Stovky miliard korun - cena za ochranu klimatu. Tuzemské emise skleníkových plynů klesly od roku 1990 o třetinu, přesto Česko jako jedna z nejprůmyslovějších zemí Unie patří k jejich největším producentům. Podle vládní Politiky ochrany klimatu se má investovat do úspory energií, modernizace elektráren i nákupu aut s alternativním pohonem. Kabinet projedná dokument příští týden.
Na každého Čecha připadá skoro 12 tun skleníkových plynů ročně. I tuzemské emise se podílejí na globální změně. Za poslední půlstoletí se v Česku oteplilo o osm desetin stupně a průměrná teplota podle klimatologů dál poroste.
Laboratoř ČVUT v Buštěhradu vyvíjí mikroelektrárnu na slámu nebo dřevo. Tím, že vyrábí teplo i elektřinu a zapíná se, jen když je potřeba, šetří náklady i životní prostředí.
Výkonem je určena pro malé bytové domy, čtyři až šest bytů, uvádí vedoucí vývoje mikroelektrárny Jakub Maščuch z Univerzitního centra energeticky efektivních budov (ECEEB). Na vysvětlenou udává, že ze zařízení odchází oxid uhličitý, ale vzhledem ke spalování biomasy jde o prakticky nulovou hodnotu.
Pohled se stáčí na dopravu
Kromě inovací stát spoléhá na další úspory energií a víc i na obnovitelné zdroje. Dál počítá také s jádrem.
Zvlášť zaměřit se chce na dopravu. Na emisích se podílí čím dál víc. Důvody - starý vozový park i minimum aut s alternativním pohonem.
Skeptický je k připravovanému dokumentu vlivný Svaz průmyslu a dopravy. Jeho mluvčí Milan Mostýn uvádí, že svazu vadí nedostatečná analýza, jaké dopady a jaké vlivy by měly chystané kroky na konkurenceschopnost a náklady firem.
Zatím strategie například předpokládá, že do ekologizace 60 velkých energetických zdrojů do roku 2020 bude potřeba investovat ještě 300 miliard.
„Státní energetická koncepce a Politika ochrany klimatu samozřejmě musí být hodně dobře provázané. Pořád ještě v tom oba dokumenty mají rezervy,“ řekl analytik společnosti Glopolis Vojtěch Kotecký.
Konkrétní plán snižování emisí pak stanoví takzvaný antifosilní zákon. Vláda by ho měla dostat do konce září.
