Ceny benzinu hýbou polskou politikou. Opozice viní vládu, že kvůli ní řidiči platili zbytečně moc

3 minuty
Události: Návrat DPH z pohonných hmot v Polsku
Zdroj: ČT24

V Polsku se od Nového roku citelně zvýšila DPH na pohonné hmoty, z osmi na 23 procent. Zákazníci ale u čerpacích stanic zdražení nepocítili. Analytici spekulují, zda motoristé poslední měsíce loňského roku benzin a naftu nepřepláceli.

Ceny na čerpací stanici na trase mezi Varšavou a Lodží se pohybovaly téměř ve stejné výši jako na začátku ledna. DPH se však mezitím z mimořádných osmi vrátilo zpět na 23 procent. Polští řidiči se proto ptají, proč se zároveň s DPH nezvýšila i cena paliv.

Podle expertů minimálně v posledních měsících loňského roku přepláceli zákazníci v přepočtu i několik korun na litr. Spekuluje se, že se ceny zvedly o zhruba 80 grošů, tedy asi čtyři koruny, počátkem loňského roku na poptávku vlády.

Kabinet podle kritiků přikázal státnímu petrochemickému gigantu PKN Orlen, aby nejdříve zdražil a po několika měsících, až si řidiči na ceny zvyknou, růst DPH o 15 procent rozpustil v maržích. „Je volební rok. Vládě se nevyplatí strašit řidiče, naopak je lepší ukázat, že dokáže ceny udržet,“ uvedl expert na trh s pohonnými hmotami Andrzej Szczęśniak.

Orlen zabránil výkyvům cen, tvrdí ředitel společnosti

Zatímco konzervativnímu kabinetu blízký šéf Orlenu se chlubí zajištěním cenové stability, opozice ji kritizuje a upozorňuje, že nezvýšení cen si motoristé paradoxně draze zaplatili.

„Udělali jsme to pro dobro Poláků, udělali jsme to pro dobro země,“ řekl generální ředitel PKN Orlen Daniel Obajtek. Opoziční poslanec z Občanské platformy Michał Krawczyk kontroval: „700 zlotých (3600 korun – pozn. redakce) každý z nás zaplatil během té doby Orlenu. Těch 700 zlotých nezůstalo v našich peněženkách.“

Vládní kritici teď tvrdí, že tlak na ceny poškodil nejen polské řidiče, ale celou ekonomiku. Pokud by se trh choval normálně, mohla by podle opozičních expertů meziroční míra inflace na konci roku být i o dva procentní body nižší.

Nezávislí experti se shodují, že ceny paliv neměly na inflaci tak zásadní vliv. V prosinci navíc podle čerstvých dat její meziroční růst překvapivě dále zpomalil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 5 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...