Předběžné opatření, kterým Krajský soud v Brně zakázal společnosti Uber poskytovat v Brně své přepravní služby, je znovu v platnosti. Ústavní soud vyhověl stížnosti firmy Lido Taxi Radio a vrátil spis Vrchnímu soudu v Olomouci, který předběžné opatření loni v září zrušil. Vrchní soud musí o odvolání Uberu proti opatření rozhodnout znovu.
Podle soudce zpravodaje Jana Filipa je zjevné, že Uber přepravu nejen zprostředkovává, ale i poskytuje. „Nakonec ta společnost (Uber) stanoví pravidla, říká, kolik se vybírá a tak dále, takže se nemůžeme tvářit, že o tohle tady nejde,“ řekl novinářům Filip.
Zaznělo také rčení, že když něco vypadá, plave a kváká jako kachna, bude to patrně kachna. Zároveň ale ÚS v nálezu zdůraznil, že nepředjímá celkový výsledek sporů ani neříká, jak má být která služba regulovaná.
Rozhodnutí ÚS nemá přímý dopad. Uber nyní v Brně nejezdí, přestože dosud teoreticky mohl. Advokát Lido Taxi Radio Marek Hejduk přesto přivítal, že před dalšími právními bitvami zazněl názor ústavních soudců. Justice totiž zatím věcně nerozhodla o jádru sporu, tedy zda služby Uberu jsou, či nejsou legální. Taxikáři považují Uber za nekalou konkurenci, jeho řidiči nemusejí splňovat stejné podmínky jako oni.
„Jiným způsobem bychom se k ÚS dostali až za několik let, což už by možná bylo pozdě a celý trh by byl zničen,“ uvedl Hejduk.
Podle právníka Uberu Jiřího Kindla se strážce ústavnosti zabýval usnesením vrchního soudu jen z procesních hledisek a konstatoval nedostatky odůvodnění. Vyjádření k podstatě sporu Kindl v dnešním nálezu nespatřuje. Očekává, že vrchní soud na základě argumentace Uberu znovu předběžné opatření zruší.
Samotná společnost uvedla, že rozhodnutí Ústavního soudu respektuje, ačkoliv podle ní neodráží způsob, jakým aktuálně funguje. „Mezitím jsme změnili model, jakým na celém světě podnikáme, včetně České republiky, kde usilovně pracujeme na tom, abychom byli partnerem měst i taxikářů. V současné době v Praze přijímáme pouze řidiče s taxikářskou licencí,“ uvedla firma v prohlášení.
Krajský soud při rozhodování o předběžném opatření vycházel z názoru, že taxislužba je koncesovanou živností a její výkon podléhá právní regulaci. Pokud Uber nesplňuje podmínky, jde s největší pravděpodobností o nekalou soutěž.
- Společnost Uber založili Travis Kalanick a Garrett Camp v roce 2009 v USA, původní název byl UberCab. Aplikace vznikla následující rok.
- Zákazníci si vůz objednávají pomocí aplikace. Cenu jízdného je možné předem odhadnout na základě zadané trasy, jízdné se automaticky strhne ze zadané platební karty. Uživatelé mohou po jízdě hodnotit řidiče, ale i naopak – řidiči mohou hodnotit cestující.
- Uber působí ve více než 600 městech. V řadě z nich proti němu proběhly rozsáhlé protesty, v některých zemích či městech byla služba úplně zakázána.
- Od roku 2012 se společnost rozšiřuje do dalších zemí. V Praze začala fungovat v roce 2014, v Brně v roce 2017. V obou městech čelí kritice ze strany klasických taxislužeb, v Brně soud v červenci 2017 službu zakázal.
Podle v úterý zrušeného rozhodnutí vrchního soudu lze činnost Uberu označit za jinou službu v oblasti dopravy, nikoliv však za taxislužbu. Nenaplňuje podle vrchního soudu zákonné podmínky. Navrhované předběžné opatření proto vrchní soud považoval za nevykonatelné – nelze zakázat poskytování taxislužby subjektu, který ji v podstatě neposkytuje. Ústavní soudci zkritizovali vrchní soud za projev libovůle a nedostatečné odůvodnění.
V Praze proti Uberu opět protestují taxikáři
Na pražském náměstí Jana Palacha se v úterý ráno sešli taxikáři protestující proti poskytovatelům taxislužeb typu Uber či Taxify. Zhruba v 9:15 jich bylo na náměstí asi dvacet, o hodinu později došli přes Mánesův most ke Strakově akademii, kde na podatelně předali výzvu, ve které vládu žádají o nápravu podle nich nerovných podmínek v taxislužbě. Následně kolem 10:45 protest ukončili.
Taxikáři protestovali v Praze na začátku letošního roku, kdy pomalými jízdami blokovali centrum města. „Cíl protestu je, aby stát začal konečně něco dělat a začal kontrolovat ty, kteří tu nelegálně jezdí, aby se začaly dodržovat zákony této země a aby se jim nezačaly (zákony) přizpůsobovat, ale oni (řidiči Uberu) se přizpůsobili našim platným zákonům,“ řekl předseda Sdružení českých taxikářů (SČT), které protest pořádalo.
Polišenský po ukončení protestu uvedl, že ho mrzí nízká účast taxikářů. Podle něj to ale bylo tím, že spousta z nich má vlastní problémy, kvůli kterým se protestů nemůže zúčastnit. Původně měli totiž taxikáři protest naplánovaný až do 20:00.
Taxikáři chtějí přimět ministerstvo dopravy, aby zastavilo přípravu novely zákona o silniční dopravě, kterou před několika měsíci zahájilo. Podle taxikářů je totiž návrh špatný. Zároveň chtějí, aby vláda a příslušné úřady zakročily proti Uberu a Taxify, jejichž fungování považují za nelegální. Aplikace podle nich mají být vypnuty. Dalším požadavkem jsou změny v systému regulovaných cen ve městech. Nejvyšší možná sazba za kilometr je například v Praze.
Tuzemský alternativní dopravce Liftago, který Uber nebo Taxify také dlouhodobě kritizuje, se k protestu nepřidal. „Liftago nepovažuje stávky nebo blokády taxikářů za vhodný prostředek k prosazování názorů, veřejnost jen naštvou a odvedou pozornost od řešení problémů s podvodnými taxikáři i s praktikami některých digitálních platforem,“ říká ředitel Liftaga Ondřej Krátký. Společnost navíc nesouhlasí s výhradami taxikářů vůči připravované novele zákona, podle Krátkého je naopak nezbytná a jedná se o správný krok.
V průběhu protestu se taxikáři dozvěděli o rozhodnutí Ústavního soudu, který v úterý obnovil předběžné opatření, kterým Krajský soud v Brně zakázal společnosti Uber poskytovat v Brně své služby. „Jsme za to samozřejmě rádi,“ podotkl Polišenský.
Tradiční taxislužby v prvních měsících letošního roku uspořádaly na protest proti Uberu a Taxify několik pomalých jízd Prahou, kterými blokovaly dopravu. Kritizovaly fakt, že řidiči alternativních služeb jezdí bez licence a taxametrů. Uber v minulosti argumentoval tím, že není taxislužbou, ale že zprostředkovává spolujízdu v rámci sdílené ekonomiky.
