Mariánské Radčice (Mostecko) – Na bývalém stanovišti protileteckého dělostřelectva nalezli archeologové tuny aktivní munice z druhé světové války. Podle vedoucího výzkumu Archeologického ústavu Akademie věd Petra Čecha šlo vůbec o první archeologický výzkum druhoválečného bojiště na evropském kontinentu. Protiletecká obrana sídlila v místech, kde je dnes předpolí lomu Bílina, kvůli ochraně nedaleké chemičky, která vyráběla pohonné hmoty pro armádu. Spojenci továrnu nakonec zničili a tím ochromili německé síly, které již nedokázaly zvrátit vývoj války.
Dvě lokality v okolí lomu Bílina, kde během druhé světové války postavila německá armáda protiletecké kanony, zkoumají archeologové od podzimu. „Klíčovou chemickou továrnu si Němci chránili nejmodernější vojenskou technikou. V letech 1944 a 1945 umístili na vrcholky Krušných hor a v půlkruhu od jejich úpatí postavení protiletadlového dělostřelectva řízeného radary,“ popsal někdejší podobu oblasti Jan Fedosejev z Vojenského historického ústavu Jan Fedosejev. Archeologové nyní ukončili výzkum prvního stanoviště, kde bylo podle jejich zjištění šestnáct kanonů ráže 105 milimetrů, a chystají se na druhé, vyzbrojené podle předběžného průzkumu 31 kanony. Našli zatím 4,5 tuny munice, ale výzkum zdaleka není u konce. „Co zatím o tom víme, tak jsme prozkoumali desetinu, možná patnáctinu,“ uvedl Petr Čech.
S archeology jsou na předpolí lomu Bílina také policejní pyrotechnici. Ti většinu nalezeného střeliva ihned zlikvidovali. „Munice je i po 70 letech stále aktivní, uvnitř je to jako nové. Na místě to likvidujeme proto, že manipulace je velmi nebezpečná,“ vysvětlil policejní pyrotechnik Daniel Petráš. Při likvidaci některých granátů mohou střepiny létat až do vzdálenosti jednoho kilometru. Nalezené artefakty, které nebylo nutné zlikvidovat, potom připadnou Vojenskému historickému ústavu, popř. místním muzeím. Pro vojenské historiky je průzkum výjimečnou příležitostí prozkoumat historii protiletecké obrany. „Získáváme přesnou představu o tom, jak rozsáhlá opatření v protiletadlové obraně tady byla, jakou nejmodernější techniku sem byli Němci schopni nasunout. Byly zde kanony všech ráží, byly zde i nejmodernější radarové přístroje,“ řekl Michal Burian z Vojenského historického ústavu. Zjištění z lomu Bílina jsou pro historiky obzvlášť důležitá proto, že byl archiv Luftwaffe sudetské župy v Chebu koncem války zničen. Vědci tak musí vycházet ze vzpomínek pamětníků a jiných písemných pramenů.
Prohrálo Německo válku v Litvínově?
V továrně u Litvínova vyráběli Němci pro svoji armádu pohonné hmoty z hnědého uhlí. Snažili se tak pokrýt potřebu, což nedokázala ropná pole v Rumunsku a Maďarsku. Navzdory snaze ochránit továrnu protileteckým dělostřelectvem ale nakonec neodolala spojeneckým náletům. „Litvínovský chemický závod se postupně stal cílem sedmnácti náletů, které ho zcela vyřadily z provozu. Nedostatek pohonných hmot ochromil německé pozemní síly i letectvo, což byl klíčový moment vedoucí k německé porážce,“ poukázal archeolog Michal Soukup.
Výzkum platí Severočeské doly, které na místa, kde kdysi stály protiletecké kanony, chtějí rozšířit těžbu. Podle ředitele firemní strategie a komunikace Vladimíra Budinského se na místě, kde průzkum probíhá, začne těžit za deset až patnáct let nebo později. Dodal, že přes náročnost a rozsah není průzkum bývalých stanovišť protiletecké obrany nákladnější než jiné obdobné výzkumy. „My s náklady vždycky počítáme, protože skrývka ornice a archeologický průzkum je běžnou součástí předpolí, náklady na buldozery a techniku jsou stejné,“ uvedl Budinský.
