Papcel Litovel zahájil propouštění. Do konce měsíce má odejít osmdesát zaměstnanců

Papcel Litovel zahájil propouštění zaměstnanců, do konce října má odejít osmdesát lidí z celkových dvou set. Výrobce papírenských strojů je od poloviny září kvůli více než čtyřsetmilionovým dluhům v úpadku. Informaci získala ČTK ze zápisu věřitelského výboru společnosti, který byl zveřejněn v insolvenčním rejstříku. Vedení Papcelu v září na dotaz ohledně případného propouštění nereagovalo.

O stavu litovelského podniku informoval v září věřitelský výbor předseda představenstva Papcelu David Dostál. Zatímco loni Papcel zaměstnával v průměru 250 pracovníků, tak letos v létě jich před zahájením insolvenčního řízení měl dvě stě.

„K 1. listopadu by dlužník měl mít 120 zaměstnanců, z toho šedesát výrobních dělníků. Dlužník drží klíčové zaměstnance pro další zakázky, respektive dopracování stávajících,“ stojí v zápisu věřitelského výboru.

Dohodnuté zakázky se ruší

Papcel má 443 věřitelů a dluhy ve výši 418 milionů korun. Dostál v insolvenčním návrhu napsal, že firma je v úpadku pro platební neschopnost. Několikaleté spory s jedním ze zahraničních zákazníků Papcelu podle Dostála narušily důvěru bank. Firma má dohodnuté zakázky za stovky milionů korun, není však schopna je realizovat.

Papcelu loni klesly tržby o polovinu na 799 milionů z 1,626 miliardy v roce 2017. Firma snížila ztrátu z předloňských 174 milionů korun na 94 milionů. Loni byl však Papcel podle Dostála prakticky paralyzován akcionářskými spory. „Došlo ke zpoplatnění části úvěrů a omezení nového bankovního financování,“ uvedl Dostál.

Investiční společnost BHM Group nakonec letos prodala svůj padesátiprocentní podíl v Papcelu firmě VEGA-HSH, kterou vlastní Dostál. VEGA-HSH se tak opět stala stoprocentním majitelem Papcelu.

Firma Papcel byla založena v roce 1950 a zajišťuje kusové dodávky, opravy, repase a rekonstrukce výrobních uzlů a celých papírenských technologií. Zatímco dříve se Papcel soustředil hlavně na Rusko, nyní se snažil získat nové zakázky také například v Íránu či jihovýchodní Asii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Hasiči v Brně zasahují u požáru rodinného domu, dvě desítky evakuovaných

Hasiči v Brně-Bystrci zasahují v neděli večer u požáru rodinného domu, vyhlásili druhý stupeň požárního poplachu. Událost je bez zranění, dvě desítky lidí jsou evakuovaných. Škody po požáru budou v milionech. ČTK to řekl mluvčí hasičů Štěpán Komosný.
před 1 hhodinou

Cyrilometodějské slavnosti ve Velehradě završila poutní mše

Dny lidí dobré vůle ve Velehradě na Uherskohradišťsku završila slavnostní poutní mše na prostranství před bazilikou. Na 5. červenec připadá státní svátek připomínající slovanské věrozvěsty Cyrila a Metoděje. Velehradské cyrilometodějské slavnosti na jejich odkaz poukazují. Patří k nejvýznamnějším církevním událostem v zemi, běžně se jich účastní desítky tisíc lidí. Dny lidí dobré vůle začaly v sobotu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoNedávno draze vysazená alej u cyklostezky v hradeckých lesích hyne

Měly oživit přírodu v rekreační oblasti, místo toho čerstvě vysazené stromy u nové cyklostezky v královéhradeckých lesích hynou. Vloni vzrostlých borovic, dubů, třešní a lip vysadili 73, nedostalo se jim ale dostatečné péče včetně zalévání. Přitom byly nejdražší výsadbou ve městě, každý strom vyšel skoro na čtyřicet tisíc. V květnu stezku od dodavatele převzala radnice. Viníka ani škodu magistrát neurčil.
před 18 hhodinami

VideoVe Velehradě začaly Dny lidí dobré vůle

Ve Velehradě na Uherskohradišťsku začaly dvoudenní Dny lidí dobré vůle. Připomínají příchod slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. Program zahájila Modlitba za vlast. Letošní ročník je věnován lékařům, zdravotním sestrám, záchranářům a všem pracovníkům ve zdravotnictví. Cyrilometodějské slavnosti patří k nejvýznamnějším církevním svátkům v zemi, navštěvují je desítky tisíc lidí.
4. 7. 2026

VideoOpětovné vystavení sochy pohraničníka z Domažlic budí emoce

Domažlice znovu vystavily kontroverzní sochu pohraničníka se psem. Přes třicet let ležela ve skladu města, teď stojí na Čerchově a má být součástí expozice o historii místa. Její vrácení do veřejného prostoru ale někteří kritizují. „Pokud nejsou pomníky, památníky, sochy vystavovány v kontextu, mohou být brány jako propagace komunismu,“ míní Kamil Nedvědický z Ústavu pro studium totalitních režimů. Podobným kontroverzním dílem je třeba socha maršála Koněva, která se má rovněž vrátit na veřejnost.
4. 7. 2026

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
4. 7. 2026

Mysleli jsme si, že se do půl roku vrátíme, říká pamětnice vystěhování Opatovic

Němci za války vystěhovali kvůli rozšíření vojenského prostoru na Drahansku obyvatele desítek obcí. Mezi nimi byla i Marie Zemánková, která musela jako dítě s rodinou odejít z Opatovic. Domů se vrátili až po čtyřech letech, jejich stavení ale bylo zbourané. Místo studia na zdravotní škole musela po kolektivizaci vesnice nastoupit do JZD, kde pracovala až do důchodu. Víru v Boha jí ale režim nevzal.
4. 7. 2026

VideoVýkup pozemků dává šanci ohroženým druhům rostlin a živočichů

Vykupují pozemky, aby dali prostor přírodě vrátit se do původního stavu. Česká společnost pro ochranu přírody nyní shání peníze na nákup tří hektarů v Českém středohoří. V minulosti už tak získala přes padesát lokalit, na kterých žijí ohrožené druhy rostlin a živočichů. Například šlo o louku, kde byl důvod k výkupu hlavně výskyt ohroženého hořečku. Ochránci se mu tu snaží vytvořit ideální podmínky, aby na podzim opět vykvetl. S pomocí místních spolků a dobrovolníků pečují o 200 hektarů pozemků po celém Česku. K nim patří Zázmoníky v Jihomoravském kraji, přírodní rezervace Zbytka ve východních Čechách či tůň Triangl v Praze. Výkupy pozemků probíhají z prostředků veřejné sbírky Místa pro přírodu. Do této sbírky může přispět každý libovolnou částkou. Nebo se může zapojit i jako dobrovolník a pomoci tak s vytvořením prostoru, kde se bude ohroženým druhům dařit.
3. 7. 2026

Evropský pohled