"Je to útok na svobodu!“ prohlašují jedni. Druzí odporují: "Tak si je příště vezměte na vlastní zahradu!“ A třetí jemně ševelí, že děti se přece nebijí, a pokud ano, potom z lásky a tohle že tedy žádný horoucí cit nebyl. Třicet devět procent lidí souhlasí s Klausem, stejné množství s Paroubkem. Názor nemá pouhá pětina. Pan prezident si stěžuje, že zákrok proti Czech Teku vyvolal roztržku v naší zemi.
„Inu, a co?” namítněme. Možná někoho otravuje situace, která vznikla po policejním zákroku proti tanečníkům. Většina se však vcelku ochotně hýbe. Mediální a vůbec veřejný tlak ze všech stran nutí reagovat, vyjadřovat se, zaujímat postoje. Technaři a policajti nevědomky odjistili společnost. Postavili ji před problém. “Teď mudrujte,” jako by řekli.
Tedy mudrujeme a možná, že celá tahle lapálie povede k přemýšlení o věcech dalších. Aristoteles užil pro obyvatele naší planety termín „zoon politikon” – tvor společenský. Občas se už ovšem zdálo, alespoň v místních luzích a hájích, že postupně stáváme se netečnými zvířátky, uzavřenými ve své ulitě. Ještě tak podívat se na televizní zprávy a pak rychle nechat z mozku a duše všechno vyšumět a vrátit se do nory. V novinách zaujala tak nejvýš informace, zda superstar má raději krevety nebo vepřo-knedlo-zelo. Či do čí postele s nebesy právě zavítala některá z dlouhonohých.
A najednou v zatuchlých hospodách probírají se otázky svobody, úcty k soukromí, práv individua či vztahu majority k vybočující skupině a naopak. Problémy míry věcí a společenského chování. Dost možná, že kvůli Czech Teku a problémům souvisejícím, byť abstraktním, někde se i tatíci poprali. Přinejmenším na sebe zvýšili hlas.
Jistě, že ta aféra není nic pěkného, díváme-li se na záběry potlučených z obou stran, na dopadající pendreky a létající lahve. Ale bezesporu všechno zlé je k něčemu dobré. Dokonce i Václav Havel, který se v posledním čase sice v zahraničí tvářil jako rytíř na bílém koni, ale ve všem, co se týkalo domoviny, coby ospalý jezevec, najednou vystrčil čenich a vydal se zaujmout postoj i k tomu, co se událo na místní návsi.
Zdá se, že všechno zlé je k něčemu dobré. Díky technařům a policajtům jsme se zaktivizovali. Najednou zjišťujeme, že nejsme jen stádo cvičených opiček, kterému jsou věci veřejné šumafuk a nejvýš jednou za čtyři roky vydá se k volebním urnám, aby udělalo svým politikům radost. Kéž by nás ve stavu zvýšené veřejné bdělosti Pán Bůh zachovati ráčil…
