Archeologové našli na území obce Čáslavky na Náchodsku zbytky pece z doby laténské. Jde o konstrukční řešení, které není pro laténské hrnčířské pece na sever od Dunaje typické. Pec patří mezi nejvzácnější nálezy, které archeologové odkryli při výzkumu v trase budoucího obchvatu Jaroměře.
V trase budoucího obchvatu Jaroměře našli archeologové pec z doby laténské
„Jedná se o dvoukomorovou vertikální pec s podpěrným středovým pilířem. S tímto konstrukčním řešením se setkáváme u pecí známých z Karpatské kotliny, odkud se znalost těchto zařízení šířila dále na sever, tedy i na naše území,“ uvedla archeoložka Univerzity Hradec Králové Sylva Tichá Bambasová.
Záchranný archeologický výzkum na území Hořenic, Jaroměře a Čáslavek začal na jaře a je před dokončením. Podílí se na něm Univerzita Hradec Králové s náchodským muzeem a společností Eurovia. Laténské období je datované mezi roky 450 a 50 před naším letopočtem. Na území Čáslavek archeologové zachytili takzvanou polykulturní archeologickou lokalitu.
Nejstarší jsou halštatské sídlištní jámy
„Předběžně nejstarší jsou nálezy náležící době halštatské zastoupené sídlištními jámami. Dále je zde zastoupena doba laténská sídlištními jámami různého charakteru, ale také i pěti polozahloubenými chatami, z nichž některé pravděpodobně nesloužily pouze k bydlení, ale také jako skladiště či dílny pro výrobu keramických předmětů. Tyto hypotézy jsou ve stadiu ověřování,“ uvedla archeoložka.
V této lokalitě archeology překvapila také mocná vrstva zeminy, ve které objevili ve třech výškových úrovních objekty předběžně datované do pozdně hradištního období, tedy do období z druhé poloviny dvanáctého až první poloviny třináctého století. „Z tohoto období také pochází šest jámových keramických pecí,“ uvedli zástupci univerzity. „Mezi nejmladší nálezy patří zbytky novověkých cest, jejichž průběh a podobu zjištěnou výzkumem lze ztotožnit s vyobrazeními na mapách II. a III. vojenského mapování,“ dodala Tichá Bambasová.
Většiny trasy obchvatu už je prozkoumaná
Na území jednotlivých obcí, kterými obchvat povede, učinili archeologové řadu objevů. Například u Hořenic objevili polykulturní sídliště, kde jsou zastoupeny nálezy předběžně datované do období neolitu a doby železné, nebo u Jaroměře narazili na zbytky zahloubených sídlištních objektů z pozdně hradištního období. „Většina trasy obchvatu byla naším výzkumem prozkoumána a pro samotnou stavbu je tedy jeho plocha vyčištěna od archeologických nálezů,“ uvedl mluvčí univerzity Jakub Novák.
Nedozkoumána zůstala podle něj pouze lokalita na území Hořenic kvůli majetkoprávním sporům mezi Ředitelstvím silnic a dálnic a vlastníkem dotčených pozemků. Obchvat Jaroměře o délce zhruba 6,5 kilometru povede od Hořenic kolem Dolan k Velkému Třebešovu.
