Dopravní komplikace ve středních Čechách – především ve spojení na Prahu, kam mnozí zajíždějí do práce – by středočeští volební lídři řešili výstavbou nových záchytných parkovišť, větším využíváním železnice i podporou cyklistiky. Za důležité pak považují dobudování dálniční sítě včetně vnějšího pražského okruhu a úpravu rozpočtového určení daní, která by kraji vynesla víc peněz na silnice II. a III. tříd.
Co svede deset záchytných parkovišť? Středočeští lídři debatovali o dopravě v kraji
Středočeský kraj má v rámci republiky ojedinělou pozici. Region s největší rozlohou (bezmála jedenáct tisíc čtverečních kilometrů) a největším počtem obyvatel (takřka 1,4 milionu) postrádá střed, respektive je jeho středem hlavní město Praha coby samostatný kraj, což znásobuje dopravní zátěž v oblasti.
Krajem prochází železniční koridory i většina tuzemských dálnic, které míří k metropoli jako k přirozenému centru, Praha ale současně postrádá dokončený vnější okruh D0, který by provoz plynule propouštěl.
Lokální železnice a silnice druhých a třetích tříd v celkové délce přes osm tisíc kilometrů, jejichž správu má regionální vedení na starosti, pak využívá velké množství obyvatel k cestám do zaměstnání či do školy – a ty mnohdy vedou znovu do Prahy.
Dopravní agenda proto představuje i významné body v programech stran a hnutí, které v nadcházejících krajských volbách usilují o křesla ve středočeském zastupitelstvu a jejichž lídři diskutovali v předvolební debatě ČT24.
Antonín Fryč (Trikolóra) si slibuje nápravu poměrů od rychlejší výstavby městských obchvatů, jež by provoz vyvedly pryč z obcí. „Iniciovali bychom, aby v rámci zákona o liniových stavbách, který urychluje výstavbu dálnic, bylo možno zařadit silnice druhé třídy a urychlit jejich přípravu a výstavbu,“ prohlásil.
Kromě toho chce posílit i regionální síť krajských záchytných parkovišť. Kraj jich v současnosti připravuje deset, tempo je ale podle lídra Trikolóry pomalé a akceleraci si slibuje i od PPP projektů a zapojení soukromého kapitálu.
58 minut
Předvolební debata: Středočeský kraj, 2. část
Změnit rozpočtové určení daní
Jan Jakob (TOP 09 + Hlas + Zelení) v dnešních středních Čechách postrádá řádné dlouhodobé plánování s transparentními kritérii a oporou v digitálních technologiích – ty by mohly evidovat a sledovat projekty od jejich vzniku až do konce jejich životnosti tak, aby se v každý okamžik vědělo, v jakém stavu která silnice je.
Budoucnost vidí i v širších souvislostech, od vytvoření digitální dálnice, čili internetového zasíťování kraje a úřednického portálu Středočecha, si slibuje méně cest na úřady a díky home office i do práce. „Nejlepší doprava je ta, která nevzniká. Bude to mít dobrý dopad na životní prostředí,“ říká. Uvítal by i změnu rozpočtového určení daní, která by zohlednila hustotu silniční sítě, o niž Středočeský kraj pečuje.
Také Radek Rozvoral (SPD) uvádí, že je o rozpočtovém určení daní potřeba jednat. „Ve středních Čechách žije spousta Pražáků, kteří jsou trvale hlášeni v Praze, daně od nich proudí do pokladny Prahy, ale všechny služby využívají ve Středočeském kraji,“ upozorňuje.
Akcentuje to, že dvě pětiny obyvatel kraje žijí v obcích do dvou tisíc obyvatel, a je proto třeba myslet na dobrou obslužnost hromadnou dopravou a návaznost spojů. Jeho hnutí současně hodlá finančně kompenzovat případné zdražení pražské Lítačky všem krajským seniorům nad 65 let a studentům a žákům, kteří do metropole jezdí do školy.
„Je jednoznačně potřeba změnit rozpočtové určení daní a tím navýšit investice do oprav,“ zní také od Jiřího Snížka (Piráti). „Nyní je určení nastaveno špatně. Pokud mají kraje spravovat silnice II. a III. tříd, musí to být nastaveno tak, aby peníze šly přímo,“ dodává s tím, že je do dopravy potřeba více investovat.
Jeho strana podporuje stavbu záchytných parkovišť i parkovacích míst pro kola, multimodální dopravu, jako je například kombinace kola a vlaku, a budoucnost vidí také ve vysokorychlostních železničních tratích, které by v případě pražského okolí uvolnily kapacitu konvenční dráze.
Dostavět pražský okruh
Martin Kupka (ODS) hustotu krajské silniční sítě považuje za handicap a zátěž pro republiku, nikoliv jen pro kraj. „Česká republika musí udělat krok k tomu, aby Středočeský kraj mohl každý rok investovat aspoň dvě miliardy do souvislých oprav, které budou znamenat kvalitní komunikaci aspoň na několik let,“ uvádí.
Za prioritní stavby označuje vnější pražský okruh a dálnice D3 a D4, přičemž by mělo být úkolem pro nového hejtmana, aby stát tlačil k jejich realizaci. Vítá, že kraj připravil projekt deseti záchytných parkovišť, slibuje jeho realizaci během nadcházejícího volebního období a zdůrazňuje i potřebu parkovacích domů.
Petra Pecková (STAN) je k dosavadnímu krajskému vedení značně kritická, vytýká mu, že nemá stanoveno, jak často mají jezdit autobusy do jednotlivých obcí, a v severovýchodním cípu (Mladá Boleslav, Mnichovo Hradiště) nedostatečně integroval hromadnou dopravu. Právě jednotná jízdenka pro celý kraj je i jejím závazkem vůči voličům.
Skeptická je ke kraji a jeho současnému vedení i v otázce budování cyklostezek, když „postavil tři kilometry a obce třicet“. Coby starostka Mnichovic kritizuje i avizovanou desítku P+R parkovišť. „Kraj za čtyři roky připravil studii 10 parkovišť P+R, zatímco obce jich postavily pětadvacet,“ prohlásila.
Stávající hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) kontrovala, že standardy dopravní obslužnosti (zajíždění autobusů) jsou připravené k projednání novým zastupitelstvem, i když připouští handicap v komunikaci IDS se starosty. Současně prý kraj jedná o návaznosti spojů i se sousedním Libereckým krajem a s Vysočinou.
„Za uplynulé čtyři roky jsme do oprav silnic investovali dvanáct miliard korun,“ dodává pak na adresu krajských „dvojek“ a „trojek“. Opravy podle ní mají životnost až pětadvacet let, v nadcházejících čtyřech letech by ráda opravila dalších 2,5 tisíce kilometrů silnic, staví se podle ní obchvaty, po nichž volá Trikolóra. I Pokorná Jermanová potom akcentuje dálnice – zejména jihočeskou D3 a vnější pražský okruh – v dlouhodobém horizontu pak i vnější krajský okruh, který mimo jiné propojí D7 a D8.
Podpořit železnici
Robin Povšík (ČSSD) v souvislosti s dostavbou středočeské části D3 podotkl, že by byla na místě lepší komunikace mezi krajem, státem a samosprávami – a řešil by ji novým postem. „Klíčové stavby by za Středočeský kraj měly mít vlastního komunikátora, zmocněnce, osobu, která má přístup na ministerstva nebo ŘSD,“ navrhuje.
Důraz klade také na železnici; silnice jsou podle něj v kraji přetížené proto, že se povoluje stavba logistických hal, a kdyby se omezila, sníží to i kamionovou dopravu v regionu. Investice do P+R domů vítá.
Také Zdeněk Štefek (KSČM) za prioritu považuje výstavbu P+R parkovišť, terminálů a nových zastávek, rád by také ve větší míře přesunul kamionovou dopravu na železnici. Kraj podle něj už nyní podporuje stavbu parkovacích a cyklo-domů.
Štefek hájí také dotace jízdného studentům, kraj podle něj stojí ročně patnáct milionů, což je v celkovém balíku zanedbatelné. „Je to malý příspěvek k tomu, abychom zvýšili přitažlivost hromadné dopravy. Je důležité se věnovat nejen opravám, ale i úlevě.“
Diskutující se do debaty nominovali na základě výsledků průzkumu, který pro Českou televizi zpracovaly společnosti Kantar CZ a Data Collect se zaměřením na volební potenciál. Ten ukazuje, kolik procent hlasů by politická strana, hnutí či koalice mohla v současnosti hypoteticky získat ve volbách, pokud by se k ní přiklonili všichni lidé, kteří tuto volbu reálně zvažují a nevylučují svou účast u voleb.
- Průzkum, který realizovala agentura KANTAR CZ ve spolupráci s agenturou Data Collect, nabízí odhad aktuálního volebního potenciálu, nejde tedy o predikci výsledků voleb.
- Hodnota aktuálního volebního potenciálu ukazuje, kolik procent hlasů by politická strana, hnutí či koalice mohly v současnosti hypoteticky získat ve volbách do krajského zastupitelstva, pokud by se k nim přiklonili všichni lidé, kteří tuto volbu reálně zvažují a nevylučují svou účast u voleb. Suma volebních potenciálů pak není 100 procent. Člověk, který vážně zvažuje volbu například dvou stran, je potenciálním voličem obou z nich.
- Sběr dat probíhal mezi 10. srpnem a 3. zářím 2020 metodou dotazování po telefonu. Průzkum je reprezentativní s ohledem na voliče v daném kraji starší 18 let, v každém kraji odpovídalo 1200 respondentů, do potenciálu pak vstupovalo v každém kraji okolo devíti set osob, přesná čísla naleznete v dokumentu ke stažení.
