Praha – Pozdě, ale přece se otevírá Vysočanská radiála – kapacitní čtyřpruhová silnice uleví severozápadní části Prahy mezi dálnicemi D8 a D11. Zatím bude sloužit i jako náhrada Pražského okruhu, jehož stavba v souběžném úseku je v nedohlednu. Vysočanská radiála vede od Kbelské ulice na křižovatku, kde začíná turnovsko-liberecká rychlostní silnice R10. Slavnostně se otevřela v poledne.
Prozatím musí řidiči na Vysočanské radiále zapomenout na sešlápnutý plynový pedál. Silnici dálničního typu chybí plot, který má zabránit vstupu zvěře do vozovky. Proto je maximální rychlost dočasně omezena na 50 kilometrů za hodinu. Výhledově ale bude možné jezdit až 80kilometrovou rychlostí. I po oplocení a zvýšení rychlostního limitu ale budou muset být řidiči opatrní. Některé úseky Vysočanské radiály jsou už nyní považovány za nebezpečné. Jde především o křižovatku s Kbelskou ulicí s prudkým obloukem. „To může dělat řadu problémů – podobně jako když se sjíždí od Barrandova na Barrandovský most,“ podotkl dopravní expert Jaroslav Zvára.
Vysočanská radiála začíná mezi klíčovskou a vysočanskou křižovatkou v Kbelské ulici, auta se na ni dostanou po mimoúrovňové křižovatce, vede jižně od kbelského letiště, a je ukončena na další mimoúrovňové křižovatce v Satalicích severně od Černého Mostu. Tam na ni přímo navazuje rychlostní silnice R10 a kříží se s Pražským okruhem, který však zatím vede pouze na jih. V budoucnu však odtud bude pokračovat i severovýchodní část Pražského okruhu. Tento úsek radiála prozatím nahradí, pražský magistrát chce, aby se na ni přesunuly kamiony, které dosud jezdí po Chlumecké, Kolbenově a Průmyslové ulici. Zakazovat vjezd nákladním autům na jiné silnice ale není možné. „Průmyslový polookruh je hustě 'zabydlen' různými firmami a dalšími továrnami, které kamionovou dopravu potřebují,“ vysvětlil Jaroslav Zvára.
Dokončena však zatím ve skutečnosti není ani samotná Vysočanská radiála. V plánu je stavba dalšího úseku, aby komunikace dostála svému označení a propojila radiálně vnitřní a vnější okruh Prahy. Výhledově by proto měl vzniknout další úsek od Kbelské až k Balabence. „Dokud nebude druhá etapa Vysočanské radiály, tak je to vlastně jen částečné řešení, které neřeší celou problematiku nájezdu na okruh,“ poznamenal při otevření dokončené části pražský primátor Bohuslav Svoboda. Po dostavbě navazujícího úseku a rekonstrukci Povltavské ulice na plnohodnotnou součást vnitřního okruhu Prahy (tzv. Městského okruhu) bude možné dojet bez zdržení na světelné křižovatce například od Hradce Králové až do Libně nebo Holešovic. Kdy se tak stane, ale není zřejmé, žádný konkrétní termín dostavby radiály není stanoven. „Budeme se snažit, aby to bylo v době co nejkratší, ale samozřejmě ekonomická situace Prahy a celá řada problémů, které takové stavby vždycky provází, budou určitě stavbu zdržovat,“ poznamenal primátor.
Díky Vysočanské radiále a jejímu napojení na Pražský okruh jsou nyní bez zdržení na úrovňovém silničním křížení propojeny všechny komunikace dálničního typu, které v Praze začínají – ústecko-drážďanská D8, liberecká R10, hradecká D11, brněnsko-ostravská D1, plzeňsko-norimberská D5, kladenská (v budoucnu karlovarská) R6 a slánská (v budoucnu chomutovská) R7. Cesta je však dlouhá, protože chybí spojnice na severozápadě a navíc není dokončena jihovýchodní část vnějšího okruhu, a tak je nutné přejíždět po dalších radiálních silnicích mezi dokončenými částmi a vnitřním okruhem.
Nová silnice je dlouhá 5,6 kilometru. Její součástí jsou tři mimoúrovňové křižovatky a také sedm mostů. Tři z nich jsou tzv. biomosty, které usnadňují živočichům přecházení nebezpečných – a po dokončení plotů i nepřístupných – jízdních pásů. Výstavba radiály stála 2,5 miliardy korun.
Vysočanskou radiálu stavěla firma Eurovia, pražský magistrát však ubezpečuje řidiče, že se silnicí nenastanou podobné potíže jako s ostravským úsekem dálnice D1, který se brzy po otevření zvlnil a dnes se stavební společnost se státem pře o kvalitu odvedené práce. Otevření radiály se ovšem zdrželo o šest let, nikoli však kvůli stavebníkům, ale především kvůli zdlouhavému výkupu pozemků.
Ačkoli nová dopravní stavba odvede zejména nákladní dopravu dál od obydlených oblastí, je trnem v oku aktivistům ze sdružení Auto*mat. „Pražané definitivně přicházejí o možnost dostat se z Hloubětína do Letňan jinak než autem,“ řekl Vít Masare ze sdružení.
Hlavní silniční síť v hlavním městě tvoří vnitřní Městský okruh a vnější Pražský okruh, které má propojit sedm radiál. V provozu je zhruba polovina z celkové plánované délky všech silnic – obou okruhů a všech radiál.
