Brno - Místo lánů obilí a zemědělských plodin tvárnice a rozestavěné haly. Podle nejnovějších výpočtů statistiků pod vrstvou betonu v Česku denně zmizí až šestnáct hektarů orných ploch. Jen na jižní Moravě velkolepé stavební projekty v uplynulém roce zabraly dva tisíce hektarů půdy, tedy plochu srovnatelnou s devíti brněnskými přehradami. Odborníci varují, že takové zásahy do krajiny se nám mohou stát i osudnými.
Za stavební boom na jižní Moravě může podle odborníků strategická poloha kraje a také cena. Zatímco v sousedním Rakousku se hektar orné půdy prodává za 20 tisíc euro, u nás je to sotva 2 500 a s pronájmem je to podobně. Není proto divu, že se k nám developeři a různé firmy s nabídkami, které ani nejdou odmítnout, jen hrnou.
Developerům zemědělci nemohou konkurovat
Například v Ladné na Břeclavsku si díky tomu, že šedesátihektarové pole už nepronajímají zemědělci, ale provozovateli solární elektrárny, vydělají na nový kulturní dům. „Dříve jsme pozemek pronajímali soukromému zemědělci za zhruba 15 tisíc korun ročně. Teď ho prvním rokem pronajímáme firmě, která provozuje fotovoltaickou elektrárnu a roční příjem z ní je milion korun,“ řekla místostarostka Ladné Bohumila Tesaříková (nez.).
S takto lukrativním byznysem se zemědělci zkrátka poměřovat nemůžou. Nevybírají si však pole ohrožená erozí, se kterou jsou v kraji zásadní problémy, nýbrž plochy s tou nejkvalitnější zemědělskou půdou.
„Pro developery je výhodnější stavět na zelené louce, zejména na rovných pozemcích, kde mají ideální zakládací podmínky,“ uvedl předseda představenstva regionální agrární komory Václav Hlaváček. „Je to dlouhodobá záležitost, která se nastartovala někdy po devadesátých letech, kdy se změnila ochrana zemědělského půdního fondu. Radikálním způsobem se snížily odvody za zábor zemědělské půdy,“ vysvětlil.
Developeři by přitom mohli přispět například k revitalizaci starých brownfieldů. „Stát by měl podporovat to, aby se místo stavění na zelené louce začaly více využívat opuštěné zemědělské areály, bývalé objekty továren a kasáren a podobně, kde by třeba i nějaká finanční podpora pomohla,“ tvrdí Jan Vopravil z Výzkumného ústavu meliorace a ochrany půdy.
Odborníci: Podřezáváme si větev pod nohama
Bude-li se stávající trend nadále stupňovat, může se to lidem brzy vymstít. „Výrobní hala už neplní funkci zadržování vody v krajině jako pole se zasázenými plodinami,“ řekl Vopravil. Úbytek ornic tak přináší výrazně vyšší riziko povodní.
Odborníci navíc věští, že půda bude v krátké budoucnosti cennější než zlato. „Vzdáváme se potravin, které se u nás tradičně pěstovaly, jsme stále závislejší na dovozu. Počet obyvatel na Zemi ale rychle narůstá. Nepotrvá dlouho a budeme mít obrovský problém s nedostatkem potravin,“ varoval Václav Hlaváček. Řešení vidí především v zásadní změně legislativy.
