Brno - Na rok a půl za mříže poslal brněnský soud bývalého šéfa tamních strážníků Jaroslava Přikryla. Trest si má odpykat za zahlazování pokut svým známým za dopravní přestupky a neoprávněné nakládání s osobními daty lidí v evidenci městské policie. Původně měl být ve vězení o dva měsíce déle. Soudci o odnětí svobody rozhodli na jaře, proti jejich rozsudku se ale Přikryl odvolal. Tvrdil, že žádným způsobem nepochybil.
Brněnský soud znovu uznal exšéfa brněnských strážníků vinným. Trest odnětí svobody mu ale snížil o dva měsíce oproti rozhodnutí březnového soudu. Tenkrát na svou obhajobu uvedl, že pokuty nezahlazoval. Dal prý jen podřízeným pokyn, aby sporné případy, řešené pokutou, opětovně prověřili. Výsledek byl ale ten, že byly všechny následně vyřešeny pouhou domluvou.
Podle soudců je odpovědný za neoprávněné užívání informačního systému městské policie. Z něj si exředitel nechal vytáhnout podklady ke 119 dopravním přestupkům. Ty byly prý řešeny nestandardně a bývalý ředitel je chtěl použít při obhajobě v další související kauze - zahlazoval přestupky jihomoravských politiků a podnikatelů. V březnu pak soud obě kauzy spojil. Nyní tak dostal souhrnný trest za oba případy.
K výkonu trestu měl již Přikryl nastoupit. Zhoršil se ale jeho zdravotní stav. Nyní je tedy hospitalizován, a protože lékaři v brněnské vězeňské nemocnici mu nejsou schopni poskytnout dostatečně kvalitní zdravotní péči, tak mu soud odložil výkon trestu.
NS rozsudek zrušil, na jaře soud opět rozhodl
Městský soud v Brně Přikrylovi původně uložil 15 měsíců vězení s podmíněným odkladem na tři roky. Poté, co Přikryla městský soud pravomocně odsoudil za neoprávněnou manipulaci s informačním systémem, jej zastupitelé odvolali z funkce šéfa strážníků.
Jenže pravomocný verdikt pak zrušil Nejvyšší soud (NS). Justice podle NS nedostatečně vysvětlila, jak obviněný jednal v rozporu se svým oprávněním. Ani předešlé soudy neprokázaly, že by jednal s úmyslem takto získat neoprávněný prospěch. Březnový soud pak musel doplnit dokazování a v kauze znovu rozhodnout.
Kauzy kolem Jaroslava Přikryla
Není to poprvé, co se kolem Jaroslava Přikryla objevily pochybnosti.
2003 Přikryl byl odvolán z funkce brněnského policejního ředitele, nedokázal zabránit falšování policejních statistik objasněnosti.
2004 Přikryl byl stíhán kvůli nejasnostem v hospodaření brněnského policejního ředitelství. Případ ale státní zástupci odložili.
2008 Primátor Roman Onderka (ČSSD) Přikryla jmenoval náměstkem ředitele městské policie.
březen 2011 Opozice v brněnském zastupitelstvu si stěžovala, že volba nového šéfa strážníků nebyla transparentní.
duben 2011 Čerstvě zvolený šéf brněnských strážníků si nanečisto vyzkoušel test strážníka – a neprošel.
prosinec 2012 Přikryla stíhá policie, podle vyšetřovatelů nezákonně zasahoval do vyřizování dopravních přestupků
leden 2013 Přikryl v rozhovoru pro Českou televizi označil své trestní stíhání za absurdní. Je přesvědčený o své nevině.
červenec 2013 Za neoprávněné nakládání s informacemi a osobními údaji lidí z databáze městské policie potrestal Městský soud v Brně Přikryla ročním odnětím svobody s podmíněným odkladem na 18 měsíců. Trest souvisí s kauzou zahlazování přestupků. Přikryl dostal tzv. trestní příkaz, proti kterému ale podal odpor. Tím byl trestní příkaz zrušen a věc postoupena soudu.
září 2013 Brněnský městský soud řešil obvinění z neoprávněné manipulace s osobními údaji. Přikrylovi udělil trest 15 měsíců vězení s tříletým podmínečným odkladem a zákaz činnosti u městské policie na tři roky.
únor 2014 Krajský soud v Brně nevyhověl Přikrylovu odvolání, a potvrdil tak verdikt městského soudu. Primátor ho několik hodin po verdiktu zbavil pověření k vykonávání funkce a navrhl zastupitelům jeho odvolání.
říjen 2014 Městský soud v Brně potvrdil názor žalobce, že Přikryl zneužil pravomoc úřední osoby. V kauze zahlazování pokut vlivným lidem soud uložil Přikrylovi trest odnětí svobody na 18 měsíců s podmínečným odkladem na 30 měsíců.
únor 2015 Krajský soud v Brně potvrdil rozsudek brněnského městského soudu a odsoudil Přikryla k osmnácti měsícům vězení. Odsoudil ho za zneužití pravomoci veřejného činitele.
březen 2015 Brněnský městský soud jej potrestal dvaceti měsíci odnětí svobody za zneužití informačního systému strážníků k soukromým účelům, když v něm hledal podklady k obhajobě v další kauze. Za tento čin byl už jednou pravomocně odsouzen, Nejvyšší soud ale nařídil nové projednání případu.
