CDU volí nástupce Merkelové. Rozhodne se mezi Krampovou-Karrenbauerovou a Merzem

Nahrávám video

V Hamburku pokračuje sjezd Křesťanskodemokratické unie (CDU), který volí nástupkyni Angely Merkelové. V prvním kole nikdo zvolen nebyl. Nejvíc hlasů získali Annegret Krampová-Karrenbauerová a Friedrich Merz, kteří postoupili do druhého kola. Kancléřka Merkelová ve svém posledním projevu zdůraznila potřebu jednoty v rámci strany i koalice s CSU. „Zažili jsme, kam vedou spory, byla to hořká zkušenost,“ varovala kancléřka, která v čele strany končí po 18 letech po sérii volebních neúspěchů.

Generální tajemnice Krampová-Karrenbauerová získala v prvním kole 450 hlasů, bývalý
šéf poslanců CDU/CSU Merz 392 hlasů. Třetí kandidát, ministr zdravotnictví Jens Spahn, dostal 157 hlasů a do druhého kola nepostoupil.

I když se v posledních měsících v CDU stále častěji ozývala kritika čtyřiašedesátileté Merkelové a způsobu, jakým stranu vede, velká většina členů uznává její dlouholeté zásluhy. To bylo vidět i na sjezdu, kde se Merkelová hned v úvodu dočkala skandovaného potlesku vestoje.

CDU dál chrání liberální hodnoty, míní Merkelová

Ve více než půlhodinovém projevu vzpomínala na to, čím strana prošla od roku 2000, kdy se ujala jejího kormidla. Připomněla těžkou situaci po aféře s nelegálním financováním, po které ji už řada pozorovatelů téměř odepisovala, i další politické milníky.

Poděkovala kolegům za spolupráci a zdůraznila, že je třeba spojovat – pak má strana nárok na vedení Německa. „Kam nás vede jednota, to jsme zažili,“ prohlásila Merkelová s tím, že i díky tomu CDU za téměř 70 let dějin spolkové republiky už 50 let vybírá kancléře.

Křesťanští demokraté nikdy nepoštvávají vůči jiným, nevylučují je a ctí důstojnost každého člověka, řekla dost možná i v narážce na protiimigrační stranu Alternativa pro Německo (AfD).

Německá kancléřka Angela Merkelová
Zdroj: Kai Pfaffenbach/Reuters

Podle Merkelové je CDU výrazně jiná než v roce 2000, nadále ale zůstává proevropskou stranou, jež chrání liberální hodnoty a prosazuje transatlantickou spolupráci. V této souvislosti vzpomněla i nedávno zesnulého amerického exprezidenta George Bushe staršího. To, že byl v roce 1989 prezidentem, podle ní bylo pro Německo velkým štěstím.

Německá kancléřka Angela Merkelová
Zdroj: Kai Pfaffenbach/Reuters

Kancléřka dále připomněla, že strana řešila odpověď na evropské zadlužení, v roce 2015 odpověď na „špatnou humanitární situaci“, kdy Německo přijalo mnoho běženců. Zmínila také dohodu s Tureckem, ale i debaty o minimální mzdě nebo budování školek.

Největší výzvy jsou podle ní polarizace společnosti, technologický pokrok či vývoj energetiky. Podle Merkelové je hlavně třeba vyhlížet do budoucnosti a neměnit křesťanskodemokratické hodnoty.

Čas otevřít novou kapitolu

Svůj projev zakončila rodačka z Hamburku slovy, že jednou přijde čas každého politika a teď je čas otevřít novou kapitolu. „Bylo mi velkou radostí, bylo mi velkou ctí,“ řekla nakonec viditelně pohnutá politička. Delegáti ji odměnili zhruba devítiminutovým potleskem ve stoje. Řada z nich třímala plakáty s textem: Děkujeme šéfko.

Svůj konec v čele strany oznámila kancléřka koncem října. Koalice CDU/CSU výrazně ztratila v loňských parlamentních volbách. Křesťanští demokraté v posledních týdnech zažili kampaň, jakou desítky let nepamatují. O post předsedy CDU se totiž alespoň dva kandidáti ucházeli naposledy v roce 1971.

Letos se o funkci utkají hned tři politici – vedle Krampové-Karrenbauerové a Merze ještě ministr zdravotnictví Jens Spahn, kterému se ale nedávají příliš velké šance. Každý z delegátů, kterých je celkem 1001, má přitom možnost navrhnout i někoho dalšího. Není tak vyloučené, že ještě alespoň jeden kandidát přibude.

Podle průzkumu televize ARD by Merze chtělo za šéfa strany 26 procent lidí, o sedm let mladší Krampovou-Karrenbauerovou pak 39 procent. Sama se hlásí k pokračování politiky Merkelové a má také její podporu. 

Krampová-Karrenbauerová: Nejsem žádnou mini-Merkelovou

Krampová-Karrenbauerová na sjezdu uvedla, že CDU je poslední velkou křesťansko-demokratickou stranou v Evropě. „Já chci, aby to tak zůstalo, já chci, aby tomu tak bylo i zítra,“ řekla šestapadesátiletá politička.

Dále bývalá ministerská předsedkyně Sárska zdůraznila, že není žádnou mini-Merkelovou nebo kopií kancléřky, jak se o ní i vzhledem ke klidnému a pragmatickému stylu někdy mluví. Považuje se za svébytnou političku, která má vlastní představy o dalším vývoji strany. Stranu také vyzvala k jednotě, ať už v souboji o post předsedy vyhraje kdokoliv.

Také její hlavní konkurent v hlasování – Friedrich Merz – v projevu mluvil o tom, že CDU musí zůstat silnou stranou. „Bez jasných pozic nedosáhneme žádných lepších volebních výsledků,“ zdůraznil svou představu třiašedesátiletý muž, který je v řadě ohledů kritický ke končící éře Merkelové. Merz by zřejmě stranu rád vedl zpět k pravicovějším a konzervativnějším pozicím.

Stejně jako Krampová-Karrenbauerová požaduje i Merz lepší diskuzní kulturu uvnitř CDU. „Nemůže to dnes být konec, ale musí to být začátek pro větší debatu,“ vyjádřil stejné přesvědčení i třetí kandidát, kterým je ministr zdravotnictví Jens Spahn.

Protože podle většiny pozorovatelů nemá šanci na úspěch, dostal osmatřicetiletý politik podle svých slov v posledních dnech řadu doporučení, aby se stáhl. Strana podle něj ale potřebuje ambiciózní a možná i trochu nedočkavé politiky. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zemřel vlivný republikánský senátor Lindsey Graham

Zemřel americký senátor Lindsey Graham, uvedla agentura Reuters s odkazem na jeho kancelář. Jednasedmdesátiletý republikán patřil k nejvlivnějším členům Kongresu, a to hlavně v zahraniční politice. V posledních letech podporoval Ukrajinu a její boj proti ruské agresi. Americký prezident Donald Trump označil Grahama za jednoho z nejlepších zákonodárců a skutečného amerického vlastence. Bude hodně chybět, dodal. Grahama ocenil rovněž izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
08:29Aktualizovánopřed 36 mminutami

Golfský proud se už možná nedá zachránit, varuje studie

Jen málokteré téma rozděluje klimatology tak, jako je možný kolaps mořských proudů. Zatímco ohledně příčin, rychlosti i směru klimatických změn mezi nimi panuje shoda, u zpomalování Golfského proudu, který je součástí systému AMOC, zatím konsensus nepanuje. Nová studie přichází se scénářem, který je výrazně pesimistický.
před 41 mminutami

Írán oznámil uzavření Hormuzského průlivu, USA ohlásily nové útoky na Írán

Íránské revoluční gardy v noci na neděli SELČ oznámily uzavření Hormuzského průlivu až do odvolání. Stalo se tak poté, co střílely na loď plující nepovolenou trasou, uvedly tiskové agentury. Po útoku na loď plavící se Hormuzským průlivem oznámilo velitelství amerických sil v oblasti další vlnu útoků proti Íránu. Později uvedlo, že jeho síly zasáhly přesnou municí přibližně 140 íránských vojenských cílů. Írán v odvetě za americké nálety odpálil rakety a drony proti svým sousedům v Perském zálivu.
01:39Aktualizovánopřed 50 mminutami

Systém na ověřování původu jahod stál Estonsko 220 tisíc eur, úřady ho ale nepoužívají

Technologie vyvinutá před několika lety k odhalování dovážených jahod, které jsou nepravdivě vydávány za estonskou produkci, se stále nepoužívá, upozornil estonský deník Maaleht.
před 1 hhodinou

Čína a Rusko v době summitu NATO upořádaly vojenské cvičení v Tichomoří

Důležitým tématem summitu NATO v Ankaře byl kromě obranných výdajů a Ukrajiny i Indopacifik. Aliance hledá novou formu spolupráce se spojenci v Tichomoří, kteří se jednání také zúčastnili. Cílem je čelit rostoucí hrozbě Číny a Ruska, které v době summitu navíc uspořádaly společné vojenské manévry. Cvičení končí v neděli.
před 3 hhodinami

Ruský útok na Sumy zabil nejméně pět lidí, Oděsa hlásí dva mrtvé

Ruský útok leteckými pumami na město Sumy zabil pět lidí včetně jednoho dítěte a dalších třicet zranil, informoval šéf správy Sumské oblasti Oleh Hryhorov. Při ruském úderu na Oděsu zahynuli dva lidé, píše Reuters. Pod útokem se ocitl také Slovjansk v Doněcké oblasti, tam ruské letecké bomby zabily jednoho člověka a tři zranily. Už v noci na sobotu čelil ruskému raketovému útoku i Kyjev, místní úřady hlásí zásahy nebytových budov a energetického objektu a desítku zraněných. Ukrajina uvedla, že zasáhla asi třicet ruských lodí v Azovském moři.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Polsko si připomíná masakry na Volyni. Vznikne zeď paměti, uvedl Tusk

Polský premiér Donald Tusk v sobotu slíbil postavit ve Varšavě zeď paměti, která bude připomínat Poláky zahynulé ve válkách dvacátého století na území současné Ukrajiny. Učinil tak v den, kdy si Polsko připomíná „krvavou neděli“, kterou v roce 1943 vyvrcholily masakry Poláků ukrajinskými nacionalisty na Volyni. Masakry Tusk označil za genocidu a varoval před tím, aby reakcí na nacionalismus byl další nacionalismus.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Tajfun Bavi dorazil k Číně, úřady evakuovaly přes 1,7 milionu lidí

Tajfun Bavi dorazil v sobotu pozdě odpoledne SELČ k pevnině Číny, konkrétně k provincii Če-ťiang. Podle státních médií se očekává, že se dále bude pohybovat severozápadním směrem do vnitrozemí a jeho síla bude postupně slábnout. Napsala to agentura AP, podle níž čínské úřady kvůli blížícímu se živlu evakuovaly přes 1,7 milionu lidí a vyhlásily pohotovost. Už předtím Bavi přinesl vydatné deště a silný vítr na japonské souostroví Sakišima a minul sever Tchaj-wanu, kde úřady rovněž preventivně evakuovaly tisíce lidí, informovaly v sobotu agentury Reuters a AFP.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.