Belgičané chtějí pracovní a soukromý život v rovnováze. Zavedou čtyřdenní pracovní týden

Belgičané by v budoucnu mohli pracovat jen čtyři dny v týdnu při stejném objemu práce a při stejné mzdě. Na odpovídající reformě pracovního trhu se shodla belgická vláda. Oznámil to podle agentury DPA premiér Alexander De Croo.

Záměrem vlády je podle jejího předsedy dát zaměstnancům více flexibility a více svobody. Belgičané, kteří jsou zaměstnaní na plný úvazek, budou moci pracovat denně až deset hodin tak, aby vše stihli za čtyři dny. Lidé si také budou moci vybrat, zda budou během jednoho týdne pracovat více a následující týden méně. To by jim mělo umožnit lépe zvládat pracovní a soukromý život, včetně rodičovství.

„Myslím si, že dát zaměstnancům flexibilitu je skvělý nápad, můžete se jinak zorganizovat, mít třeba třídenní víkend, zorganizovat se, pokud máte děti, je to jednodušší,“ řekl Reuters TV 44letý hudebník Amaury Massion.

Dohoda, ke které sedmičlenná vládní koalice dospěla po nočním jednání, také zavádí právo nebýt po běžné pracovní době dosažitelný. Týkat se bude společností s více než dvaceti zaměstnanci.

Dohoda rovněž stanovuje nová pravidla pro lidi zaměstnané internetovými společnostmi, jako je Uber. Obsahuje nová kritéria a to, jak je podle nich považovat za zaměstnance.

Belgie usiluje o to, aby do roku 2030 dosáhla osmdesátiprocentní míry zaměstnanosti. Koncem loňského roku v zemi pracovalo 71,4 procenta obyvatel, píše Reuters.

Změnu inspirovala pandemie

Volání po čtyřdenním pracovním týdnu zesílilo díky pandemii covidu-19, která ukázala, že se svět práce může změnit velmi rychle, pokud chce a musí. Lidé mohli ze dne na den začít pracovat z domova a někteří dostávali velmi velkorysou pomoc od státu.

Firmy, které se potýkají s prací z domova, ale i rezignací a vyhořením zaměstnanců, se proto čím dál častěji rozhodují čtyřdenní pracovní týden testovat. V Británii je to například výrobce potravin Unilever nebo internetová společnost pro crowdfundingové financování projektů Kickstarter.

Belgie není jedinou zemí, která se zabývá možností přejít na čtyřdenní pracovní týden. V minulosti se k této myšlence kladně vyjádřila finská premiérka Sanna Marinová.

Experimentovat s přechodem na čtyřdenní pracovní týden se loni rozhodlo i Španělsko. Vyčlenilo 50 milionů eur (1,2 miliardy korun) z fondů Evropské unie, které dostává dvě stě středně velkých firem. Ty musejí upravit velikost pracovní síly nebo reorganizovat výrobní pracovní postupy, aby přizpůsobily svoji činnost 32hodinovému pracovnímu týdnu.

Za svůj už přijala čtyřdenní pracovní týden státní správa v Dánsku a na Islandu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 11 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 3 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 7 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...