Praha – S výměnou vlády utichl spor s kraji o peníze na regionální vlaky. Premiér Jiří Rusnok a předseda Asociace krajů Michal Hašek po setkání vlády s hejtmany oznámili, že vláda bude respektovat memorandum, které kraje uzavřely s Fischerovou vládou, a přispěje na objednávku regionální železniční dopravy. Nečasova vláda chtěla svůj příspěvek, který činí 2,6 miliardy korun ročně, o 600 milionů snížit.
Nová vláda řekla hejtmanům, že memorandum uzavřené v roce 2009 dodrží a peníze zaplatí v celé výši. „Z naší strany bylo potvrzeno, že memorandum ctíme a počítáme i nadále s podporou regionální železniční dopravy ze státního rozpočtu,“ oznámil premiér Jiří Rusnok. Kraje záměr Nečasovy vlády snížit příspěvky na osobní a spěšné vlaky více než o pětinu ostře kritizovali a hrozili seškrtáním desetiny spojů. Rozhodnutí nové vlády proto přivítali. „Po třech letech se vracíme k normálu a s radostí oznamuji, že dohody platí,“ řekl předseda Asociace krajů Michal Hašek.
O pomoc s financováním regionální železniční dopravy požádaly kraje vládu v době, kdy se připravoval jízdní řád na rok 2010, a připravovaly se dlouhodobé smlouvy na zajištění dopravní obslužnosti. České dráhy, které tehdy přišly o zdroj příjmů v podobě nákladní dopravy – vyčleněné do nové dceřiné společnosti – chtěly za své služby mnohem více peněz, krajům proto hrozilo, že bude nutné rozsáhle škrtat. Hejtmani nárok na státní příspěvek zdůvodnili tím, že jim stát kdysi přidělil povinnost objednávat regionální dopravu, aniž by odpovídajícím způsobem navýšil peníze, které do regionů posílá. Minulá vláda se pokusila na peníze na regionální vlaky sáhnout dvakrát – v roce 2011 a znovu letos. Předloni vláda couvla od svých plánů, až když se schylovalo k soudu, letos vše skončilo pádem vlády. Hejtmani přitom upozorňovali, že ani 2,6 miliardy nepovažují za dostatečný příspěvek, protože od vzniku memoranda nebyla částka navýšena o inflaci.
Kdo platí vlaky?
Základem peněz, ze kterých se platí provoz vlaků (poplatky za využití kolejí, pohonné hmoty, resp. elektřina, odpisy, mzdy personálu apod.), jsou zisky z prodeje jízdenek. Stát a kraje si ovšem část spojů objednávají, a tedy za ně také platí, a to v rozsahu tzv. prokázané ztráty, jejíž výši upravují smlouvy uzavřené s dopravci. V případě, že je provoz některých z tzv. „dotovaných“ vlaků ziskový, dopravce musí peníze vrátit a snižuje tak konečnou cenu, kterou objednatel platí.
Objednávky vlaků zpravidla činí:
- kraje: osobní a spěšné vlaky
- stát: rychlíky, některé expresy (kromě úseku Praha–Ostrava), Euronight a Eurocity na trase Děčín–Praha–Brno–Břeclav
- nikdo (jezdí na náklady dopravce): Intercity, Supercity, expresy a Eurocity Praha–Ostrava, Leo Express
