Statika prostor pod někdejším Stalinovým pomníkem v Praze na Letné je v tak špatném stavu, že by se mohly zhroutit. Ukázal to čerstvý posudek. Hlavní město teď chce podpěrami zajistit alespoň strop pod metronomem, což má vyjít zhruba na sedm milionů korun.
Podzemí pod někdejším Stalinovým pomníkem se hroutí. Podepření vyjde na miliony korun
2 minuty
UvR: Podzemí pod někdejším Stalinem se hroutí
Kvůli havarijnímu stavu toho, co zbylo z někdejšího pomníku diktátora Stalina, a špatné statice prostor si nechala Praha zpracovat posudek. Ten potvrdil, že na některých místech hrozí zhroucení. „Ještě se to nepropadá celé, ale hroutí se nosné konstrukce. Dochází k jejich prohýbání, které je zhruba dvakrát až třikrát větší než norma daná vyhláškou,“ shrnul obavy hlavního města radní pro majetek Jan Chabr (Spojené síly pro Prahu).
Svého času bylo Stalinovo sousoší na Letné největší v Evropě. Pod ním bylo vytunelováno téměř deset tisíc metrů čtverečních. Podle posudku nyní hrozí, že by se prostory, do kterých dlouhodobě zatéká, mohly náhle zřítit. Přispělo by k tomu „nahromadění většího množství lidí, zatížení sněhem, nebo jakýkoliv statický nebo dynamický impulz“.
Proto je potřeba provizorně podepřít střechu stavby. „V podstatě to podepření by mělo být realizováno v řádu několika týdnů. Tehdejší životnost betonu a železných prvků je zhruba padesát let. To nám říká, že konec jejich životnosti je mezi lety 1999 až 2004,“ upozornil Chabr.
Město se teď obrátí na stavební úřad Prahy 7. V případě, že by práce schválil, mohou začít okamžitě. Následovala by i další měření nebo zatěžkávací zkouška jako na velkých pražských mostech.
GALERIE
Sochař Otakar Švec u modelu Stalinova pomníku, 1953
Raději opravit než oblíbené místo uzavřít
Pozůstatky Stalinova pomníku jsou oblíbené u Pražanů i turistů; město proto nechce omezovat přístup k metronomu, který Stalinovu sochu nahradil. Proto chce raději střechu podzemí pod bývalým památníkem za sedm milionů korun opravit.
Co bude s podzemím bývalého pomníku, Praha zatím neví. Minulé vedení města plánovalo vybudovat na místě galerii, současné vedení to ale zamítlo. Místo toho mluvilo o zřízení muzea totalitních režimů, ani tento návrh ale neprošel. „Myslím si, že jsme schopni objekt zasanovat minimálně po dobu jednoho roku, abychom měli čas připravit nějaké další řešení,“ dodal radní Chabr.
Podle něj se Praha 7 i odbory magistrátu staví proti záměrům, které by mohly znamenat větší dopravu v klidové zóně Letenských sadů. Kompletní oprava podzemí by podle radního vyšla na stovky milionů korun.
Jeden z nejbizarnějších evropských komunistických monumentů byl po šestileté výstavbě odhalen v roce 1955, kdy se éra uctívání sovětského vůdce, který zemřel v roce 1953, blížila ke konci. V únoru 1956 Stalinův nástupce Nikita Chruščov na XX. sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu odsoudil kult Stalinovy osobnosti. I přesto pražští komunisté o odstranění 22 metrů vysokého pomníku rozhodli až začátkem 60. let.
Počátkem 90. let se v prostorách uvnitř podstavce konaly kulturní akce. Největší byla výstava Totalitní zóna, během níž začalo z útrob pomníku zprvu pirátsky vysílat Radio 1, tehdy jako Radio Stalin.
- Myšlenka postavit Stalinovi v Praze pomník se objevila záhy po skončení druhé světové války. Projekt od samého počátku provázely spory o jeho umístění.
- V roce 1949 uspěl velkolepý návrh architekta Jiřího Štursy a sochaře Otakara Švece.
- Za postavou Stalina stálo ve dvou řadách celkem osm postav, které symbolizovaly zástupce československého a sovětského lidu. Socha získala přezdívku „fronta na maso“.
- Monumentální pomník sovětského vůdce byl slavnostně odhalen prvního května 1955 na Svátek práce.
- Stalin se pomníku nedožil, zemřel v březnu 1953. V únoru 1956 odsoudil jeho nástupce Nikita Sergejevič Chruščov kult osobnosti. Pomník se pár měsíců po vzniku stal pro Prahu přítěží.
- Ačkoliv byl stavěn na „věčné časy“, shlížel žulový letenský kolos na Prahu pouhých sedm let, odstřelen byl na podzim 1962.
- Odhalení pomníku se nedožil ani jeho tvůrce Otakar Švec, který v dubnu 1955 spáchal sebevraždu. Jeho manželka Vlasta spáchala sebevraždu již na jaře 1954.
- Podstavec pomníku zůstal na místě dodnes. Od začátku devadesátých let na něm stojí pohyblivý metronom.
