Moravskoslezský kraj dostane v novém březnovém kole tzv. kotlíkových dotacích 900 milionů korun. Ostatní regiony celkem 2,1 miliardy Kč. Nebudou se moci pořizovat čistě uhelné kotle. Ministr Richard Brabec (ANO) kvůli tomu dojednal nové podmínky dotací s Evropskou komisí.
Stát tak bude moci rychleji přerozdělit více peněz, než odpovídá druhé výzvě, ve které budou celkem tři miliardy korun. Podle mluvčí ministerstva Petry Roubíčkové tak chce ministerstvo životního prostředí (MŽP) zvýhodnit Moravskoslezský kraj, který se dlouhodobě potýká s nejvíce znečištěným ovzduším.
I když bude druhá výzva vypsána v březnu, Moravskoslezský kraj dostane už část peněz ze třetí výzvy, která by měla být spuštěná v příštím roce.
„O definitivních změnách v programu rozhodne za několik málo týdnů monitorovací výbor. Nechceme podporovat čistě uhelné kotle, za druhé bude možná kombinace pouze uhlí a biomasy a budou to kotle s automatickým přikládáním,“ řekl Brabec. Peníze z programu také nepůjdou na tzv. „mikro“ energetická opatření, tedy například na lepší zateplení střechy nebo půdních prostor. Na podobné věci však bude možné čerpat dotace z programu Nová zelená úsporám.
Ministr se výpadku zájmu o dotace ve chvíli, kdy za ně nepůjde pořizovat kotle pouze uhlí, neobává. „Myslíme si, že to nebude znamenat omezení poptávky, protože převisy byly velké, a to i na ostatní zdroje,“ dodal.
V první vlně byl největší zájem o kombinované kotle, naopak o uhelné nejmenší. Výsledky z první vlny zohlední MŽP v další vlně dotací. Aby lidé po celém Česku nemuseli platit nové kotle ze svého, chce úřad vyjednat se všemi kraji, aby koupi kotlů předfinancovaly. Tato praxe podle Roubíčkové funguje v Karlovarském kraji. Zatím si o dotace na kotle v celkové hodnotě tří miliard korun řeklo 28 000 lidí.
- Kotlíkovou dotaci mohou žadatelé získat na výměnu kotlů na pevná paliva s ručním přikládáním v rodinných domech. Je poskytována z Operačního programu Životní prostředí. Lze ji použít na zdroj vytápění a jeho instalaci, novou nebo zrekonstruovanou otopnou soustavu, úpravy spalinových cest, služby specialisty i zpracování dokumentace.
- Součástí financování prostřednictvím kotlíkových dotací nebudou tzv. nenáročná opatření ke snížení energetické náročnosti budovy, například dílčí výměna oken či zateplení střechy. O ta je naopak nutné žádat prostřednictvím programu Nová zelená úsporám.
- O tom, zda je možné podat žádost o dotaci rozhoduje příslušný krajský úřad, který vyhlašuje výzvy pro občany. Informace najdou zájemci buď na webových stránkách daného kraje, na vývěsce krajského úřadu, mohou je získat i telefonicky na speciální telefonní lince kraje nebo v denním tisku. Kontakty na jednotlivé kraje přinášíme zde.
Výzvy na takzvané kotlíkové dotace jsou určeny krajům, ty pak dotace rozdělí lidem. V první vlně šlo o kotle na pevná paliva včetně uhlí a biomasy, na plyn, tepelná čerpadla a další mikroenergetická opatření, například zateplení střechy nebo půdních prostor.
MŽP původně program, který bude mít tři vlny po třech miliardách korun dotací z Evropské unie, rozplánovalo do roku 2022. Kvůli zájmu občanů vyjednalo v Bruselu změnu a na nové kotle tak peníze budou k dispozici podle Roubíčkové rychleji. Nejvyšší částka, kterou je možné jako dotaci získat, je 127 000 korun. Dotace činí až 85 procent ceny kotle.
- Ne všechna tepelná zařízení a úsporná opatření jsou v kotlíkové dotaci podporována. Seznam, do něhož postupně přibývají další nové kotle a tepelná čerpadla, najdou zájemci o dotaci zde.
Podle ekologů z Hnutí Duha by měl stát, aby klesla jeho závislost zejména na ropě a uhlí a snížil se smog, hledat další alternativní opatření a mimo jiné přestat dotovat uhelné kotle. Poukazuje na to i zakladatel Centra pro životní prostředí a zdraví, lékař Miroslav Šuta.
„Stát subvencuje nákup uhelných kotlů a společně s Polskem je rekordmanem v počtu výjimek pro velké znečišťovatele, kteří nemusí plnit limity platné v EU,“ napsal v pondělním komentáři pro magazín Reportér.
„V první vlně kotlíkových dotací jsme podpořili i čistě uhelné kotle, protože uhlí je stále nejdostupnější i pro nejslabší skupiny obyvatel. Lidé v ČR topí převážně ve starých uhelných kotlích,“ řekla k tomu Roubíčková. Pokud by MŽP lidi nutilo přecházet ze starých kotlů na jiné formy vytápění, které by bylo dražší, nepodařilo by se vyměnit nejstarší uhelné kotle, dodala.
- První výzva na takzvanou kotlíkovou dotaci odstartovala v Moravskoslezském kraji začátkem února 2012. Nejvíce vyměněných kotlů bylo v největších městech kraje, jako jsou Ostrava, Opava či Frýdek-Místek. V některých obcích se v uplynulých letech podařilo vyměnit i více než polovinu starých kotlů.
