S výkupem pozemků pro metro D i zástavbou kolem stanic mají pomoct soukromníci

Nahrávám video

Praha společně s dopravním podnikem (DPP) začne hledat v soukromé sféře partnera, s kterým založí firmu podílející se na výstavbě metra D. Společný podnik má pomoci při rozvoji okolí stanic i při výkupu problematických pozemků. Vyplývá to z materiálů, které schválili pražští radní. V první fázi má vzniknout úsek Pankrác–Olbrachtova, průzkum by mohl začít příští rok.

„Společný podnik bude založen ve formě akciové společnosti, jejímiž akcionáři budou DPP a vybraný strategický partner,“ píše se v dokumentu. Vznik firmy avizoval DPP už letos v únoru.

Podnik má usnadnit výkup chybějících pozemků. Nebude totiž svázán předpisy, které městu a DPP zakazují vykupovat pozemky za vyšší než odhadní cenu. Společnost bude řešit všechny plánované stanice – nebudou rozděleny mezi různé developery.

„Já se domnívám, že bychom se neměli bát spolupráce se soukromým sektorem,“ uvedla primátorka Adriana Krnáčová (ANO). Generální ředitel DPP Martin Gillar už na začátku června řekl, že stanice by patřila pouze DPP, aby se v budoucnu předešlo případným sporům ohrožujícím provoz metra.

Dalším cílem společné firmy bude pak podle dokumentu například urbanistický rozvoj okolí stanic metra, developerský rozvoj a zhodnocení potenciálu lokalit včetně možné vlastní developerské činnosti.

Schválený postup stavby metra D. V první fázi vznikne úsek Pankrác-Olbrachtova (vyznačen červeně)
Zdroj: DPP/Metroprojekt

Radní také schválili fázování výstavby ve variantě, kterou v dubnu vybrala dozorčí rada dopravního podniku. Metro se nebude stavět jako celek, ale po částech. Jako první vznikne úsek Pankrác–Olbrachtova. Bude dlouhý 900 metrů a vyjde na 11 miliard korun. Součástí totiž bude i vybudování přestupu na linku C a spojky pro vlaky mezi oběma trasami.

Důvodem pro zahájení stavby tímto úsekem je, že je zde nejsnazší získat potřebné pozemky. Rozhodnutí dozorčí rady DPP bylo jednomyslné. Zasedají v ní přitom nejen představitelé stran zastoupených v městské radě, ale i opozičních stran a také zástupci zaměstnanců podniku.

„Pokud vše půjde podle plánu, mohli bychom začít stavět už v roce 2019,“ řekla v dubnu primátorka Krnáčová. Podle jejího náměstka a radního pro dopravu Petra Dolínka (ČSSD) začnou příští rok průzkumné ražby.

„My se trochu bojíme, že to skončí jako v Rusku, kde se postavily první dvě stanice a pak se na další dvě čekalo 12 let,“ poznamenal zastupitel Mikuláš Ferjenčík (Piráti).

Počátkem roku se dokonce mluvilo i o možnosti, že by se začalo pouze s ražbou tunelů a stavbou první a poslední stanice, tedy Pankrác a Depo Písnice. Další stanice by se pak stavěly postupně, jak by na ně město získávalo stavební povolení.  V krajním případě by tak metro bez zastavení podjelo sídliště v Praze 4 a po šestikilometrové cestě vyústilo až na okraji města. Nakonec ale tato varianta ve výběru vůbec nebyla.

Město má dlouhodobě potíže s výkupy pozemků, zejména v Krči. Až letos se podařilo s vlastníky vyjednat znění dohody, podle které oni umožní Praze stavět metro, město jim zase povolí uskutečnit developerské projekty. Celkem je pro stavbu potřeba zhruba 700 pozemků, 300 z nich má nebo mělo soukromého vlastníka.

Trasa metra D
Zdroj: ČT24/MHMP

Na první úsek má navázat další část vedoucí až ke stanici Nové Dvory, ta by mohla být podle dřívějších vyjádření vedení města hotova v roce 2023. Na nové lince budou jezdit vlaky bez strojvedoucích. První část metra D vyjde podle odhadů na 50 miliard korun. Trasa má odlehčit lince C a také sídlištím na jihu města od nadměrné dopravy. Město očekává, že denně ubude v ulicích 43 tisíc osobních aut a 8000 autobusů a nákladních aut. 

Po dokončení trasy z Pankráce do Písnice se má metro D prodloužit směrem k centru – z Pankráce přes nuselské údolí, kde vznikne stanice na náměstí Bratří Synků, až na Náměstí Míru, kde bude možnost přestupu na linku A. O stavbě této části trasy se zatím nerozhodovalo. Další výhled počítá jak s pokračováním linky D přes Hlavní nádraží na Náměstí Republiky (přestup na linku C, resp. B), ale i s větvením trasy za stanicí Nové Dvory směrem do Modřan.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Až sto tisíc za nástup. Řada měst má problém obsadit odborné pozice na úřadech

Některá města hledají odborné pracovníky na úřady i několik let. Nabízejí náborové příspěvky až 100 tisíc korun, přesto se jim některé pozice nedaří obsadit. Jde například o místa na stavebních či investičních odborech nebo v sociální péči o ohrožené děti. Oslovené radnice jako důvody uvádějí mimo jiné tabulkové platy, kvalifikační požadavky a obavy uchazečů z odpovědnosti spojené s výkonem úřední práce.
před 9 hhodinami

VideoSalmonelóza dál trápí Újezd nad Lesy, část nemocných znovu hospitalizovali

Dlouhých čtrnáct dnů už zápasí především děti z pražského Újezdu nad Lesy se salmonelózou. Aktuálně je pacientů podle hygieniků necelých pět set. V několika případech se stav nemocných dokonce po čase zhoršil natolik, že je museli znovu hospitalizovat. Celkem skončilo v nemocnici 99 pacientů. Opakované zhoršení stavu je náročné pro malé stonající i pro jejich rodiče. Přestože šetření stále trvá, ohledně možných příčin nákazy už je jasno. Vše ukazuje na školní jídelnu. Podle hygieniků podávala oběd s nedostatečně tepelně upravenými vejci, která navíc byla prošlá. Ředitel školy Libor Skala už vybral jejího nového vedoucího, do školy nastoupila i nová sociální pedagožka.
před 20 hhodinami

Přírodu nemůžeme jen tak vytěžit, říká autor „rivermovie“ Lom

Tématem 52. ročníku festivalu Ekofilm, který se odehrál 1. až 4. října v Brně, byl Vodoběh. Vedle řady soutěžních snímků nabídl i dva filmy členů poroty vyprávějící o lidstvu a vodě. H2O: Molekula života – Civilizace režiséra Alexe Tatea nabízí mozaiku vědeckých poznatků o tom, jak sladká voda utvářela a utváří lidská společenství. Petr Lom v poetickém „rivermovie“ Já jsem řekou, řeka je mnou přináší pohled původních obyvatel Nového Zélandu a Austrálie na přírodu při putování po řece Whanganui, která jako první na světě získala právní status osoby.
včera v 07:30‌‌

VideoTůně v lesích u Rokycan vyschly, vedra zničila i stromovou výsadbu

Stromy v lesích v okolí Rokycan jsou suché a nádrže prázdné. Vyschly nové tůně, které vznikly kvůli zadržování vody v krajině nebo jako požární nádrže, i jejich přítoky. Bez vody jsou teď též takzvané nebeské rybníky, tedy plochy, které napájí jen dešťová voda. Ta se nyní drží pouze v okolí bažin nebo v tůních, které si udržely zásoby z předchozích let. Letošní vedra zničila i nové sazenice a urychlila rojení kůrovce.
5. 10. 2026‌‌

Část zámeckého parku na Třeboňsku zřejmě nelegálně zmizela pod betonem

Až čtyřmilionová pokuta hrozí za možné nelegální vybetonování rozsáhlé části zámeckého parku v Chlumu u Třeboně. Je kulturně chráněný, a navíc v přírodní rezervaci. Soukromý majitel ho upravil na zábavní park s názvem Svět obrů.
5. 10. 2026‌‌

Ilegální tuningový sraz pokračoval v Brně bez vážnějších incidentů

Na ilegální akci tuningových aut se v sobotu v Brně sjela zhruba tisícovka vozů, večer a v noci se účastníci různě přesouvali do Olomouce. Policisté uvedli, že se podařilo zajistit průběh akce bez vážnějších incidentů a mimořádných událostí. Udělili za různé přestupky desítky pokut za více než 200 tisíc korun, některá auta zabavili, upřesnil mluvčí jihomoravské policie David Chaloupka.
4. 10. 2026‌‌

VideoÚzké silnice i čekání. Kamionovou dopravu provázely na začátku 90. let komplikace

Před 35 lety se Československo potýkalo s prudce narůstající kamionovou přepravou. U hraničních přechodů ji komplikovaly úzké silnice, nedostatek míst na parkování, ale i zdlouhavé celní postupy. Situace se začala v roce 1991 zhoršovat už v létě. Na podzim už problémy začaly přesahovat únosnou míru. Například 7. října hlásila Zelená vlna z Rozvadova plných sto hodin čekání na odbavení kamionů.
4. 10. 2026‌‌

VideoNárodní parky se potýkají s turisty i mrtvým dřevem

Čtyři české národní parky každoročně navštíví miliony lidí. Přetížením trpí podle správců některá konkrétní místa, třeba Sněžka nebo Pravčická brána. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) zakládá pracovní skupinu, která má poradit s tím, aby turistika v parcích byla nadále udržitelná. Komise se má zabývat i otázkou takzvaného mrtvého dřeva. Spory o to, jestli se má do národních parků zasahovat, se vedou téměř třicet let. K nejznámějším patří dohady z konce devadesátých let ohledně kácení stromů kvůli kůrovci.
4. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.