Kotlíkové dotace táhnou. Firmy nestíhají vyrábět

Lidé se před nadcházející topnou sezonou snaží vybavit domácnosti takzvanými ekologickými kotly. Firmy už zaznamenaly vysoký růst poptávky. „Ten je až dvojnásobný v porovnání s jinými obdobími,“ zjistila redaktorka České televize Pavla Daňková.

Například v jedné z bohumínských společností, která se zabývá výrobou kotlů, museli přijmout 100 agenturních zaměstnanců. „Přesto zde chybí slévači a taviči, firma obecně postrádá odborníky ze všech hutních oborů,“ uvedla Pavla Daňková.

Nahrávám video
Kotlíkové dotace
Zdroj: ČT24

V Moravskoslezském kraji už lidé vyměnili na 4000 neekologických kotlů. Částka 500 milionů korun, které pro tyto účely uvolnilo ministerstvo životního prostředí, již byla zcela vyčerpána.

„Na 500 dalších žádostí přitom čeká na dotace,“ doplnila Pavla Daňková, podle níž zbývajících 71 milionů doplatí kraj ze svého rozpočtu. Se státem se totiž zástupci kraje na výplatě další části dotací v předčasném termínu nedohodli.

  • Podle ostravského náměstka pro dopravu a životní prostředí Daniela Havlíka (ČSSD) ke zlepšení ovzduší nestačí jen samotná obměna kotle, ale důležitou roli hraje i jeho následná údržba či používání kvalitního paliva. Přesto se domnívá, že výměna starých kotlů pomůže postupnému snižování emisí z lokálního vytápění domácností. Podle Havlíka z výpočtů ministerstva životního prostředí zveřejněného v loňském roce vyplývá, že díky obměně kotlů z let 2012 až 2015 se v kraji podařilo snížit například emise benzo(a)pyrenu o zhruba 70 kilogramů, což je více, než vyprodukoval těžký průmysl v Moravskoslezském kraji za celý rok 2013.

První výzva na takzvanou kotlíkovou dotaci odstartovala v kraji začátkem února 2012. Do roku 2014 pak bylo vyhlášeno dalších šest výzev, poslední byla ukončena loni v dubnu. Žadatelé pak měli ještě dalších devět měsíců na samotnou výměnu kotlů a předložení podkladů.

Nejvíce vyměněných kotlů bylo v největších městech kraje, jako jsou Ostrava, Opava či Frýdek-Místek. V některých obcích se v uplynulých letech podařilo vyměnit i více než polovinu starých kotlů. Například Bohumín na Karvinsku začal lidem poskytovat bezúročné půjčky, které jim mají usnadnit výměnu neekologického kotle za nový, šetrnější k životnímu prostředí.

Stát chce do roku 2020 vložit do výměny starých kotlů na 1,5 miliardy korun. Zbývá tak proinvestovat ještě přibližně jednu miliardu.

  • Domácnost může na výměnu kotle získat 70 až 80 procent nákladů z maximální částky 150 000 korun. Výše dotace je odstupňovaná podle typu kotle. Dalších pět procent je zvýhodnění pro obce s překročenými imisními limity, kterých je v kraji většina. Pětiprocentní příspěvek přislíbil i Moravskoslezský kraj a další podporu slíbily desítky měst a obcí v regionu. Některé navíc lidem začaly nabízet právě i půjčky tak, aby pro ně výměna kotle byla dostupnější.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Čtyři CHKO slaví 50 let, vyhlašování nových provázejí spory

Chráněné krajinné oblasti (CHKO) v Česku pomáhají chránit jak konkrétní druhy, tak i krajinný ráz vybraných území. Čtyři z nich letos slaví padesát let od svého vzniku a stojí za to si připomenout jejich výjimečnosti. Ačkoli na potřebě ochrany přírody se shodnou politici napříč spektrem, vyhlášení dosud nejmladší CHKO Soutok provázely četné spory a věcí se musel zabývat i Ústavní soud. V současnosti se připravuje vyhlášení CHKO Krušné hory.
před 19 hhodinami

Oholili mi hlavu, ale integritu mi vzít nemohli, říká přeživší holocaustu

Významná psycholožka a psychoterapeutka Lydia Tischlerová prožila dětství poznamenané holocaustem, deportacemi i pobytem v Osvětimi. Hrůzy války podle ní formovaly její celoživotní směřování k psychoterapii. Po válce našla nový domov v Anglii, později pomáhala rozvíjet psychoterapeutické vzdělávání i v tuzemsku.
11. 4. 2026

Židovská obec v Praze hledá příběhy tisíce neoznačených hrobů

Na Novém židovském hřbitově v Praze zůstává přes tisíc neoznačených hrobových míst, ukazují data Židovské obce. Statistiku se snaží napravit projekt, jehož cílem je vrátit lidem důstojnost a připomenout jejich životní příběhy. Podle Jáchyma Pešaty ze společnosti Matana už takto přibylo přes 120 náhrobků se jmény. Projekt ale naráží na nedostatek financí.
11. 4. 2026

Soud vzal v kauze dotačního podvodu do vazby viceprezidenta Hospodářské komory

Městský soud v Brně vzal do vazby viceprezidenta Hospodářské komory a podnikatele Michala Štefla v kauze stamilionových dotací na brněnské inovační centrum. Další dva aktéry, u kterých pověřený evropský žalobce Radek Mezlík žádal vazbu, pustil na svobodu. Jde o pracovnici brněnského stavebního úřadu Ivanu Hlávkovou a podle dostupných informací také o bývalého náměstka na ministerstvu průmyslu a obchodu Mariana Piechu.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Jihlava otevře unikátní šachtu. Připomene těžbu stříbra

Už letos v létě by se první návštěvníci mohli podívat na unikátní technickou památku Jihlavy, která připomene historii dobývání stříbra. Veřejnosti se otevře Šachta svatého Jiří. Momentálně v ní probíhají práce, díky nimž bude přístup do prostoru šachty bezpečný.
10. 4. 2026

Sníh komplikoval dopravu na Karlovarsku, k nehodám došlo i v Plzeňském kraji

Sněžení v Karlovarském kraji zkomplikovalo dopravu, především na Karlovarsku napadlo nad ránem místy i několik centimetrů mokrého sněhu. Na silnici I/6 na výjezdu z Karlových Varů blokovala kolona vozidel průjezd, silnice byla několik desítek minut neprůjezdná. Sníh napadl také v Plzeňském kraji, na mokrých vozovkách se stalo několik nehod. Podle policie jich ale nebylo nijak výrazně vyšší množství.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Nejsou to pěstouni, přesto mění dětem život. Hostitelů je málo

Nadační fond Spoluživot hledá nové hostitele pro děti z dětských domovů. Hostitelská péče je málo známou alternativou k náhradní rodinné péči. Na rozdíl od adopce či pěstounství dítě nepřichází do nového domova na každodenní bydlení. Hostitel se nestává náhradním rodičem, ale nabízí možnost trávit společný čas a navázat dlouhodobý vztah. V dětských domovech v Česku žije přes čtyři tisíce dětí.
10. 4. 2026

VideoPřemnožení komárů monitorují vědci na jihu Moravy

Líhniště komárů hledají vědci v lužních lesích jižní Moravy. Pomocí letadla a dronů chtějí zmapovat tůně, kde se hmyz líhne. Na pozoru se mají i před nenápadnými sníženinami. Stačí trocha vody a půda ožije. „Na jeden metr čtvereční tam může být až několik tisíc vajíček. Ona samozřejmě laickým okem nejsou vidět,“ sdělil geoinformatik Jan Brus z Univerzity Palackého v Olomouci. V CHKO Soutok jsou komáří kalamity obvyklé v létě, při hrozícím přemnožení pak vědci zakročí postřikem. „Nechceme ty komáry zničit, ale limitovat je na únosnou mez,“ dodal Brus.
10. 4. 2026
Načítání...