Pro Českou republiku jako malou a otevřenou ekonomiku je důležitý jednotný vnitřní trh Evropské unie. Podle prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého bychom tak měli odmítnout protekcionistické snahy, které v současnosti zastává i nová americká administrativa v čele s Donaldem Trumpem. Řekl to v pořadu Interview ČT24.
„Je v našem ekonomickém a národním zájmu, abychom měli přístup na trhy. Ať už v Evropské unii, nebo někde jinde,“ podotýká šéf Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. „Trumpův tlak na protekcionismus bychom měli odmítat,“ prohlásil.
Nový americký prezident Donald Trump nastoupil v druhé polovině ledna, už ale podepsal exekutivní příkaz o odchodu Spojených států z obchodního Transpacifického partnerství, stihl především automobilkám vyhrožovat vysokým clem, pokud nebudou vyrábět v USA, a jeho poradce také prohlásil rozhovory o volném obchodu mezi Spojenými státy a Evropskou unií TTIP za mrtvé.
Dlouhý však připouští, že je spousta zemí i v Evropě, které „kážou vodu a pijí víno, to znamená, že podporují volný obchod, ale přitom si zatraceně moc brání ve svých veřejných zakázkách velký podíl svých firem“. Ukazuje přitom na Německo i Francii.
„S tím se musíme potýkat, musíme na to upozorňovat, musíme s tím bojovat, musíme být schopni někdy také podpořit naše národní zájmy, podnikatele, ať v domácích výběrových řízeních, nebo při pronikání na zahraniční trhy,“ dodal.
Jednotný evropský vnitřní trh je podle prezidenta Hospodářské komory obrovský výdobytek poválečné evropské integrace spolu s mírem na kontinentě. „Na druhé straně evropská integrace přinesla excesy, ať v oblasti přehnaného multikulturalismu, přehnané regulace, zbytečnou politickou korektnost,“ doplnil.
Bude brexit problém pro české firmy?
Lituje každopádně odchodu Velké Británie z Evropské unie, i když rozumí řadě důvodů, proč si Britové zvolili v referendu takzvaný brexit. Česko má totiž mimo jiné velký obchodní přebytek s Velkou Británií. „Patří k okruhu hodně vyspělých ekonomik, kam dokonce české firmy investují,“ upozorňuje.
Hned po výsledku hlasování o brexitu říkal, že nevidí žádné krátkodobé negativní ekonomické efekty ani pro Velkou Británii ani pro českou ekonomiku či země střední a východní Evropy.
„Potvrdilo se to v případě Británie, která zatím měla spíš lepší ekonomický vývoj, než se čekalo, a zatím nevidíme ani zásadní dopady u nás,“ uvedl Dlouhý. V prosinci rostla třeba aktivita britského zpracovatelského průmyslu nejrychlejším tempem za dva a půl roku, v případě průmyslové výroby to bylo dokonce nejvíc za šest let.
Ovšem základní podmínky brexitu teprve musí být vyjednány, připomíná Dlouhý. V lednu ostrovní království ohlásilo cestu takzvaného tvrdého brexitu. Britská premiérka Theresa Mayová odmítla „částečné členství v Unii“ a naznačila tak, že Británie opustí jednotný trh kvůli snaze omezit přistěhovalectví.
„Může začít chybět poptávka britských firem, může se také zhoršit přístup českých firem do Británie,“ zmínil. Pokles podle něj bude spíš ve formě zhoupnutí. „Bude krátkodobý propad bývalých pozitivních efektů z obchodu s Velkou Británií, ale situace se narovná. Pevně věřím, že se najde společný modus vivendi,“ vysvětlil.
Navzdory významné ekonomické vazbě na unijní země se podle něj daří obnovovat tlak na to, aby se tuzemské firmy dostaly i na jiné trhy. „Je to i o tom, jak se dovedeme přizpůsobit jednotlivým regulačním podmínkám na různých trzích, podrobit typu poptávky,“ řekl. V tom se Dlouhému zdají čeští vývozci docela dobře flexibilní.
