Po čtyřech letech voliči rozhodnou o novém složení ostravského městského zastupitelstva, přičemž do voleb výrazně promlouvá celorepublikové téma vysokých cen energií. Diskuse o tom, jak s nimi radnice může pomoct, se pak v případě Ostravy střetávají s ambiciózním záměrem na stavbu nové koncertní haly.
Ostravským komunálním volbám před čtyřmi lety jasně dominovalo hnutí ANO, když dostalo 32,71 procenta hlasů, v pětapadesátičlenném zastupitelstvu obsadilo jednadvacet mandátů a pro Tomáše Macuru získalo i primátorský post.
Původně se počítalo s pokračováním tehdejší koalice ve složení ANO, Ostravak, ODS a KDU-ČSL. Během jednání ovšem došlo ke zvratu, kdy Piráti nahradili hnutí Ostravak a občanské demokraty. S těmi se vítězné hnutí sice na spolupráci nakonec znovu dohodlo, Ostravak Lukáše Semeráka ale zamířil do opozice – stejně jako například v ostravském centrálním obvodu, kde mělo post starosty a volby vyhrálo.
Modernizace dopravního podniku
Radniční koalici ve třetím největším městě republiky dosud tvoří zmíněná vláda ANO, lidovců, Pirátů a ODS. Zavázala se odstraňovat ekologické zátěže, z ropných lagun po chemičce OSTRAMO zmizely kaly a likviduje se i areál chemičky, kde dojde i k sanaci kontaminované půdy.
Cílem městského vedení bylo modernizovat hromadnou dopravu. Dopravní podnik výrazně snížil počet dieselových autobusů, zařadil do provozu desítky nových tramvají a jako první v republice se zbavil papírových jízdenek.
Ostravě se podařilo vybudovat či zrekonstruovat několik bytových domů. Nicméně ty jsou podle velkého množství obyvatel nedostupné právě seniorům či mladým lidem, tedy v rozporu s tím, co koalice slibovala; nájemní bydlení je ostatně i jedním z témat předvolebních kampaní, nezůstává ale jen u něho.
Energie, nebo filharmonie?
Pokud zůstane stranou pandemie a následky ruské agrese na Ukrajině, které zkomplikovaly život i ostatním městům, řeší Ostrava především odliv obyvatel. Podle údajů Českého statistického úřadu přišla za poslední čtyři roky o 10 659 lidí, tedy 3,7 procenta svých obyvatel.
Město zasáhla i energetická krize. Na začátku roku svou činnost ukončil jeho dodavatel energií. V režimu DPI se tak ocitla například městská nemocnice, Ostravské komunikace nebo zoologická zahrada. Energetická tíseň promlouvá i do debat o výrazném investičním záměru v oblasti kultury.
Moravskoslezská metropole připravuje stavbu nové koncertní haly, ve které má najít zázemí Janáčkova filharmonie. Autorem návrhu koncertního sálu, jehož součástí je také rekonstrukce Domu kultury města Ostravy, je americký architekt Steven Holl a včetně příprav má výstavba vyjít na téměř tři miliardy korun, což je odhad daný ještě před současnou inflací.
Ambiciózní kulturní projekt ale štěpí politickou scénu. Zatímco podle části místních politiků představuje symbol nové, moderní Ostravy, podle kritiků si město nákladnou stavbu nemůže dovolit a v čase energetické krize by mělo investovat do způsobů, jak zesílit vlastní energetickou soběstačnost (například výstavbou fotovoltaik), některé hlasy žádají i přímou finanční podporu občanů.
Volit do obecních zastupitelstev a třetiny Senátu se v Česku bude v pátek 23. a v sobotu 24. září.
