Apple dostal od Evropské komise pokutu 500 milionů eur, Meta 200 milionů eur

Americké technologické firmy Apple a Meta Platforms porušily pravidla na ochranu unijního trhu, uvedla ve středu Evropská komise. Firmám proto vyměřila pokutu – Applu 500 milionů eur (12,5 miliardy korun) a Metě 200 milionů eur (pět miliard korun). Jde o první pokuty, které souvisejí s unijním nařízením o digitálních trzích (DMA). Obě firmy se zřejmě odvolají.

„Evropská komise zjistila, že Apple porušil povinnost vyplývající z nařízení o digitálních trzích a že společnost Meta porušila povinnost podle DMA dát zákazníkům na výběr službu, která využívá méně jejich osobních údajů,“ uvedla unijní exekutiva. Obě rozhodnutí podle ní přišla poté, co Komise vedla s oběma společnostmi rozsáhlý dialog a umožnila jim podrobně prezentovat své argumenty i názory na věc.

V rámci nařízení DMA by vývojáři aplikací měli mít možnost bezplatně informovat uživatele o alternativních nabídkách mimo virtuální obchod s aplikacemi App Store společnosti Apple. Evropská komise ale zjistila, že Apple tuto povinnost neplní.

„Kvůli řadě omezení ze strany společnosti Apple nemohou vývojáři aplikací plně využívat výhod alternativních distribučních kanálů mimo App Store. Stejně tak spotřebitelé nemohou plně využívat alternativních a levnějších nabídek, protože Apple brání vývojářům aplikací v přímém informování spotřebitelů o takových nabídkách,“ uvedla Komise. Společnost podle EK neprokázala, že jsou tato omezení objektivně nezbytná a přiměřená.

Středeční rozhodnutí americké firmě zároveň nařizuje, aby odstranila veškerá technická a obchodní omezení a zdržela se do budoucna dalšího postupu v rozporu s předpisy.

Nahrávám video

Meta má potíže s personalizovanou reklamou

U společnosti Meta se porušení týkalo využívání osobních údajů zákazníků. Podle DMA by uživatelé měli mít možnost dostávat méně personalizovanou reklamu.

Na podzim roku 2023 Meta představila model „pay or consent“ (zaplať, nebo souhlas). Podle tohoto modelu měli uživatelé sítí Facebook a Instagram v EU „na výběr mezi souhlasem s kombinací osobních údajů pro personalizovanou reklamu a platbou měsíčního předplatného za službu bez reklam“.

Komise ale zjistila, že tento model není v souladu s předpisem DMA, společnost Meta by ho proto měla změnit. DMA se snaží zajistit, „aby občané měli plnou kontrolu nad tím, kdy a jak jsou jejich údaje používány on-line, a aby podniky mohly svobodně komunikovat se svými zákazníky,“ uvedla podle serveru ABC News výkonná místopředsedkyně EK a eurokomisařka pro technickou suverenitu Henna Virkkunenová.

„V nyní přijatých rozhodnutích se konstatuje, že společnosti Apple i Meta svým uživatelům tuto svobodnou volbu vzaly a jsou povinny své chování změnit,“ dodala Virkkunenová.

Apple i Meta se nejspíš odvolají

Apple a Meta jsou povinny splnit rozhodnutí Evropské komise do šedesáti dnů, jinak jim hrozí pravidelné penále.

Web amerického byznysového listu The Wall Street Journal napsal, že za porušení zákona hrozí pokuta až do výše deseti procent celosvětových ročních příjmů společnosti. Dodal, že pokuty udělené ve středu jsou hluboko pod touto úrovní – přibližně 0,1 procenta ročních příjmů každé společnosti.

Společnost Apple uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá. Rozhodnutí je podle ní dalším příkladem toho, že se na ni Komise nespravedlivě zaměřuje. A to takovými kroky, které „jsou špatné pro soukromí a bezpečnost našich uživatelů, špatné pro produkty a nutí nás rozdávat naše technologie zdarma“, uvedla firma pro list The Wall Street Journal (WSJ).

Podle svého prohlášení „strávila stovky tisíc hodin inženýrské práce a provedla desítky změn, aby vyhověla tomuto zákonu“, napsal server ABC News.

Společnost Meta uvedla, že se pravděpodobně odvolá. „Komise, která nás nutí změnit náš obchodní model, ve skutečnosti uvaluje na společnost Meta mnohamiliardový tarif a zároveň po nás požaduje, abychom nabízeli horší službu,“ uvedl podle WSJ ředitel pro globální záležitosti společnosti Meta Joel Kaplan.

Kaplan prohlásil, že „Komise se snaží znevýhodnit úspěšné americké podniky a zároveň umožňuje čínským a evropským společnostem fungovat podle odlišných standardů“. Zastoupení Evropské komise v České republice tato vyjádření nechtělo komentovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Soud nařídil vyplatit odškodné ženě, kterou dle poroty Trump sexuálně napadl

Newyorský soudce ve středu rozhodl, že novinářce Elizabeth Jean Carrollové může být vyplaceno odškodné skoro 5,8 milionu dolarů (123 milionů korun) vyplývající z občanskoprávního sporu, v němž porota v roce 2023 dospěla k závěru, že nynější prezident USA Donald Trump ženu v roce 1996 sexuálně napadl. A když o incidentu promluvila veřejně, začal o ní šířit pomluvy. Informuje o tom agentura AP.
před 1 hhodinou

USA mohou licencovat výrobu střel Patriot pro Ukrajinu, řekl Trump

Spojené státy budou s Ukrajinou hovořit o možných dodávkách střel do systémů protivzdušné obrany Patriot, řekl americký prezident Donald Trump před setkáním s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským na okraj summitu NATO v Ankaře. Zmínil možnost, že USA poskytnou licenci, aby střely pro Ukrajinu mohly být vyráběny v zámoří, píše agentura AP. Šéf Bílého domu také uvedl, že USA budou s Kyjevem jednat o uzavření dohody na nákup ukrajinských dronů.
15:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rusko zaútočilo na Kyjev, Charkov, Oděsu či Cherson. Ukrajinci zasáhli rafinerie

Rusko podle ukrajinských úřadů v úterý krátce před půlnocí znovu zaútočilo balistickými raketami na Kyjev, kde podle tamního starosty Vitalije Klyčka zemřeli tři lidé. Z deseti zraněných je osm hospitalizováno, dodal. Mrtvé po ruských útocích hlásí také Charkov, kde utrpěly zranění desítky lidí. Rusové útočili i na Cherson a Oděsu, kde zabili čtyři osoby. Ukrajina podle ruského exilového webu Meduza zasáhla ruské rafinerie v Saratově a tatarstánském Nižněkamsku.
09:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoMaďarská veřejnoprávní televize vysílá nově jen filmy, zprávy se vrátí později

Maďarská veřejnoprávní televizní stanice M1 vysílá pouze filmy, nikoliv zprávy či jiné zpravodajské pořady. Nová vláda Pétera Magyara uvedla, že provádí reformu, která má zajistit nezávislost a nestrannost veřejnoprávních médií – televize M1, rozhlasové stanice Kossuth a jejich webů – a zbavit je propagandy z éry předchozího premiéra Viktora Orbána. V úterý byl na čtyři hodiny přerušen plánovaný televizní program. Místo něj se na obrazovce se ukázalo: „Média veřejné služby nesmí lhát. Omlouváme se, že jsme to tolik let dělali.“ Prozatímní generální ředitel si přivedl nové manažery, kteří mají vysílání zpráv a publicistiky postupně obnovovat.
před 2 hhodinami

Česko se nebude podílet na spojenecké pomoci 70 miliard eur pro Ukrajinu, řekl Babiš

Spojenci z NATO pro letošní rok přislíbili Ukrajině vojenskou pomoc v hodnotě 70 miliard eur (asi 1,7 bilionu korun) a stejnou částku chtějí zachovat i pro rok 2027, uvádí text závěrečné deklarace ze summitu v Ankaře. Česko se podle premiéra Andreje Babiše (ANO) na této pomoci podílet nebude. Dokument potvrzuje i „neochvějný závazek“ spojeneckých zemí ke kolektivní obraně podle pátého článku Washingtonské smlouvy. Americký prezident Donald Trump podle zdroje agentury AFP na summitu uvedl, že USA chtějí zůstat v NATO.
03:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rusko zakázalo export nafty, začne dovážet paliva, oznámil vicepremiér

Rusko zavedlo zákaz vývozu nafty a tento měsíc začne dovážet pohonné hmoty v rámci opatření ke zvládnutí palivové krize. Zvyšuje také výrobu paliv nižších ekologických tříd v rámci opatření ke zvládnutí palivové krize, uvedl podle agentur ruský vicepremiér Alexandr Novak na středeční poradě s účastí šéfa Kremlu Vladimira Putina o fungování dopravy a palivového sektoru.
17:42Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V Evropě vznikne servisní centrum pro střely systému Patriot

V Evropě by mělo vzniknout specializované servisní centrum pro střely PAC-3 používané v systémech protivzdušné obrany Patriot. Mezivládní dohodu o jeho zřízení podepsaly Spojené státy, Polsko, Německo, Nizozemsko a Švédsko. Oznámil to polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz na sociální síti X.
před 5 hhodinami

Amerika možná poprvé hubne. Léky proti obezitě už bere jedenáct procent lidí

Moderní léky proti obezitě se během pěti let, co jsou schválené, rozšířily do velké části společnosti. Dnes je užívají už desítky milionů lidí a podle nového průzkumu z USA se objevují i první pozitivní dopady.
před 6 hhodinami

Evropský pohled