Za cenu jednoho piva do polských Krkonoš

Krkonoše - Jedny hory, na obou stranách hranice čeští i polští turisté, ale přesto zásadní rozdíl. Za vstup do polského Krkonošského národního parku musí lidé platit. Částka není vysoká - jde zhruba o čtyřicet korun. Peníze jdou na údržbu parku nebo horskou službu. V Česku nic podobného zavedeno není - hory jsou zadarmo.

Polská strana Krkonoš, městečko Karpacz, které leží přímo pod Sněžkou a jedno ze vstupních míst do polského národního parku. Reportér ČT Václav Svoboda na místě nezaznamenal, že by polští turisté měli s placením vstupného jakýkoli problém. Dokonce viděl i seniory, kteří by normálně platit ani nemuseli, a stejně si pro lístek došli.

Podobné brány pro výběr poplatku jsou na dalších turisticky atraktivních místech. Například při vstupu do parku od měst Kowary, Szklarska Poreba nebo Sobieszów - Jelenia Góra.

Vstupné do polského Krkonošského národního parku je šest zlotých na jeden den, 15 zlotých na tři dny. Děti a důchodci platí polovinu.

Na polskou stranu Krkonoš přijede ročně kolem dvou milionů turistů. Když v polských Krkonoších poplatek před 20 lety zaváděli, byla kolem toho hodně vášnivá diskuse. Podle ředitele polského parku Andrzeje Raje ale teď lidi platí dokonce rádi. Vidí totiž, za co platí.

Opravené cesty, kvalitní turistické značení, uklizené hory – to jsou důkazy, že poplatek v ceně jednoho piva má smysl. Bez něj by polský park moc fungovat nemohl. Ročně takhle v polských Krkonoších vyberou v přepočtu přes 30 milionů korun.

České Krkonoše ročně navštíví šest milionů turistů, platit ale nebudou

Plně kvalitní servis mají turisti samozřejmě i na české straně Krkonoš. Jenže u nás hlavní část nákladů nese státní rozpočet a jednotlivé obce uvnitř národního parku. Návštěvníci na údržbu cest nebo na úklid nijak nepřispívají.

Krkonošský národní park dostává ročně ze státního rozpočtu zhruba 100 milionů korun.

"Vzhledem k tomu, že do národních parků se nikdy v České republice neplatilo, bylo by s tím spojeno množství komplikací, část veřejnosti bychom pochopitelně popudili. Myslíme si, že by to nebylo úplně produktivní řešení," uvedl mluvční Krkonošského národního parku Radek Drahný.

Přitom ročně navštíví národní park na české straně Krkonoš šest milionů lidí. Krkonoše jsou tak jednou z nejnavštěvovanějších rezervací v Evropě. Kdyby se vybíralo podobné vstupné i v Česku, pokrylo by to většinu nákladů. U nás se o tom ale neuvažuje.

Naposledy se o výběru vstupného do českých Krkonoš diskutovalo zhruba před šesti lety. V Česku ale nakonec převážily obavy, že než by lidé zaplatili pár korun, zůstali by raději doma. Podle sousedů jsme v tomhle ale rarita a moc tomu nerozumějí.

Obce mají příjem z turistů, jen pokud u nich přespí

Starostové krkonošských obcí si ovšem zavedení poplatků za vstup do hor představit dovedou. Právě oni teď nesou většinu nákladů na opravy cest a úklid hor po turistech. Jan Sobotka (ZVON), předseda Svazku měst a obcí Krkonoše a starosta Vrchlabí, který byl hostem Událostí v regionech, konstatoval, že za sebe by si poplatek představit dokázal. Musel by ale být symbolický a nesměl by turisty obtěžovat.

"Určitě bych byl rád, kdyby to šlo podobně jako v Polsku do turistické infrastruktury. Je potřeba spoustu cest opravit, je potřeba po turistech uklízet," uvedl Jan Sobotka. Obce a Krkonošský národní park by se podle něj musely dohodnout a získané peníze by se cíleně musely přerozdělovat na věci, které mají smysl pro turismus.

Jan Sobotka taky připomněl, že v současné doby mají obec příjem z turistů, jen pokud tam přespí a zaplatí příslušný poplatek. "Ale jinak obce nemají žádnou možnost vybrat jakousi místní daň. Jsme závislí pouze na sdílených daních ze státu," uvedl Jan Sobotka (ZVON).
Když se před několika lety o možnosti zavést poplatek uvažovalo, podle starosty vše skončilo na tom, jak by se vůbec vybíral a jak by celá věc fungovala technicky. "Diskuse proběhla, byla velmi krátká, nebyla ani široká, a řekli jsme si, že opravdu nevíme a nechceme popudit občany a turisty s tím, že je budeme obtěžovat a vybírat peníze," uzavřel Jan Sobotka.

Nahrávám video
Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Sinice pod Novomlýnskými nádržemi se extrémně přemnožily, odborníci navrhují vypuštění

Situace na řece Dyji pod Novomlýnskými nádržemi zůstává kritická. Hrubým odhadem se v pátek na výpusti ze Staré Dyje do Dyje nachází 1,5 tuny mrtvých ryb, řekl předseda Moravského rybářského svazu Miroslav Láníček. Hynou kvůli nedostatku kyslíku, který spotřebovávají výrazně přemnožené sinice. Ty se dostávají do toku níže právě z nádrží. V průběhu pátku je budou hasiči s rybáři odstraňovat. Odborníci mezitím volají po vypuštění přinejmenším dolní nádrže.
13:54Aktualizovánopřed 3 mminutami

Masivní betonová plastika u Barrandovského mostu se zřítila

Rozměrná betonová plastika nazvaná Rovnováha u pražského Barrandovského mostu se v pátek ráno rozpadla a zasypala přilehlou silnici i cyklostezku. Nikdo zraněn nebyl, v místě ale musela být částečně omezena doprava. Na bezpečnost na místě dohlíží policisté. Na událost upozornil iDNES.cz. Podle magistrátu byla socha kvůli špatnému stavu již delší dobu oplocena a město připravovalo její řízenou demolici.
11:24Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vedení ODS odmítlo Dvořáka na kandidátce

Vedení ODS nechce na kandidátce pro komunální volby Filipa Dvořáka. Organizaci z Prahy 1 po jednomyslném rozhodnutí zadalo, aby nominaci do týdne přepracovala. Pokud tak neučiní, má to udělat městská organizace. Bývalý starosta městské části podle vedení strany dostatečně nevysvětlil pochybnosti ohledně svého majetku.
12:17Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Při napadení v pražské ubytovně zahynul člověk, útočníka policie zastřelila

Při napadení sekerou a nožem v ubytovně v Praze 4 útočník zabil jednoho člověka a jednoho vážně zranil. Muž ve čtvrtek večer napadl i zasahující policisty, hlídka ho zastřelila. Informoval o tom policejní mluvčí Richard Hrdina, nikomu již podle něho nehrozí nebezpečí.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoStavbaři začali zjišťovat geologické podmínky pro úsek středočeské D3

Stavbaři začali razit průzkumnou štolu u Luk pod Medníkem. Budou tam zjišťovat geologické podmínky pro dálnici D3. Práce na její středočeské části mají naplno začít v roce 2028. Proti projektu protestují občanské a ekologické spolky. Průzkumná štola má měřit 1500 metrů. Práce na ní potrvají zhruba dva roky. Ředitelství silnic a dálnic pokračuje v přípravě celého hlavního tahu. Dva středočeské úseky mají nepravomocná územní rozhodnutí, ty mezi Prahou a Benešovem na dokumenty čekají.
před 19 hhodinami

VideoPolicie dle evropského soudu pochybila v případu smrti Roma po zákroku

Česko prohrálo dva spory u Evropského soudu pro lidská práva. Jde o případy z roku 2021. V jednom z nich po policejním zákroku v Teplicích zemřel mladý Rom, který byl pod vlivem drog. „Policisté drželi zranitelnou osobu v potenciálně smrtelně nebezpečné poloze, aniž by řádně sledovali její zdravotní stav nebo dostatečně rychle reagovali poté, co ztratila vědomí. Úřady nezavedly odpovídající právní rámec pro používání polohy na břiše ani nezajistily náležité proškolení policistů,“ uvedl soud. Ze strany policie podle něj došlo k porušení práva na život. Druhý případ se týká napadení Romů fotbalovými rowdies. Evropský soud konstatoval, že vyšetřování byla nedostatečná a neadekvátní, české úřady vyloučily možný rasistický motiv. Věc teď řeší ministerstvo spravedlnosti.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Jih Prahy zasáhly přívalové srážky. Jižní Morava řeší následky podvečerní bouřky

Jihozápadně od Prahy se od jedné hodiny ráno vyskytovaly přívalové srážky a dle radarových odhadů napršelo i kolem 60 milimetrů srážek, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Bouřky se následně přesouvaly na jih a jihovýchod Prahy, kde lokálně spadlo až 50 milimetrů. Jihem Moravy se bouřka prohnala už v podvečer. Největší škody napáchala v Prušánkách na Hodonínsku, kde poničila střechy domů a školy. Ve Velkých Bílovicích kroupy poničily až čtyři pětiny vinohradů.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Knoflíčky, hrnky i nábojnice. Archeologové zkoumají bývalý tábor pro Romy

Pozůstatek terasy, na které stál vězeňský dům, ale také knoflíčky, hrnky nebo nábojnici objevili archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni v areálu bývalého tábora pro Romy v Hodoníně u Kunštátu. Výzkum v místě, kde se dnes nachází Památník holokaustu Romů a Sintů, začal minulý týden.
před 23 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.