Příbram – Pracovníci Hornického muzea Příbram objevili 200 let zapomenuté důlní dílo. Jde o komoru takzvaného vodního kola u dolu Anna. Na jejím dně se podařilo objevit starý labyrint chodeb ze 17. století. V sousedním dole císaře Františka Josefa se zase našla litinová deska, která dokumentuje hloubky, kam se havíři při ražbách dostali. První návštěvníci si důlní díla mohou prohlédnout již zítra při tradiční Prokopské hornické pouti.
Centrem nově otevřené expozice je šestnáct metrů vysoká důlní komora, kde se otáčelo dřevěné vodní kolo. To se přestalo točit v roce 1867 a potom v podzemí zbylo jen torzo hřídele. Před vynálezem parních strojů bylo ale nepostradatelným strojem. „Bylo to velice důmyslné zařízení, které pohánělo jednak těžní stroj a zároveň i vodní čerpadla,“ řekl ředitel příbramského hornického muzea Josef Velfl. Likvidace kola proto znamenala faktický zánik komory.
Důlní dílo se podařilo znovu objevit až po dvou stech letech při rekonstrukci historického podzemí vodního patra. Dno komory odhalilo také složitý labyrint odvodňovacích chodeb, které vedly k dalším dolům. Jedním z nich byla téměř kilometr dlouhá štola Karla Boromejského, která dosahovala až k rybníku Dolejší obory v Příbrami. Odtud odváděla zbytkovou vodu.
V sousedním dole Františka Josefa se pod nánosy omítky ze 70. let skrýval další unikátní objev – litinová deska z dob Rakouska-Uherska. Havíři si sem zaznamenávali, do jakých hloubek se postupně prokopali, a také jak těžba probíhala. Podle ředitele Velfla byla práce v dobách, kdy byl k dispozici pouze vrátek, velmi namáhavá. „Na úroveň druhého patra, což znamenalo hloubku 60 metrů, se havíři dostávali třicet let,“ uvedl. Všechny hodnoty z desky se dosud nepodařilo rozluštit, záznamy proto ještě nějakou dobu zůstanou v rukou restaurátora.
