Litovel - Lidé z místní části Nasobůrky chtějí po městu Litovel kompenzace za zamoření vody ve svých studních. Z nedaleké skládky, které město povolilo a provozovalo, vytékají chlorované etheny. Voda je nepoužitelná. Podle starosty se radnice odpovědnosti nezříká, řešení je ale v nedohlednu. Nejoptimističtější scénář počítá s tím, že by voda v Nasobůrkách mohla být vyčištěna asi za sedm let.
Místní žádají pravidelné rozbory vody nebo přípojky na městský vodovod zdarma. Rozsah znečištění ukázala studie, za kterou litovelská radnice zaplatila dva miliony korun. „Už z morálního hlediska by se to město nemělo ošívat nad tím, že jsme požadovali pravidelné vzorkování studní, abychom věděli, na čem vůbec jsme,“ rozčiluje se jeden z místních obyvatel. „Vzhledem k situaci, že opravdu je to z městského pozemku a občané za to nemohou, tak by to bylo adekvátní,“ myslí si i předseda osadního výboru Nasobůrek Radek Ošťádal.
„Rizika tady jsou, ty látky jsou karcinogenní, šíří se dál v Nasobůrkách a koncentrace narůstají,“ varuje geolog Ondřej Urban. Starosta Litovle uznává, že město nese zodpovědnost a nechce se k problému obracet zády. Lidé v Nasobůrkách by neměli vodu ze svých studní pít, neměli by se v ní koupat a ani prát prádlo. Ti šťastnější se před časem napojili na městský vodovod. Stěžují si ale na vysokou cenu a žádají snížení stočného. Vedení města ale považuje za ústupek už to, že v Nasobůrkách nezvýšilo daň z nemovitosti.
„Pokud jde o rozbory, tak jsme slíbili, že to dáme na zastupitelstvo a nevidím v tom problém. Pokud jde o přípojky, ze zákona si je platí vlastník domu,“ vyjádřil se starosta Litovle Zdeněk Potužák. Vyčištění skládky a studní bude stát 400 milionů korun. Pokud Litovel neuspěje s žádostí o dotaci ze Státního fondu životního prostředí, chce se obrátit o pomoc přímo na vládu.
