Biden a Merkelová jednali o klimatu, koronavirové krizi i Nord Streamu 2

Nahrávám video
Brífink německé kancléřky Merkelové s americkým prezidentem Bidenem
Zdroj: ČT24

Americké obavy ohledně plynovodu Nord Stream 2, spolupráce při zvládání klimatických změn nebo při zmírňování dopadů koronavirové krize. O těchto tématech se mluvilo v Bílém domě při rozlučkové návštěvě německé kancléřky Angely Merkelové. Ta ve světle ničivých záplav ve své vlasti uvedla, že změny klimatu znamenají výrazně vyšší frekvenci extrémních meteorologických jevů.

Biden v úvodním projevu na společné tiskové konferenci ocenil dlouholeté působení Merkelové v čele Německa, které po šestnácit letech skončí po zářijových parlamentních volbách. Šéf Bílého domu kancléřce poděkoval například za oddanost německých jednotek, které po boku těch amerických působily v Afghánistánu, a vyjádřil přesvědčení, že partnerství USA a Německa bude vzkvétat i po odchodu Merkelové.

Americký prezident zároveň setkání popsal jako zcela jasně pracovní událost, při které došlo i na ožehavé téma rusko-německého plynovodu Nord Stream 2.

„Jakkoli jsem zopakoval své obavy ohledně Nord Streamu 2, kancléřka Merkelová a já jsme zcela za jedno v našem přesvědčení, že Rusku nesmí být umožněno používat energetiku jako nástroj nátlaku nebo vyhrožování sousedům,“ řekl Biden. Jeho administrativa stejně jako ta předchozí se stavbou plynovodu nesouhlasí a prezentuje jej jako hrozbu pro energetickou bezpečnost v Evropě. Merkelová pouze poznamenala, že Washington a Berlín dospěly k různým závěrům ohledně toho, co tento projekt znamená.

Nahrávám video
Události ČT: Kancléřka Merkelová na návštěvě USA
Zdroj: ČT24

Oba lídři zdůraznili nutnost boje proti klimatickým změnám

Oblast, kde k sobě mají Merkelová a Biden mnohem blíže, je ekologická politika. Oba lídři zdůrazňovali naléhavost otázky boje proti klimatickým změnám, přičemž německá kancléřka hovořila o hrozbě častějších záplav, lesních požárů či bouří. Biden celé vystoupení před novináři zahájil vyjádřením soustrasti pozůstalým po desítkách obětí aktuálních záplav v Německu.

Podle listu The New York Times trvalo jednání prezidenta s kancléřkou asi padesát minut, Merkelová se předtím odděleně setkala s americkou viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Po tiskové konferenci obou lídrů pak byla na programu slavnostní večeře, na kterou byli kromě vrcholných představitelů současné vlády pozváni i bývalí činitelé včetně někdejší šéfky americké diplomacie Hillary Clintonové, dále také lídři Republikánské strany v Kongresu Mitch McConnell a Kevin McCarthy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 33 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 7 hhodinami
Načítání...