Moravský kras/Brno – Do hlubin Punkevních jeskyní se už za pár dní dostanou i lidé na vozíku. Správa jeskyní Moravského krasu totiž prorazila bezbariérový tunel od zrcadlového jezírka na dno Macochy. Zpřístupňování památek je trendem posledních let, díky přestavbám a modernizacím se lidé s hendikepem dostanou třeba i do perly brněnského funkcionalismu, vily Tugendhat.
Na testovací jízdu do Punkevních jeskyní dnes vyrazil pracovník Správy Moravského krasu Petr Zajíček se svým pětaosmdesátiletým otcem Miloslavem. Ten je na vozíku od roku 2006, kdy dostal mozkovou mrtvici. V jeskyních byl naposledy v roce 1963, návrat pro něj byl velkým zážitkem. „Moc se mi to líbilo,“ řekl spokojeně senior, když vzhlížel ze dna propasti.
Pan Zajíček se stal prvním člověkem na vozíku, který se na dno propasti dostal. „Nebylo to úplně jednoduché, protože cesta z předního dómu je hodně prudká, a náročná je i cesta zpátky. Proto asi všem doporučím, aby používali vozíky s brzdou, aby si při sestupu mohli přibržďovat,“ popsal jeho syn Petr.
Dodal také, že doprovodem člověka na vozíku by měl být spíše muž než žena. „Nejsem si jistý, že by se ženě podařilo vozík v tom nejprudším místě vytlačit nahoru,“ dodal.
Testovací jízda ale v zásadě dopadla na jedničku. První návštěvníci s hendikepem se do Macochy podívají od 31. března. Díky úpravám uvidí tři čtvrtiny toho co běžní návštěvníci. Bezbariérově je upravena i většina tras v jeskyni Výpustek a Sloupsko-šošůvských jeskyních.
Horní pohled na Macochu invalidům umožňuje příjezd na parkoviště nedaleko horního můstku, od kterého vede bezbariérová cesta. Pokud se vozíčkáři potřebují dostat na Macochu z údolí, kde leží jeskyně, mohou využít také lanovku.
Jak jsou na tom další přírodní památky v regionu?
NP Podyjí
- v Podyjí v současnosti nejsou žádné upravené bezbariérové stezky
- letos to chce vedení správy parku napravit, na lidi s hendikepem myslí v nových projektech
CHKO Pálava
- podobně jako v NP Podyjí ani tady nejsou žádné úpravy pro vozíčkáře
- na některá místa a trasy je možné se dostat s dopomocí
Památkáři: Jen těžko lze zpřístupňovat to, co mělo zůstat nedobytným
Milovníci historie, památek a přírodních zajímavostí na vozíku mají v porovnání se zdravými lidmi méně možností. Přesto se situace v posledních letech výrazně zlepšuje. Zámecké a hradní areály bývají, stejně jako parky a zahrady obvykle snadno dostupné. To je i případ Podzámecké a Květné zahrady v Kroměříži. Přístupná je dokonce i rotunda v Květné zahradě, kam se zájemci dostanou po rampě.
Právě se vstupem do historických budov to obvykle bývá komplikovanější. V přístupu návštěvníkům často brání schody nebo úzké vstupní dveře. „Velkou část objektů ve správě Národního památkového ústavu představují hrady a zámky, tedy objekty vystavěné právě tak a z toho důvodu, aby byly nepřístupné – nejen pro osoby s hendikepem. I v těchto typech objektů se snažíme zpřístupnit alespoň ty části, které zpřístupnit lze,“ uvedla mluvčí Národního památkového ústavu Jana Tichá.
Národní památkový ústav vydal v roce 2009 už druhý díl publikace Jak dobýt hrad - Památky takřka bez bariér, která lidem s hendikepem velmi podrobně představuje, do kterých památek se mohou bez problémů dostat. Elektronická verze knihy je dostupná zdarma.
Povedlo se to například na zámku v Buchlově nebo v Bučovicích, kde je ale přístupná jen část prostor. Na tělesně postižené se myslelo i při nákladné rekonstrukci funcionalistické vily Tugendhat v Brně. Ta je dokonce z jihomoravských a zlínských památek UNESCO na vozíčkáře připravená nejlépe. „Nejlepším řešení pro dům i pro nemobilní návštěvníky se ukázalo použití takzvaného schodolezu. To je speciální konstrukce, která umožní přemístit návštěvníka i s jeho vozíčkem, případně ho můžeme v interiéru přesadit na naše speciální vozíky,“ popsala ředitelka vily Tugendhat Iveta Černá.
V Lednicko-valtickém areálu, který je také na seznamu UNESCO, se zájemci s hendikepem dostanou jen do prvního patra nebo do přilehlého skleníku. „V jeho případě je nutné zdolat tyto dva schůdky. Jsme na to ale připraveni, protože máme takové malé rampy, které přes ně umístíme, aby se návštěvník dostal bezpečně dovnitř,“ řekla kastelánka lednického zámku Ivana Holásková.
Do druhého patra a bohužel ani na toalety se není možné s vozíkem dostat. „Snažíme se zpracovat projekt na nové toalety do budoucna,“ dodala Holásková.
S velkými problémy se potýkají lidé s omezenou hybností také v nedalekých Valticích. „My bohužel bezbariérový přístup nemáme. Prohlídky jsou v prvním patře, do kterého vede poměrně široké schodiště, takže s asistencí je možné dostat se tam i s vozíkem,“ uvedl valtický kastelán Michal Tlusták.
Na Vysočině je bez bariér třeba kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, Bazilika sv. Prokopa a židovská čtvrť v Třebíči.
