Radošov (Karlovarsko) – Tradiční vodáctví v Čechách vymírá a nahrazuje ho bezstarostný hazard zábavychtivých lidí, myslí si mnozí pamětníci a znalci plavení po českých řekách. V Česku totiž přibývá osob, které za nezkušenost a přecenění vlastních sil zemřou právě na některém z tuzemských toků. Právě kvůli takovým existují lidé jako Jan Čečrle z Radošova, který žije v blízkosti neblaze proslulého jezu na Ohři a dokázal zachránit už více než 50 lidských životů. Nemá žádný speciální výcvik, podle svých slov si však za léta strávená u řeky vypěstoval zvláštní schopnost rozpoznat nebezpečí číhající na projíždějící vodáky.
Třiašedesátiletý muž dostal za mimořádnou obětavost a pomoc druhým už nejméně čtyři prestižní uznání. Prvním vodákům, kteří se v Radošově topili, Jan Čečrle pomáhal už v roce 1984, krátce poté, co stavební dělníci vodárenský jez dokončili. Říká, že za 27 let se naučil sledovat vodní hladinu, i když zrovna pracuje na zahradě nebo uklízí garáž.
Jez v Radošově je jedním z těch, které na první pohled nevypadají nebezpečně. Zdejší vodní válec však neopatrné vodáky snadno strhne i s lodí pod hladinu. Síla válce navíc stoupá úměrně k většímu průtoku, proto má Čečrle v případě nutnosti oprávnění manipulovat se stroji, které upravují množství protékající vody na splavu. Klíče od stavidla proto nosí stále u sebe a kvůli rychlému zásahu mu v garáži neustále visí záchranná lana. Amatérskou záchranářskou sadu letos Čečrle lehce obměnil. Házecí lana například opatřil kanystrem, který může dle potřeby naplnit vodou, a dohodit tak dále.
Přestože vodáky na nebezpečí pod jezem upozorňují cedule, desítky z nich každý rok zbytečně riskují. Kolika lidem už Jan Čečrle zachránil život, už ani sám přesně neví. „Bude to určitě přes padesát. Oni si to kolikrát ani neuvědomí, protože já zvednu ten segment a sníží se průtok. Jak tam byli uvízlí, tak se odpíchnou a jedou dál, aniž by věděli, o co se jednalo – vlastně o život,“ říká záchranář z Radošova.
Martin Kasal, mluvčí karlovarských hasičů:
„Nejbližší jednotky hasičů, které mají potřebné nástroje, jsou v Ostrově a Karlových Varech. To je odsud 10 kilometrů. Než sem přijedou, může to v plném provozu trvat i čtvrt hodiny. Pokud by během té doby tonoucím nikdo nepomáhal, téměř jistě by se utopili.“
Dům Jana Čečrleho tak zdobí například vyznamenání prezidenta republiky, Zlatý záchranářský kříž, uznání hejtmana a krajských politiků, kteří ho zvolili za osobnost desetiletí. Z více než 50 lidí, které Jan Čečrle zachránil, mu přišel poděkovat jen jediný. Zachránce říká, že na vděk nečeká, a dokud mu to zdraví dovolí, bude rád vodákům pomáhat.
