Bulharská prokuratura viní bývalého ředitele rozvědky z vyzvídání pro Rusy

Někdejší šéf bulharské vojenské rozvědky stál podle tamní prokuratury v čele skupiny, která prováděla výzvědnou činnost pro Rusko. V souvislosti se špionážním případem byly zatčeny dvě osoby, uvedla agentura AFP s odvoláním na ministerstvo obrany. Nová špionážní aféra přichází v době vrcholící kampaně před bulharskými parlamentními volbami 4. dubna. Průzkumy v nich mírně favorizují stranu prozápadně vystupujícího premiéra Bojko Borisova před spíše proruskými socialisty.

Hlavou skupiny, která budovala síť kontaktů a shromažďovala utajované informace Bulharska, NATO a EU pro třetí stranu, byl někdejší ředitel bulharského vojenského zpravodajství, uvedla podle televize BNT mluvčí generálního prokurátora Sijka Milevová.

Obviněno bylo podle ní celkem šest osob, mezi nimi aktivní příslušníci vojenské tajné služby, ale také lidé ve vysokých funkcích ve státní správě. Na činnosti skupiny se podle prokuratury podílela i manželka exšéfa vojenských špiónů, která má ruské občanství. Jeden ze členů skupiny se pokusil o útěk, byl ale zadržen poblíž ruského velvyslanectví v Sofii, dodala mluvčí.

Ruská agentura Interfax dříve s odvoláním na bulharskou televizi BNT psala o „několika zatčených“. Podle BNT agenti bulharské bezpečnosti uskutečnili operaci, při které zadrželi podezřelé a provedli domovní prohlídky na několika místech na jihu hlavního města a ve městě Pernik, které leží asi 30 kilometrů jihozápadně od Sofie. Počet zadržených stanice neupřesnila. Podle serveru 24 Časa nejsou mezi zatčenými Rusové.

Prokuratura zároveň zveřejnila snímky údajných členů skupiny, jak kopírují data z počítačů ve svých kancelářích, přepisy telefonních hovorů, v nichž šéf skupiny uděluje zbylým členům úkoly, a také záběry, ze kterých má být patrné, že členové skupiny dostávali za svou práci zaplaceno.

Diplomatický spor

Rusko koncem loňského prosince oznámilo vyhoštění bulharského diplomata, který působil jako pomocník vojenského atašé při velvyslanectví v Moskvě. Ruské ministerstvo zahraničích věcí v prohlášení uvedlo, že jde o odvetu za předchozí vyhoštění vojenského atašé při ruském velvyslanectví v Sofii.

Rozhodnutí vyhostit ruského diplomata oznámilo bulharské ministerstvo zahraničních věcí 18. prosince, když prokurátor uvedl, že vojenský atašé v Bulharsku shromažďoval tajné informace. Prokuratura v samostatném prohlášení uvedla, že diplomat sbíral mimo jiné údaje o pobytu amerických vojsk při armádních cvičeních v Bulharsku, které je členskou zemí NATO.

Média v poslední době informovala o několika případech vypovězení diplomatů mezi Bulharskem a Ruskem. V září byli z Bulharska vypovězeni dva diplomaté, kteří se podle žalobců od roku 2016 snažili získávat utajované informace o modernizačních plánech armády a o údržbě vojenské techniky.

Podobný incident se odehrál také v lednu, kdy bulharská prokuratura rovněž podezírala dva ruské diplomaty ze špionáže. Oba Bulharsko vypovědělo. Další ruský diplomat byl kvůli špionáži prohlášen za nežádoucí osobu koncem října předloňského roku. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká armáda oznámila, že zahájila další útoky proti Íránu

Americká armáda ve středu uvedla, že zahájila další útoky proti Íránu. Oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM oznámilo, že cílem úderů je dále oslabit schopnost Íránu ohrožovat svobodu plavby v Hormuzském průlivu. Americký prezident Donald Trump sdělil, že pokud Teherán s útoky na civilní lodě nepřestane, americké útoky dále přitvrdí. Írán slíbil, že na útoky odpoví. Agentury informovaly, že v Kuvajtu, Bahrajnu a Kataru ve čtvrtek ráno zněly sirény kvůli íránskému útoku.
včeraAktualizovánopřed 22 mminutami

Soud nařídil vyplatit odškodné ženě, kterou dle poroty Trump sexuálně napadl

Newyorský soudce ve středu rozhodl, že novinářce Elizabeth Jean Carrollové může být vyplaceno odškodné skoro 5,8 milionu dolarů (123 milionů korun) vyplývající z občanskoprávního sporu, v němž porota v roce 2023 dospěla k závěru, že nynější prezident USA Donald Trump ženu v roce 1996 sexuálně napadl. A když o incidentu promluvila veřejně, začal o ní šířit pomluvy. Informuje o tom agentura AP.
před 7 hhodinami

USA mohou licencovat výrobu střel Patriot pro Ukrajinu, řekl Trump

Spojené státy budou s Ukrajinou hovořit o možných dodávkách střel do systémů protivzdušné obrany Patriot, řekl americký prezident Donald Trump před setkáním s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským na okraj summitu NATO v Ankaře. Zmínil možnost, že USA poskytnou licenci, aby střely pro Ukrajinu mohly být vyráběny v zámoří, píše agentura AP. Šéf Bílého domu také uvedl, že USA budou s Kyjevem jednat o uzavření dohody na nákup ukrajinských dronů.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Rusko zaútočilo na Kyjev, Charkov, Oděsu či Cherson. Ukrajinci zasáhli rafinerie

Rusko podle ukrajinských úřadů v úterý krátce před půlnocí znovu zaútočilo balistickými raketami na Kyjev, kde podle tamního starosty Vitalije Klyčka zemřeli tři lidé. Z deseti zraněných je osm hospitalizováno, dodal. Mrtvé po ruských útocích hlásí také Charkov, kde utrpěly zranění desítky lidí. Rusové útočili i na Cherson a Oděsu, kde zabili čtyři osoby. Ukrajina podle ruského exilového webu Meduza zasáhla ruské rafinerie v Saratově a tatarstánském Nižněkamsku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoMaďarská veřejnoprávní televize vysílá nově jen filmy, zprávy se vrátí později

Maďarská veřejnoprávní televizní stanice M1 vysílá pouze filmy, nikoliv zprávy či jiné zpravodajské pořady. Nová vláda Pétera Magyara uvedla, že provádí reformu, která má zajistit nezávislost a nestrannost veřejnoprávních médií – televize M1, rozhlasové stanice Kossuth a jejich webů – a zbavit je propagandy z éry předchozího premiéra Viktora Orbána. V úterý byl na čtyři hodiny přerušen plánovaný televizní program. Místo něj se na obrazovce se ukázalo: „Média veřejné služby nesmí lhát. Omlouváme se, že jsme to tolik let dělali.“ Prozatímní generální ředitel si přivedl nové manažery, kteří mají vysílání zpráv a publicistiky postupně obnovovat.
před 8 hhodinami

Česko se nebude podílet na spojenecké pomoci 70 miliard eur pro Ukrajinu, řekl Babiš

Spojenci z NATO pro letošní rok přislíbili Ukrajině vojenskou pomoc v hodnotě 70 miliard eur (asi 1,7 bilionu korun) a stejnou částku chtějí zachovat i pro rok 2027, uvádí text závěrečné deklarace ze summitu v Ankaře. Česko se podle premiéra Andreje Babiše (ANO) na této pomoci podílet nebude. Dokument potvrzuje i „neochvějný závazek“ spojeneckých zemí ke kolektivní obraně podle pátého článku Washingtonské smlouvy. Americký prezident Donald Trump podle zdroje agentury AFP na summitu uvedl, že USA chtějí zůstat v NATO.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rusko zakázalo export nafty, začne dovážet paliva, oznámil vicepremiér

Rusko zavedlo zákaz vývozu nafty a tento měsíc začne dovážet pohonné hmoty v rámci opatření ke zvládnutí palivové krize. Zvyšuje také výrobu paliv nižších ekologických tříd v rámci opatření ke zvládnutí palivové krize, uvedl podle agentur ruský vicepremiér Alexandr Novak na středeční poradě s účastí šéfa Kremlu Vladimira Putina o fungování dopravy a palivového sektoru.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

V Evropě vznikne servisní centrum pro střely systému Patriot

V Evropě by mělo vzniknout specializované servisní centrum pro střely PAC-3 používané v systémech protivzdušné obrany Patriot. Mezivládní dohodu o jeho zřízení podepsaly Spojené státy, Polsko, Německo, Nizozemsko a Švédsko. Oznámil to polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz na sociální síti X.
před 11 hhodinami

Evropský pohled