Pražští zastupitelé schválili rozpočet na příští rok. Z výdajů v celkové výši 70,3 miliardy půjde tradičně nejvíce na zajištění dopravy. Tam směřuje i největší porce investičních nákladů. Mimo jiné je určeno 1,7 miliardy korun na přípravu stavby metra D z Pankráce do Písnice. Zároveň zastupitelstvem prošly výkupy jednotlivých pozemků v Kunraticích a Písnici, za které město zaplatí o něco více, než činí odhadní cena.
Praha se dohodla s majiteli pozemků v Kunraticích a části Písnice na vykoupení pozemků, na kterých v budoucnu vznikne areál nového depa podzemní dráhy včetně konečné stanice plánované trasy D.
Znalecký posudek města stanovil cenu několika pozemků na 14,2 milionu korun, magistrát nakonec přistoupil na požadavky vlastníků o zvýšení ceny, celkem tak zaplatí 15 milionů. Za další soubor potřebných pozemků pak zaplatí přes 17 milionů. To nyní posvětilo i zastupitelstvo.
Zastupitelé nenašli úplnou shodu, komunistický zastupitel Ivan Hrůza varoval před výkupem za zvýšenou cenu. „Kdybych dal souhlas s tím, že cena může býti navýšena o 15 procent, dává to prostor pro spekulaci dalším vlastníkům, kteří budou prodávat,“ varoval.
To však odmítl zastupitel další opoziční strany TOP 09 a bývalý náměstek pro dopravu Jiří Nouza. Podle něj může být zvýšení ceny v některých případech ospravedlnitelné. „Je potřeba si říct: Chce Praha metro D? Já říkám, že ano,“ uvedl.
První práce v roce 2019
Kromě výkupu jednotlivých pozemků schválili zastupitelé také celý městský rozpočet pro příští rok, jehož součástí je i 1,7 miliardy určených na přípravu stavby metra D.
Budování této trasy fyzicky ještě nezačne, první práce by mohly vypuknout v roce 2019. Je ale potřeba dále vyjednávat o výkupech pozemků potřebných pro stavbu stanic metra.
Přestože projekt počítá s tím, že pod hustě obydlenými oblastmi vzniknou stanice ražené, stále bude potřeba postavit vestibuly a vstupy do podzemí. Například u krčské nemocnice navíc má být celá stanice vyhloubená.
V Krči už dohoda na pozemcích je, v části Písnice ne
O vykoupení pozemků Praha dlouhodobě jedná. V případě krčské nemocnice se podařilo vyjednat dohodu o pozemcích. Větší potíže jsou v části Písnice. I když na některých místech majitelé s prodejem souhlasili, další se brání.
Zmíněný soubor pozemků za více než 17 milionů korun patřil jednomu majiteli, který požadoval částku o 15 procent vyšší než 2900 korun za metr čtvereční stanovených znalcem. Majitelé dalších pozemků však chtějí 6000 korun za metr čtvereční, tedy více než dvojnásobek.
Například výkup parcel nedaleko tržnice Sapa už město dojednalo. V budoucnosti tam má vzniknout stanice Depo Písnice, příjezdová silnice a také záchytné parkoviště P+R. „V oblasti Depa Písnice jsme už za desítky milionů korun vykoupili pozemky, ale ještě nás určitě za desítky až stovky milionů výkup čeká,“ uvádí radní pro dopravu Petr Dolínek (ČSSD).
Vedení města a dopravního podniku chce s vlastníky dál jednat, nebojí se ale ani vyvlastňování. „U některých pozemků, kde s vlastníky nebyla řeč a dohoda, už jsme započali s vyvlastněním. Takhle budeme postupovat i dál,“ říká ředitel dopravního podniku Martin Gillar.
V létě také začalo město spolu s dopravním podnikem hledat partnera, který by s výkupem pozemků pomohl a následně by se staral o povrch nad stanicemi.
Náměstí Míru – Depo Písnice
Metro D by mělo výhledově jezdit z náměstí Míru do Písnice. V současnosti počítá dopravní podnik s tím, že postaví trasu v několika etapách. První by měla vést z budoucí přestupní stanice Pankrác na Olbrachtovu.
Získat pozemky pro tuto část bylo nejjednodušší. Naopak technicky půjde o nejsložitější úsek, který bude také nejdražší – vyjde na 11 miliard korun.
„Je drahý proto, že je tam nejen úsek samotný, ale i přestupní stanice mezi metrem C a D,“ vysvětluje radní pro dopravu Petr Dolínek (ČSSD). Součástí bude také tunelová spojka mezi oběma linkami.
Následně bude stavba pokračovat až na konečnou u nového depa v Písnici. Celá tato část by mohla být hotová v roce 2023. Na úseku bude osm stanic včetně Pankráce, kde se bude na „déčko“ přestupovat z linky C. Metro pak pojede přes stanice Olbrachtova, Nádraží Krč, Nemocnice Krč, Nové Dvory, Libuš a Písnice do konečné Depo Písnice.
Historické zkušenosti naznačují, že jsou zatím uváděné názvy spíše orientační, například při stavbě zatím posledního zprovozněného úseku metra z Dejvic do Motola došlo před dokončením k výrazným změnám názvů některých stanic (např. z Červeného Vrchu se stala Bořislavka, z Motola je Nemocnice Motol).
Z vizualizací, které zveřejnil Metroprojekt, vyplývá, že před konečnou stanicí Depo Písnice vyjede metro na povrch, situace by tedy mohla být podobná jako u hostivařského depa na trase A. Povrchová by také měla být stanice u krčského nádraží.
Stanice pod sídlišti budou ražené, s vyhloubením z povrchu počítá dopravní podnik u krčské nemocnice a blízko konce trasy v Libuši a Písnici.
V další etapě by měla linka D pokračovat z Pankráce přes nuselské údolí (kde má vzniknout stanice na náměstí Bratří Synků) až na Náměstí Míru, kde bude možnost přestupu na linku A.
Od loňského června má dopravní podnik pravomocné územní rozhodnutí pro celou trasu I.D, tedy včetně úseku z Pankráce na Náměstí Míru. Pro další krok, tedy vydání stavebního povolení, musí být vykoupené pozemky, což jde pomalu.
„Jednání probíhají už zhruba šest let. Jednáme přibližně se 150 vlastníky a týká se to asi 500 práv,“ upřesnil ředitel dopravního podniku Martin Gillar. Celkové náklady na linku D se odhadují na více než 50 miliard korun.
Do Vysočan asi ne, možná ale na Žižkov
Zda a jak se bude po dostavbě celého úseku Náměstí Míru – Depo Písnice trasa D dále rozvíjet, není zatím zcela jasné. Dávné plány hovořily o prodloužení do Vysočan – to ostatně je i v územním plánu – výhledově až do Kbel. Před dvěma lety začal Institut plánování a rozvoje pracovat na možných variantách s trasováním na Náměstí Republiky či naopak na Žižkov. S trasou do Vysočan se již vážně nepočítá.
Linka D pražského metra bude výjimečná tím, že by se na ní měla objevit novinka – alespoň na pražské poměry. Dopravní podnik počítá s nasazením automatických vlaků bez strojvedoucího. S automatickým metrem je zatím možné setkat se za hranicemi nejblíže v Norimberku.
