Češi budou moci do 9. srpna jet na Slovensko po první dávce vakcíny bez karantény

Slovensko hodlá v příštích dnech otevírat menší hraniční přechody se sousedními zeměmi, které v úvodu tohoto týdne zavřelo kvůli epidemii covidu-19, uvedl tamní ministr vnitra Roman Mikulec. Týkat by se to mělo třeba hraničního přechodu Brumov-Bylnice/Horné Srnie, který je od pondělí uzavřený. Český ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) zároveň oznámil, že od 9. července do 9. srpna budou moci Češi na Slovensko cestovat ihned po první dávce vakcíny.

Lidé po první dávce vakcíny nebudou ani muset nastoupit do karantény, řekl Kulhánek ČTK. Slovensko přitom nedávno oznámilo, že bude od pátku až na výjimky vyžadovat při vstupu do země karanténu od cestujících, kteří nejsou plně očkováni.

Kulhánek napsal, že následující měsíc je přechodnou dobou, je tedy možné, že po 9. srpnu se podmínky zpřísní. Na brífínku ministr také uvedl, že se Slovenskem jedná o možném zmírnění podmínek pro pendlery a pro lidi bydlící blízko hranic. 

Uzavření přechodů nicméně způsobilo problémy na česko-slovenských hranicích. Zatímco běžně to mají lidé z centra Brumova-Bylnice do sousední slovenské obce Horné Srnie zhruba 15 kilometrů, nyní musejí využívat hraniční přechody Střelná/Lysá pod Makytou nebo Starý Hrozenkov/Drietoma, které zůstávají průjezdné.

To znamená cestu dlouhou zhruba 70 kilometrů. Místní avizovali, že proto dávají dohromady oficiální stížnost, kterou pošlou na ministerstvo zahraničí a ministerstvo vnitra České republiky. 

Stížnosti

Obdobnou nótu směřovanou slovenským orgánům podle starosty Brumova-Bylnice Kamila Macka (KDU-ČSL) připravovala i obec Horné Srnie. „Je to silnice první třídy, jezdí tudy mnoho lidí do práce, jsou tady propojené rodiny. Dokonce v úterý došlo k tomu, že lidé nemohli hranici přecházet ani pěšky. Máme evropský covid pas a na co nám je? Takže absurdní situace,“ uvedl starosta.

O uzavření hraničního přechodu podle něj slovenská strana samosprávy s předstihem vůbec neinformovala. „Velmi nás to šokovalo, absolutně nic jsme o tom nevěděli, nikdo nám nedal žádnou informaci. Přijeli, zatarasili jedničku třídu. Nikoho nezajímá, jestli tudy budou potřebovat projet hasiči nebo sanitka. Jezdí tudy lidé na dovolenou, točí se tu mnoho aut, nevědí o tom. Je to naprostý dopravní chaos spojený s tím, že lidé se nemají jak dostat do práce,“ řekl Macek.

K cestám do práce nebo za rodinou v nejbližším okolí hranic podle něj využívají přechod Brumov-Bylnice/Horné Srnie desítky až stovky lidí denně.

Od pondělí slovenská policie v souvislosti s dřívějším rozhodnutím vlády začala na vybraných hraničních přechodech kontrolovat, zda cestující dodržují povinnosti ohledně elektronické registrace při vstupu do země či splnění podmínek pro výjimky z karantény. Menší hraniční přechody Slovensko uzavřelo. 

Po středečním jednání tamní vlády, která vyčlenila na kontroly dodržování epidemických opatření další pracovníky, nicméně slovenský ministr vnitra Mikulec informoval, že hodlá všechny hraniční přechody znovu otevírat.

Před nyní přístupnými hraničními přechody, kterými se lidé dostanou ze Zlínského kraje na Slovensko, se ráno kolony netvořily. Průjezdné zůstávají hraniční přechody Střelná/Lysá pod Makytou a Starý Hrozenkov/Drietoma. „Kolem deváté hodiny byl na obou přechodech provoz plynulý, bez problémů,“ řekl policejní mluvčí Petr Jaroš.

Komplikace se sklárnou

Uzavření přechodu komplikuje výrobu ve sklárně v Květné, která je částí Strání. Sklárna má 85 zaměstnanců, šest jich dojíždí ze Slovenska. Pokud využijí objížďku přes otevřený hraniční přechod Starý Hrozenkov/Drietoma, zabere jim teď cesta do práce a z práce mnohem víc času, řekl ředitel sklárny Marek Mikláš.

„Nikdo nic oficiálně neoznámí a ráno ve čtyři volají lidi, že se nedostali do práce a co mají dělat. Objížďka znamená 1,5 hodiny sem a 1,5 hodiny zpátky. Takže na rozdíl od pěti minut jako vždycky jsou to tři hodiny navíc. U nás zaměstnanci jezdí nepravidelně, někteří chodí na ranní, někteří na odpolední, někdo chodí na noční,“ uvedl Mikláš.

K uzavření česko-slovenského hraničního přechodu se vyjádřil i starosta Strání Antonín Popelka (Nestraníci) – označil to za nepovedený vtip. Z centra Strání do středu Moravského Lieskového je to zhruba 12 kilometrů. Nejbližší otevřený hraniční přechod je nyní Starý Hrozenkov/Drietoma, přes který je cesta mezi oběma obcemi dlouhá 65 kilometrů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Texasu havaroval vrtulník americké armády, zahynuli dva vojáci

V Texasu ve středu havaroval útočný vrtulník Apache americké armády, zahynuli oba vojáci na palubě. Při pádu stroje do pole vypukl rozsáhlý požár vegetace, kvůli němuž muselo být evakuováno několik obydlí. V noci na čtvrtek o tom napsaly tiskové agentury s odvoláním na tamní představitele.
05:29Aktualizovánopřed 25 mminutami

Zemětřesení v Kolumbii má 265 obětí, další stovky lidí se pohřešují

Pondělní zemětřesení v Kolumbii si dosud vyžádalo nejméně 265 obětí na životech- Dalších 496 lidí se pohřešuje, zranění utrpělo téměř 3500 lidí. V noci na čtvrtek SELČ to podle agentur řekl kolumbijský prezident Abelardo de la Espriella. Současně oznámil záměr vyhlásit v zemi stav ekonomické nouze.
03:47Aktualizovánopřed 30 mminutami

Z elektrolytů se stal trend. Na co si dát pozor?

Nápoje s elektrolyty byly hlavně v minulosti spojeny se sportem, dnes už je ale lidé koupí i v obchodě s potravinami a užívají je v práci nebo během dne, aby třeba zahnali únavu. Popularita těchto produktů masivně roste také díky sociálním sítím. A to i přes rady odborníků, podle kterých jejich užívání v každodenním životě není tolik potřeba. Experti také upozorňují, že nadměrný příjem elektrolytů může být pro člověka i škodlivý.
před 1 hhodinou

Rusko zesiluje údery na ukrajinskou energetiku, zima může být těžší než loni

Letošní zima by mohla být pro Ukrajinu ještě těžší než loni, kdy Rusko terorizovalo obyvatele napadené země ničením energetiky uprostřed mrazů. Moskva letos zintenzivnila údery na ukrajinské zdroje elektřiny a Kyjev s odkazem na zpravodajské služby USA tvrdí, že další velká vlna útoků na energetiku by mohla z Ruska přijít ještě v létě. To všechno v situaci, kdy se Ukrajině nedostává raket protivzdušné obrany.
před 2 hhodinami

Několik členů posádky USS Abraham Lincoln se pokusilo skočit přes palubu

Několik příslušníků amerického námořnictva a námořní pěchoty se pokusilo skočit přes palubu letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Dělo se tak během jejího prodlouženého nasazení v souvislosti s válkou s Íránem. Média a vojenské weby Navy Times či Stars and Stripes s odvoláním na rodiny příslušníků americké armády upozorňují na to, že na lodi panují špatné životní podmínky a duševní zdraví posádky se zhoršuje.
před 9 hhodinami

Ukrajina podnikla masivní útok na ruský Krasnodarský kraj, tvrdí tamní úřady

Podle ruských úřadů noční ukrajinské útoky na ruský Krasnodarský kraj zabily dva lidi – včetně dítěte – a několik dalších zranily. Trosky dronů v kraji zasáhly čtyři průmyslové podniky. Ruská armáda sdělila, že v noci na středu zničila 502 ukrajinských bezpilotních letounů. List Financial Times napsal, že Ukrajina přerušila útoky na ropné tankery. Ukrajinské zdroje informují o zasažení čtyř ruských válečných lodí.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoRekordní sucho brzdí německou ekonomiku, klimatická krize stojí Evropu miliardy

Rekordní sucho v Německu sráží hladiny tamních velkých řek na historická minima. Týká se to Rýna, Dunaje i Labe. Problémy kvůli tomu má lodní doprava i průmysl, ohrožený je také už tak slabý růst jedné z hlavních evropských ekonomik. Spolkové země proto například pozastavují zákaz jízdy kamionů v neděli a o svátcích či posilují železniční dopravu. Ekonom z CERGE-EI Tomáš Protivínský zmiňuje i další dopady klimatické krize na evropskou ekonomiku. Patří mezi ně například negativní vliv na pracující a jejich produktivitu nebo zdraví. „Pro letošní rok se prozatímní náklady odhadují na 180 miliard eur,“ řekl pak k ceně, kterou dle něj evropské hospodářství platí za klimatickou krizi a s ní spojené problémy.
před 9 hhodinami

Miliony lidí na severní polokouli pozorovaly zatmění Slunce. Vidět bylo i v Česku

Miliony lidí na severní polokouli ve středu večer SELČ vzhlížely k obloze a sledovaly zatmění Slunce. Úplné bylo pozorovatelné na Islandu, v Grónsku, na severu Ruska či na Pyrenejském poloostrově. Na dalších místech polokoule, včetně velké části Evropy, severu Spojených států, Kanady či severozápadní Afriky, bylo možné pozorovat zatmění částečné. To bylo výrazně viditelné i v Česku, kde byly pro pozorování veskrze skvělé podmínky. Totéž platí i pro roje Perseid, které vrcholí v noci na čtvrtek.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.