Rožmberk nad Vltavou - Rok 2011 bude v Praze a na jihu Čech ve znamení oslav výročí významného šlechtického rodu Rožmberků. V listopadu uplyne 400 let od úmrtí posledního jeho mužského potomka Petra Voka. Jeho úmrtím skončilo téměř čtyřsetleté rožmberské panování. Oslavy začnou už letos v prosinci výstavou Rok růže v Rožmberském paláci v Praze. Od května budou moci zájemci o historii projít výstavou Rožmberkové, rok českých velmožů a jeho cesta dějinami ve Valdštejnské jízdárně.
„S překvapením jsem zjistil, že se nikdo nikdy nepokusil shromáždit významné rožmberské artefakty, které jsou roztroušené po různých institucích, které v podstatě zná celý svět a neví, že jsou to umělecká díla nebo předměty, které vznikly z iniciativy nebo za přímé finanční podpory Rožmberků,“ uvedl ředitel českobudějovického pracoviště Národního památkového ústavu Petr Pavelec, jenž s myšlenkou oslav přišel. Zatím je na ně vyčleněno asi 20 milionů korun.
Všichni, kdo se alespoň trochu zabývají dějinami umění, podle něj znají Mistra Třeboňského oltáře či Mistra Vyšebrodského oltáře, kde je zobrazen jeden ze zakladatelů Rožmberského rodu. Něco jim říká pojem Krumlovská madona či Řád Zlatého rouna, který nosil na své hrudi Vilém z Rožmberka. Na výstavě návštěvníci uvidí takové skvosty jako je i třetí nejvýznamnější movitá památka v Česku - kříž Záviše z Falkenštejna.
Výročí podpoří kraj i muzea
Významně se na oslavách podílí Jihočeský kraj, který mimo jiné vyhlásil grantový program Rožmberský rok 2011, v němž nabídl tři miliony korun. Na úřad přišlo celkem 89 žádostí, zastupitelé schválili 50 z nich. Třeba Jihočeské divadlo dostane příspěvek na projekt Vyhnanci a vyděděnci, kterým v klášteře Zlatá koruna připomene působení Rožmberků v jižních Čechách a uctí výročí úmrtí posledního z nich.
Petr Vok z Rožmberka (1539 - 1611)
Od dětství vyrůstal ve stínu svého staršího bratra Viléma z Rožmberka, který byl připravován na post rožmberského vladaře. Právě proto Petr Vok nedosáhl vlivnějšího postavení ani výraznějšího úspěchu v politickém životě a žil v ústraní v zámku v Bechyni. Správy rožmberského majetku se ujal až po smrti Viléma roku 1592. Protože se nedočkal žádného potomka ze svého manželství s Kateřinou z Ludanic, byl nucen z finančních důvodů v roce 1601 prodat krumlovský zámek císaři Rudolfu II. Habsburskému. Ve starší literatuře bývá často podle historiků chybně zachycen jako rozmařilý prostopášník. Poslední Rožmberk zemřel v roce 1611 ve své rezidenci v Třeboni. Jeho tělo bylo uloženo do rožmberské hrobky v klášteře Vyšší Brod.
Rožmberky bude žít i jejich sídelní město
Honosné oslavy se chystají v příštím roce také v Českém Krumlově. Slavné majitele panství si v červnu připomenou tisíce návštěvníků tradičních Slavností pětilisté růže. Propracované repliky honosných kostýmů posledních Rožmberků, vytvořené podle historických obrazů, pak budou moci zájemci obdivovat na výstavě v Regionálním muzeu.
Podstatné momenty dějin rodu Rožmberků připomene také muzejně-galerijní výstava Rožmberkové v prostorách českokrumlovského zámku. Od září do prosince tam budou k vidění exponáty nejen z místních sbírek, ale také z Národního muzea, Národního technického muzea a dalších domácích i zahraničních institucí.
Uprostřed září potom ožijí zámecké prostory dvorskou kulturou rožmberských rezidencí. Při Renesanční noci se budou moci návštěvníci zaposlouchat do renesanční hudby, přiučit se dobovým tancům, okusit dřívější gastronomii a užít si různé druhy renesanční zábavy.
