České Budějovice - Dnešní díl letního seriálu je o jednom paradoxu. Ptačí oblastí roku 2009 se stalo místo, které přitom ptačí oblastí, alespoň podle zákona, není. Rozlehlý komplex Českobudějovických rybníků je totiž poslední z navržených lokalit, které vláda ještě nezařadila do soustavy Natura 2000. O jejím významu nikdo nepochybuje. Příčinou už sedmiletého váhání jsou ale spory mezi ekology a rybáři.
Více než šest tisíc hektarů rybníků, hrází a mokřadů se táhne od Českých Budějovic až za Hlubokou nad Vltavou. Tak vypadá jedna z nejvýznamnějších a také nejkontroverznějších připravovaných českých rezervací. Zvláštní režim zatím platí jen na její části. „Je to naprosto unikátní území,“ připomíná Jiří Pikal z Agentury ochrany přírody a krajiny.
Základem rezervace mají být Vrbenské rybníky. Na místě bývalých mokřadů a pastvin je založilo město České Budějovice v polovině patnáctého století. Postupem času zde vznikla rozsáhlá rybniční soustava, která končí téměř na hranici okresu a na druhé straně těsně přiléhá k městským sídlištím. „Zahraniční kolegové, kteří sem přijíždějí, jsou fascinováni tím, co Budějovice na svém okraji mají,“ zdůrazňuje Jiří Pikal. „Kupodivu řada lidí z Budějovic tuto lokalitu vůbec nezná,“ podotýká Jiří Staněk z Lesů a rybníků města České Budějovice.
Nejen čeští botanici jsou nadšení třeba z unikátních dubových alejí, které zpevňují desítky kilometrů hrází. Entomologové zde pozorují 831 druhů motýlů. Podle ekologů a ornitologů jde ale hlavně o výjimečnou ptačí oblast. Seznam druhů vodních ptáků, kteří se zde vyskytují, téměř odpovídá kompletnímu středoevropskému atlasu. „Z vodních ptáků by se spíše daly vyjmenovat druhy, které zde nehnízdí,“ říká Jiří Pikal. „Mnohé z těchto druhů jsou buď jen v této oblasti, nebo jsou jinde velmi vzácné,“ dodává Pavla Matějková ze sdružení Cella.
Už v roce 1990 prohlásila vláda základní čtyři rybníky národní přírodní rezervací. A v roce 2002 navrhlo ministerstvo životního prostředí zapsat celou velmi rozlehlou oblast do seznamu Natura 2000. Proti se ale postavilo ministerstvo zemědělství. „Hlavním důvodem nesouhlasu je to, že se nerespektují požadavky vlastníků pozemků a subjektů, které zde hospodaří,“ argumentuje Hugo Roldán z ministerstva zemědělství. „Je to vlastně poslední nevyhlášená ptačí oblast v Česku,“ uvádí Pavla Matějková.
Ekologové a vlastníci, případně správci rybníků, spolu jednají už sedm let. Zatím neúspěšně. „Podmínky pro hospodaření na rybnících by se tím nějak zásadně nezměnily,“ hájí projekt Jiří Pikal. „Problém tkví v rozsahu plánované rezervace, která zasahuje i mnoho dalších rybníků,“ oponuje Jiří Staněk. „Je to významný zásah do hospodaření jednotlivých subjektů. Pokud utlumíme produkci, tak budeme muset snížit počet pracovníků,“ zdůrazňuje Vladimír Kaiser z Rybářství Hluboká.
Zatímco rybáři a rybníkáři hovoří v souvislosti s vyhlášením budějovických rybníků ptačí oblastí roku 2009 o drobném naschválu, ornitologové trvají na tom, že pouze ocenili význam lokality. Laických návštěvníků se ale spor týká jen velmi okrajově. Větší část unikátní rybniční soustavy je přístupná volně, v přírodní rezervaci by cyklisté ani pěší neměli opouštět vyznačené stezky. Českobudějovické rybníky je možné navštívit kdykoli. Ideální dobou pro pozorování ptáků je jarní tah. Na podzim se lidé mohou přijít podívat třeba na výlovy.
