Až britský parlament definitivně odsouhlasí zákon, který umožní spuštění článku 50 Lisabonské smlouvy, Brusel a Londýn čekají nejméně dva roky náročného vyjednávání o podmínkách nových vztahů. Konkrétní data zůstávají v mlze, jisté ale je, že bude třeba dojednat stovky smluv. Závěrečnou dohodu musí schválit většina členských zemí i europarlament.
Jízdní řád jednání o brexitu? Zatím je v mlze, EU i Londýn čekají náročné roky
Británie je o krok blíž k vyjednávání podmínek svého odchodu z EU (zdroj: ČT24)
Sněmovna lordů sice zákon nemůže úplně zablokovat, ale může ho velice zkomplikovat a zpomalit. Třeba až o jeden rok.
Dolní komora britského parlamentu ve středu podpořila zákon o spuštění procesu odchodu jasnou většinou. Předloha o pouhých 133 slovech prošla v původním znění. Někteří opoziční poslanci se neúspěšně pokusili prosadit řadu úprav – třeba to, aby měl parlament větší vliv na rozhovory o odchodu země z Unie, nebo aby občanům Unie žijícím ve Spojeném království bylo umožněno v zemi zůstat i po brexitu.
Skutečnost, že zmocňovací zákon k zahájení procesu brexitu byl v Dolní sněmovně posvěcen bez pozměňovacích návrhů, považuje někdejší velvyslanec České republiky ve Velké Británii, Michael Žantovský, za velmi důležitý moment. „Je to zásadní pro další postup při projednávání návrhu zákona ve Sněmovně lordů. Z pohledu Sněmovny lordů je toto silný signál, že by pro ni bylo velice riskantní, kdyby přijala nějaké pozměňovací návrhy a tím zákon vrátila zpět do Dolní sněmovny“, doplnil Žantovský.
GALERIE
brexit
Návrh nyní míří právě do Sněmovny lordů, kde proběhnou celkem tři čtení. Pokud by zákonodárci požadovali v legislativě změny, začátek jednání o vystoupení země z unijních struktur by se mohl oddálit (klidně až o rok), protože zákon by se musel vrátit do sněmovny. To se ovšem neočekává.
Proces schvalování zákona by tak měl být hotov nejpozději do 7. března. Pak vyjádří svůj souhlas královna Alžběta II., která je tradičně nadstranická, ani v této fázi proto vláda nemusí mít obavy.
Projednávání brexitu v britském parlamentu
Jednání odstartuje ještě na jaře, proces může trvat i déle než dva roky
Až výsledek referenda definitivně stvrdí parlament, může začít vyjednávání s Bruselem. Lisabonská smlouva stanovuje, že země, která se rozhodne vystoupit, oznámí svůj záměr oficiálně Evropské radě.
Mayová chce článek 50 Lisabonské smlouvy aktivovat nejpozději do konce března. Spekuluje se ale o tom, že by tak mohla učinit již 9. března na summitu EU v Bruselu. Na něm by se měla stanovit vodítka, a tedy mandát pro další jednání, které povede vyjednavač Evropské komise Michel Barnier.
Zástupci obou stran mají o podmínkách nových vztahů diskutovat dva roky, termín ale může být prodloužen, pokud s tím bude souhlasit všech 27 zbývajících členských zemí EU. Šéf Evropské rady Donald Tusk už dříve uvedl, že by proces mohl trvat až sedm let.
Vyřešit se bude muset odhadem 800 až 900 smluv, řada finančních dohod ohledně britského příspěvku do EU, ale také o penězích z kohezních fondů, které by Britové během přechodné doby čerpali, sdělil bezprostředně po červnovém referendu státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza (ČSSD).
Kroky Velké Británie k vystoupení z EU
Nutné je také vyřešit otázky, jak bude Británie vyjednávat v přechodném období na ministerských radách nebo vrcholných schůzkách EU, případně co bude s britskými europoslanci či zaměstnanci unijního aparátu. Předsednictví EU převezme ve druhé polovině roku 2017 po Maltě místo Britů Estonsko.
Konečnou dohodu dostanou na stůl britští poslanci, k brexitu ale dojde v každém případě
Dohodu mezi EU a Británií musí odsouhlasit nejméně dvacet unijních zemí s 65 procenty unijní populace. Smlouvu pak ještě musí ratifikovat europarlament. Mayová navíc zákonodárcům slíbila, že jim dá závěrečný návrh dohody ke schválení.
„Pokud poslanci hypoteticky za dva roky vládní návrh dohody s Evropskou unií odmítnou, odejde Británie z Unie stejně, bude to ovšem za podmínek, které pro ni mohou být horší, než se podaří vyjednat Therese Mayové – hlavně pokud jde o obchodní tarify,“ poznamenal k tomu spolupracovník ČT Ivan Kytka.
Pokud členské země neodsouhlasí další vyjednávání a závěrečná dohoda projde europarlamentem, unijní smlouvy přestanou pro Británii platit a země Unii oficiálně opustí.
Britský parlament pak bude muset nahradit zákon o Evropských společenstvích z roku 1972, jenž umožnil Spojenému království přístup do ES, novým ujednáním. Pokud by se Británie přece jen v budoucnu chtěla znovu připojit k EU, musela by podat žádost a čekala by ji stejná procedura jako ostatní státy.
Postoj Britů: Tvrdý brexit, nová obchodní dohoda
Britská vláda už dříve oznámila, že chce jít cestou tvrdého brexitu – vzdá se společného trhu, aby omezila přistěhovalectví. Mayová řekla, že chce globální Británii, která nezanevře na své evropské partnery, ale bude hledat i nová spojenectví mimo starý kontinent.
Kabinet už zveřejnil takzvanou bílou knihu, která na 77 stranách rozvádí 12 základních bodů. Věnovány jsou například otázce migrace, ochraně práv pracujících, volnému obchodu, oblasti vědy a inovací, ale i spolupráci v boji proti zločinu a terorismu.
„Vláda usiluje o to, aby výsledek brexitu prospěl oběma stranám,“ uvedl nedávno britský ministr pro brexit David Davis. „Chceme, aby EU byla politicky a ekonomicky úspěšná. Británie bude usilovat o nové kladné a konstruktivní partnerství s EU,“ ujistil. „Cílem vlády je dosáhnout co možná nejvolnějšího a bezproblémového obchodu se zbožím a službami,“ dodal.
Postoj EU: Británie musí dodržet své závazky
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker opakovaně varuje, že Britové nemohou čekat příliš velkou vstřícnost ze strany evropských vyjednavačů. Podmínky pro státy, které EU opustí, podle něj nemohou být stejně výhodné jako podmínky pro členské země.
Navíc země musí splatit své finanční závazky. Média v Británii i v ostatních částech Unie v této souvislosti spekulují o částkách mezi 30 až 60 miliardami eur (810 miliard až 1,6 bilionu
korun).
„Je to jako když jdete do hospody s 27 kamarády a objednáte rundu piv. Pokud pak potřebujete odejít a mejdan dál pokračuje, stejně musíte zaplatit to, co jste objednali,“ řekl před pár dny mluvčí Evropské komise Margaritis Schinas.
Velká Británie a její odchod z Evropské unie