Malého afghánského fotbalistu Murtazu Ahmadího před třemi lety proslavila fotka na Facebooku, na které je oblečený do improvizovaného dresu z igelitové tašky s číslem 10. Tedy s číslem, které patří jeho fotbalovému idolu Lionelu Messimu. Fotka obletěla svět a Murtaza se dočkal dresu skutečného, i s podpisem. Rodině to ale způsobilo velké potíže.
Se slávou Murtazy začaly jeho rodině přicházet výhrůžky smrtí. „Taliban, ale i jiné ozbrojené skupiny si začaly myslet, že Messi mu poslal velké peníze. Přestali jsme syna posílat do školy a žili jsme v neustálém strachu,“ uvedla jeho matka Šafika Ahmadíová.
Žili dvě hodiny jižně od Kábulu, ve městě Jaghori. Během loňské ofenzivy Talibanu slýchali často střelbu. „Taliban nám nedovolil hrát fotbal ani chodit ven,“ říká sedmiletý Murtaza Ahmadí. „Slýchali jsme doma palbu z těžkých zbraní a křik lidí,“ popisuje život v provincii Ghazní, kde vyrůstal.
Věděli o lidech, které ozbrojenci zavraždili. „V noci se kolem našeho domu potloukali podezřelí muži. Když zaútočil Taliban, rozhodli jsme se odejít,“ popisuje Ahmadíová. Teď jsou v bezpečí, ale jen za zdmi komplexu, kde žijí. Chodit ven i do školy je dál riskantní.
Chlapec i jeho matka věří, že jim Messi pomůže
„Messiho mám moc rád, moc se o něj zajímám. Chci hrát fotbal jako on. Messi by si mě měl odvézt, abych mohl být s ním,“ říká Murtaza Ahmadí. I matka přes novináře prosí Messiho, ať je zachrání. Osud této rodiny je ale jen jeden z milionů podobných. Jsou z Talibanem pronásledované menšiny Hazarů.
„Útěchou jim tak nemůžou být ani probíhající mírové rozhovory mezi vládou a Talibanem. Rozhovory podporují i Spojené státy, kterým by mír pomohl odejít z nejdelší války, do níž kdy byly zapojené,“ říká redaktorka ČT Milada McGrathová.
