ANO, ČSSD a Trojkoalice (SZ, KDU-ČSL a STAN) v Praze podepsaly staronovou koaliční smlouvu a po půl roce opět zkompletovaly radu. Původní koaliční smlouva prošla několika úpravami. Trojkoalice do ní například prosadila vypsání soutěže na přeměnu nákladového nádraží nebo rekonstrukci Kliniky.
Pražskou radu nově doplnili Daniel Hodek (ČSSD), Karel Grabein Procházka (ANO) a Petra Kolínská (Trojkoalice/SZ). Jako jediná z loni odvolaných se vrátila Irena Ropková (ČSSD). Hodek bude mít na starost sociální věci, Procházka městský majetek a Ropková opět školství. Kolínská je novou náměstkyní primátorky a bude mít na starosti územní rozvoj.
Primátorka Adriana Krnáčová (ANO) věří, že koalice ve staronovém složení vydrží do konce volebního období. Smlouva sice prošla úpravou, podle Krnáčové ale případnému rozpadu koalice nebo vzájemnému odvolávání radních jako loni v říjnu žádný dokument nedokáže zabránit.
Šestapadesátiletý místopředseda pražské ANO a předseda stranické buňky na Praze 1 je členem hnutí teprve od července 2014. Ve stejném roce byl zvolen také do zastupitelstva Prahy 1, na mandát ale krátce po volbách rezignoval. Do té doby působil kolem pražského cestovního ruchu a kongresové turistiky.
Loni před Vánocemi se o něm mluvilo jako o možném nástupci Adriany Krnáčové ve funkci pražského primátora. Tato varianta byla i součástí koaličních jednání například s TOP 09.
V radě nastoupí na místo bývalého radního za ANO Michala Haška, považovaného za nejvěrnějšího spojence Radmily Kleslové. Podle týdeníku Euro patří i Procházka mezi blízké spojence bývalé vlivné místopředsedkyně ANO. Vděčí jí mimo jiné za podporu při dosazení do funkce předsedy buňky v Praze 1.
Metropolitní plán a SmartCities
Hlavní priority staronové rady jsou nicméně jasné. Jde o urychlené dokončení Metropolitního plánu, který patří společně se Strategickým plánem a problémy na Institutu plánování a rozvoje k největším dluhům města.
Zadání nového metropolitního plánu schválili zastupitelé už v roce 2013. Rozvoj Prahy má řešit až do roku 2050 a primárně jako celek, nikoliv jako jednotlivé drobné plochy. Nedefinuje přesně, co kde smí být, ale určuje maximální zátěž. Nově má také například vymezovat urbanistické lokality, které by měl ochránit před necitlivou výstavbou. Mezi vilami tak nezačnou růst paneláky.
Sedmačtyřicetiletý Daniel Hodek je členem sociální demokracie od roku 2000. Je předsedou ČSSD na Praze 1 a místopředsedou pražské organizace strany. V komunální politice působí deset let.
Od roku 2006 je pražským zastupitelem, stejně dlouho působí také na Praze 1. Od roku 2006 do roku 2010 zde byl zástupcem starosty. Od roku 2010 působí na této městské části jako 1. místostarosta a je zodpovědný za obchod a služby, tržní řád, cestovní ruch, zdravotnictví, životní prostředí.
Hodek původně studoval hru na trubku na Státní konzervatoři. Po sametové revoluci ale začal podnikat. Jeho zálibou i obchodním zaměřením je české sklo. Je rovněž spoluvlastníkem směnárny v centru Prahy na Můstku. Jde podle něj o rodinnou firmu, která funguje už roky. O provoz se stará Hodkův bratranec.
Koalice se zavázala podporovat i systém takzvaných chytrých měst. Projekt SmartCities má propojovat fungování města a moderní technologie. Mezi konkrétní výstupy by mohlo být například využívání tepla z metra pro vytápění veřejných budov nebo možnost platit v MHD bezkontaktními platebními kartami.
Více míst ve školách i školkách
Do koaliční smlouvy se dostalo i pět nových požadavků Trojkoalice. Fond sociálního bydlení určený na výstavbu bytů pro lidi bez domova nově získá každoroční příjem z pronájmu městského majetku. Půjde přibližně o 600 milionů korun. Vzniknou i pravidla, podle kterých budou byty z nové výstavby přidělovány, a přesoutěží se soukromé firmy, které majetek města spravují.
Vytvoří se také mapa chybějící veřejné vybavenosti na území města (školy, školky, parky, komunikace, veřejná doprava, nemocnice). Navyšování kapacit mateřských a základních škol je i jednou z priorit radní Ireny Ropkové (ČSSD). V roce 2020 totiž budou v Praze chybět v mateřských školách tisíce míst. Kvůli uvolnění míst pro základní školy možná dojde i ke slučování některých středních škol.
Soutěž na přeměnu nákladového nádraží
Koalice se také zavázala vypsat architektonickou soutěž na projekt přeměny nákladového nádraží Žižkov na kulturně-vzdělávací centrum. Trojkoalice rovněž do smlouvy prosadila, že Praha koupí a zrekonstruuje pro potřeby neziskového sektoru objekt Kliniky na Praze 3. Po nezbytné (re)kolaudaci objekt nabídne do pronájmu iniciativě Klinika až do doby zahájení případné rekonstrukce.
Čtyřicetiletá Petra Kolínská je ve Straně zelených od roku 2005. Až do roku 2011 byla předsedkyní pražské organizace strany a od roku 2013 je členka vedení Zelených. V letech 2006–2010 byla pražskou zastupitelkou. Do stejné funkce byla znovu zvolena i v říjnu 2014. Dříve vykonávala funkci místostarostky Prahy 6 pro dopravu, bezpečnost a památkovou péči. Loni v listopadu ale byla odvolána.
Vystudovala Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. V roce 1995 se podílela na vzniku nezávislého měsíčníku Parlamentní zpravodaj, ve kterém pracovala sedm let jako redaktorka a zástupkyně šéfredaktora. Mezi roky 2002 a 2004 působila jako redaktorka a šéfredaktorka portálu pro neziskový sektor Econnect.
Později byla na pozici projektové manažerky občanského sdružení Oživení. V letech 2011 až 2014 pracovala jako ombudsmanka projektu Zelená úsporám. Od roku 2007 je vedoucí Oddělení vnitřní a vnější komunikace na Státním fondu životního prostředí.
V minulosti se angažovala například v kampani proti zavedení turniketů v pražském metru, podporovala regulaci parkování v Praze 6, podílela se také na záchraně zahrádkářské kolonie Jenerálka nebo na ochraně parku na Puškinově náměstí.
Dvě procenta z investičních prostředků města na výstavbu a rekonstrukce, což je přibližně 200 milionů korun, půjdou také nově na umění ve veřejném prostoru. Polovina částky bude věnovaná na díla přímo související s touto výstavbou, polovina na díla volně umisťovaná.
Územní rozvoj bude mít v gesci Kolínská, která chce navázat na svého předchůdce Matěje Stropnického. „Chci se zaměřit na revitalizaci okolí zanedbaných stanic metra a pohnout se dál s velkými rozvojovými územími, jako jsou Bubny, Zátory, Palmovka, nákladové nádraží Žižkov,“ řekla po svém zvolení do rady.
