Šlapanice se zbaví zdroje škodlivin. Začaly práce na demolici průmyslového areálu

V areálu bývalého šlapanického cukrovaru začaly přípravné práce na jeho demolici a sanaci. Po více než padesáti letech se tak město zbaví zdroje znečištění, dehtu, fenolu a dalších rakovinotvorných látek, které jsou pod původními budovami a stále mohou pronikat do okolí.

Historie průmyslového srdce Šlapanic, bývalého cukrovaru, se píše už 150 let. Vchodovou bránou do něj kdysi přicházeli i bratři pradědečka místního kronikáře. „Jeden bratr byl strojním zámečníkem, měl na starosti hodiny, které byly na jedné budově. V roce 1935 je koupila obec Bedřichovice a dodneška tam zdobí kapličku,“ přiblížil kronikář Josef Kopecký.

Sám si z mládí pamatuje až další firmy, které v areálu přibývaly, třeba papírny nebo společnost ICEC. Podobné vzpomínky pamětníků se před nedávnem rozhodl zvěčnit v knize. „Není tam zpracovaná historie jenom cukrovaru, ale i jeho nástupců, jako byla firma Schottola a Dehtochema,“ dodal.

Právě ty se na osudu areálu podepsaly nejvíc. V továrnách se od 30. let minulého století vyráběly dehtové lepenky. Kvůli nim zůstanou některé budovy už jen na fotkách. „Během demolice půjde dolů střední část areálu. Pod těmito budovami je největší zdroj znečištění, který se bude odtěžovat,“ vysvětlila starostka Michaela Trněná (Čisté Šlapanice).

Nebezpečné látky prosákly do podzemí

Laguna jedovatého dehtu a fenolu se utvořila v původních jímkách na praní řepy. Černá mazlavá tekutina pak pronikala do říčky i podzemních vod u domů v okolí. Na povrchu ji teď připomínají jen kontrolní vrty, v následujících měsících ale naplní připravené barely. Demolice a sanace začnou během listopadu.

V současné době sídlí v areálu zhruba čtyřicítka firem, s některými z nich město ukončilo nájemní smlouvu, většina z nich ale zůstane aktivní i při sanačních pracích.

Práce mají stát 160 milionů korun, 26 milionů půjde z rozpočtu Šlapanic. O tom, co najdou pod proslulým komínem lidé v budoucnu, rozhodne příští rok architektonická soutěž.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Do bateriových úložišť míří miliardy. Jejich rozvoj brzdí kapacita sítí

V Česku rychle přibývají bateriová úložiště, do nichž investoři vkládají miliardy korun. Za první pololetí se jich k síti připojilo téměř dvakrát více než loni za stejné období. Přibývá i velkokapacitních úložišť, která mohou pomáhat stabilizovat energetickou soustavu i vyrovnávat ceny elektřiny. Další rozvoj ale naráží na omezenou kapacitu sítí a množství rezervovaných, dosud nerealizovaných projektů.
před 3 hhodinami

Českem prošly silné bouřky. Hasiči napříč zemí evidovali stovky výjezdů

Českem v pondělí prošly silné bouře. Meteorologové před nimi už dopoledne zpřísnili pro jihovýchod země výstrahu. Bouřky doprovázel přívalový déšť, kroupy i silné nárazy větru. Ve Skutči na Pardubicku byl zaznamenán náraz větru přes sto kilometrů za hodinu, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Hasičům v některých oblastech v důsledku bouřek výrazně přibylo výjezdů. Celkem od dvanácté do osmnácté hodiny evidovali více než 550 případů technických pomocí. Ve východních Čechách a na Vysočině bouře způsobily výpadky elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Kroje a lidové tradice ovládly centrum Brna

Centrum Brna zaplavila krojovaná chasa. Na první celoměstské hody přišli zástupci 23 městských částí, společně si v odpoledním slunečním žáru na náměstí Svobody zatančili Moravskou besedu. Završili tak několikaletou snahu o obnovu krojů a lidových tradic Brna i přičleněných obcí, od Bosonoh po Žabovřesky. Stovky lidí všech generací v krojích slavily i v Domažlicích, kde se koná 72. ročník třídenních Chodských slavností, jednoho z nejstarších národopisných festivalů v Česku.
15. 8. 2026

V 93 letech Gustav Vrbacký stále pilotuje kluzáky

Létání zasvětil většinu svého života. Třiadevadesátiletý Gustav Vrbacký poprvé vzlétl na kluzáku před 76 lety a dodnes létá. Během své kariéry překonával rekordy, závodil, působil jako instruktor a podílel se také na rozvoji letiště v Brně-Medlánkách.
15. 8. 2026

Cennosti a dokumenty židovské rodiny zachránil rodinný přítel. Zakopal je na zahradě

Fotografie, dokumenty a cennosti rodiny Meislových ukryl Antonín Sekal během války na zahradě svého domu v brněnské Mokré Hoře. Po návratu bratrů Huga a Rudolfa, kteří díky Nicholasu Wintonovi unikli do Anglie, jim zachráněné věci vrátil. O rodinné historii vyprávěl Hugo své praneteři Shawně, která teď přijela do Brna i se svou rodinou, aby i oni poznali zajímavou a pohnutou historii svých příbuzných.
12. 8. 2026

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
9. 8. 2026

„Brněnské hantec“ rozšíří kulturní seznam na jihu Moravy

Brněnský hantec se v neděli na zámku v Miloticích oficiálně zařadí na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihomoravského kraje. Zápisem chce kraj podpořit dokumentaci hantecu, jeho ochranu a předávání dalším generacím. Zároveň může jít o první krok k případnému zápisu na seznam UNESCO.
9. 8. 2026

Při nehodě dvou aut na Brněnsku zemřeli dva lidé, čtyři se těžce zranili

Při nehodě dvou osobních aut u Pohořelic na Brněnsku zemřeli v sobotu vpodvečer dva lidé, další čtyři se těžce zranili. Silnice 53 byla v místě havárie několik hodin uzavřená, policie dopravu odkláněla. Nyní už je silnice otevřená.
8. 8. 2026Aktualizováno8. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.