Akademie věd se vydala po stopách Švédy ukradených knih. Z českých měst jich zmizely tisíce

Nahrávám video
Události: Akademie věd vytváří digitální katalog knih odvezených švédskými vojsky
Zdroj: ČT24

Švédská vojska si během třicetileté války v polovině 17. století odvezla až 25 tisíc knih z Prahy, Olomouce a Mikulova. Akademie věd spustila projekt nazvaný Švédská knižní kořist z Čech a Moravy 1646–1648. V rámci něj teď ztracené svazky hledá a vytváří digitální katalog těchto vzácných rukopisů a tiskovin.

Spolu s dalšími cennostmi zmizel jako úlovek švédských vojsk například vzácný rukopis patřící potomkovi krále Jiřího z Poděbrad, takzvaná Bočkova bible. „Je to jeden z nejstarších překladů bible do češtiny, takže je to vlastě staročeská bible. A za druhé je zajímavý tím, že je zdoben mimořádně nádhernou knižní malbou,“ říká Tomáš Černušák z Moravského zemského archivu.

Na naše území se kniha vrátila díky diplomatickým vyjednáváním až v 19. století. Takových případů je ale málo. „Odvoz těch knih se děl podle dobového práva, takže neexistuje žádný právní nárok vracet ty knihy zpět na české území,“ upozorňuje autorka portálu Švédská knižní kořist z Knihovny Akademie věd Lenka Veselá.

Nejen Švédsko, ale hlavně Švédsko

Knihy se nacházejí různě po Evropě. Některé z nich v průběhu staletí doputovaly třeba do Vatikánu. „Samozřejmě, nejvíc těch knih se nachází ve Švédsku, je to ten prostor kolem Stockholmu,“ říká Veselá.

To platí i pro velkou část Rožmberské knihovny. Unikátní knižní sbírka byla nejdřív v Třeboni, potom na Pražském hradě. Při obléhání Prahy ji ale švédská vojska zabavila. Dodnes je ve Stockholmu i rukopisný katalog knihovny. Vznikl na sklonku života šlechtice Petra Voka z Rožmberka.

„To byl známý bibliofil, který těm knihám věnoval pozornost nejenom co do množství jejich nákupu a získávání, ale i co do vazby. Typickým rysem toho dobového bibliofilství bylo zdobení. Do knih se dávala ex libris, která byla krásně manýristicky provedená,“ popisuje Veselá.

Projekt Švédská knižní kořist se snaží najít všechny dochované knihy a ukazuje i hlavní trasy, kudy svazky Evropou putovaly. Na konci třicetileté války ale Švédi neodvezli jen knihy. Jejich kořistí se stala taky řada vzácných obrazů, soch a dalších cenností.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 1 hhodinou

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 4 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 5 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 6 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...