou „malou mediální novelu“, která dala ministrovi státního pokladu pravomoc přímo jmenovat členy správních a dozorčích rad médií, až dosud vybírané na základě veřejných konkurzů.
Nový návrh politický vliv na fungování médií výrazně posiluje, když stanovuje například i náplň jejich činnosti. Státní média budou mít povinnost publikovat prohlášení či zprávy o činnosti prezidenta, premiéra či dalších státních orgánů. Zatímco posláním agentury PAP bude „získávání spolehlivých, objektivních a vyvážených informací z domova i ze světa a jejich poskytování odběratelům“, televize a rozhlas budou konzervativní vládou pověřeny podrobnějšími úkoly. Patří mezi ně „kultivování národních tradic a vlasteneckých hodnot“ či „respektování křesťanského systému hodnot“.
Publicistka Šustrová: Změny v médiích se doteď dělaly v Polsku elegantněji (zdroj: ČT24)
„Média mají informovat, ne kritizovat“
Vládní poslanci nijak nezastírají, že chtějí dostat média pod kontrolu, neboť prý je jejich úkolem informovat, a nikoli kritizovat činnost státních orgánů.
Překladatelka a publicistka Petruška Šustrová upozorňuje, že změny ve vedení médií jsou polským povolebním koloritem. „Nová vláda jen pokračuje v tom, co je v kraji ošklivým zvykem. Chová se ale, jako kdyby měla vládnout jenom pár měsíců. (…) Když přišla před osmi lety k moci Občanská platforma, tak se vše odehrálo v elegantních bílých rukavičkách,“ podotýká Šustrová.
Podle polské opozice je snaha PiS ovládnout veřejná média vedle pokusu o ochromení funkčnosti ústavního soudu nejvýraznějším krokem jednobarevné vlády směřujícím k potlačení demokratických principů v zemi. Kvůli oběma aktivitám konzervativců se bude vývojem v zemi příští týden zabývat Evropská komise, jejíž někteří činitelé jsou situací v Polsku znepokojeni.