Asi jeden a půl tisíce obyvatel Domašova nad Bystřicí si už nebude muset chodit pro vodu k cisternám. Ty jim zajišťovaly dodávku i několikrát ročně kvůli znečištění obecního zdroje, místní úpravna nezvládala vodu čistit třeba po přívalových deštích. Vodohospodáři ji proto doplnili o nanofiltraci, kterou tak nainstalovali poprvé ve střední Evropě.
Jedinečná nanočistírna uleví lidem v Domašově nad Bystřicí. Zakalenou vodu prožene membránou
Události: Domašovská čistírna používá unikátní nanotechnologii (zdroj: ČT24)
Řeka, která protéká Domašovem nad Bystřicí, dala obci nejen jméno – pro místní je i zdrojem vody. Aby se dala pít, čistí ji v úpravně postavené v 80. letech. Jenže při velkém tání sněhu nebo přívalových deštích se řeka často zakalí tak, že na ni letitá technologie nestačí. Lidé pak musí pro vodu k náhradním cisternám.
Podle místní obyvatelky Jarušky Horákové takový výpadek může trvat i měsíc. „Ale vodu jsme platili pořád stejně. Že by dali třeba nějakou slevu na to, že nemáme vodu, že si pro ni musíme někam chodit, to ne,“ svěřila se.
Mnohaleté problémy má vyřešit unikátní nanočistírna, která vodu filtruje ve speciálních patronách. „Tam jsou umístěny spirálové membrány s nanotechnologií, která je schopná zachytit i to nejjemnější znečištění,“ popsal Miroslav Skoupil, manažer provozu Olomouc z Moravské vodárenské.
Nanofiltrace je neustále v pohotovostním režimu. Spouští se jen v krizových situacích. Když ji loni testovali, pomohla místním hned dvakrát. „Způsobily to deště, které spláchly nečistoty z okolních pozemků, a stávající úpravna si s tím nedokázala poradit,“ řekl Skoupil.
Na léčiva je i nanočistírna krátká
Ani nejmodernější technologie ale nedokáže vodu vyčistit stoprocentně. „Filtrace není stavěná na to, aby odstraňovala léčiva, která přitékají z potoku z Moravského Berouna, kde je léčebna dlouhodobě nemocných. Takže tam je to takové na hraně, ale voda, která z kohoutku teče, vyhovuje vyhlášce a je pitná,“ uvedla starostka Domašova nad Bystřicí Lucie Menšová (nest.).
Jinou než obecní vodu místní téměř nepoužívají. Podzemní zásoby jsou totiž sycené a pro každodenní užívání nevhodné. V okolí jsou navíc ochranná pásma nedaleké kyselky.