Zastupitelé Prahy 6 v pátek podpořili navrženou koncepci úprav Vítězného náměstí, jejímž autorem je studio Pavel Hnilička Architekti. Požadují zároveň, aby úpravám náměstí předcházelo prodloužení tramvajové trati z Malovanky na Strahov a propojení Evropské a Svatovítské ulice novou silnicí, vyplývá ze schváleného usnesení.
Hlavní myšlenkou návrhu úprav náměstí je uvolnění jeho středu odsunutím tramvajového a automobilového provozu. Měly by se tak posílit pobytová, společenská a reprezentativní funkce náměstí.
Podle místostarosty Prahy 6 pro dopravu Jiřího Lály (ODS) zastupitelé svým usnesením podpořili návrat tramvajové trati do okružní stopy. Podle něj by se tím měly zkrátit přestupní vazby mezi tramvají a metrem a měl by se odstranit „špunt“, který se nyní tvoří při vjezdu do Svatovítské ulice a výjezdu z ní.
Zastupitelé městské části podle usnesení požadují před úpravami náměstí prodloužit tramvajovou trať z Malovanky na Strahov a postavit tramvajovou trať ze Suchdola, případně dočasně ukončit autobusový provoz v Podbabě.
Nezbytné je podle zastupitelů městské části před úpravami náměstí podle řešené koncepce rovněž propojit ulici Evropskou a Svatovítskou novou silnicí. Ta by měla sloužit jako dopravní obchvat Vítězného náměstí a snížit jeho vytíženost. Podle říjnového usnesení rady hlavního města by nová silnice měla vést podél železniční trati za areálem kasáren Generála Píky a v Gymnasijní ulici vedle hotelu Diplomat vyústit na Evropskou ulici.
Úprava za půl miliardy
Návrh přeměny Vítězného náměstí kanceláře Pavel Hnilička Architekti vyhrál mezinárodní urbanisticko-architektonickou soutěž, kterou v roce 2018 uspořádal Institut plánování a rozvoje hlavního města (IPR). Finální projekt přeměny Vítězného náměstí by měl být hotov v březnu 2021, celkové náklady na přeměnu náměstí se odhadují na 500 milionů korun bez DPH. Dokončení obnovy Vítězného náměstí se podle mluvčího Prahy 6 Jiřího Hannicha plánuje na rok 2023.
Vítězné náměstí vzniklo v roce 1925, ústí do něj několik ulic – Evropská, Čs. armády, Jugoslávských partyzánů, Svatovítská a Dejvická. Mělo několik názvů, mimo jiné v letech 1952 až 1990 se jmenovalo Říjnové revoluce. Mezi Pražany se pro něj vžil název Kulaťák.
