Podle fyzické analýzy odpadu, kterou ve městech a obcích provádí Institut cirkulární ekonomiky, lidé stále třídí málo. Z pytlů nebo popelnic se směsným odpadem se podle průzkumu dá vytřídit ještě sedmdesát procent obsahu. V Ratiboři na Vsetínsku našli například biologický materiál, kov nebo papír.
V Ratiboři, kde žijí necelé dvě tisícovky lidí, přebírali pracovníci institutu asi půl tuny odpadků. Byly v něm plasty, plechovky, papír i kovy. „Většinou zjistíme, že z celé hromady je komunálního odpadu jen asi třicet procent, zbytek se dá ještě vytřídit,“ řekla jedna z účastnic projektu Šárka Čejková.
V obci, která se letos stala Vesnicí roku Zlínského kraje, přitom funguje sběrný dvůr i síť popelnic na třídění.
Chystá se odměna za třídění
Ratibořická radnice chce letos zavést pytlový svoz a podle výsledků analýzy se rozhodne, na jaké druhy odpadu. „Už teď jsme zjistili, že naši občané celkem dobře třídí plasty. Také skla tam bylo minimum. Zaměříme se na kovy, těch tam je poměrně dost,“ řekl starosta Martin Žabčík (nez.).
Lidé podle něj zřejmě dostanou pytle na třídění plastu, papíru a kovů. „Bioodpad budeme řešit zvlášť, to budeme muset ještě promyslet. Vyvézt v komunálním odpadu padesát procent bioodpadu je hodně,“ dodal Martin Žabčík. Jednou z možností je, že obec připraví další vlnu přidělování kompostérů.
Svoz pytlů plánuje obec jednou za čtrnáct dnů. „Bude to dobrovolné, každý občan si bude moci vyzvednout pytel na danou komoditu,“ vysvětlil starosta. Po roce se projekt vyhodnotí, a pokud se zvýší podíl tříděného odpadu, bude radnice odměňovat ty, kteří třídí. Sníží jim poplatek za svoz, který aktuálně činí čtyři sta padesát korun ročně.
Analýzy jsou čím dál častější. V jiných obcích našli pracovníci institutu například kančí hlavu nebo kůže. „Každá obec má svoje, některá má hodně textilu, jiná stavebního odpadu,“ vysvětlila Šárka Čejková.
Zájem měst a obcí o fyzickou analýzu stoupá. Zatímco dříve odborníci dělali jednu až dvě do měsíce, teď je to jedna až dvě za týden.
