Britská vláda vydala takzvanou bílou knihu o podmínkách odchodu země z Evropské unie, kterou slíbila parlamentu. Zákonodárci žádali před týdnem premiérku Theresu Mayovou, aby plán takzvaného brexitu předložila před hlasováním parlamentu o návrhu zákona k jeho zahájení. Poslanci zákon v prvním čtení schválili ve středu. Tématu se od 18:35 věnoval v pořadu Interview ČT24 právník a sociolog Jiří Přibáň.
Britská vláda zveřejnila bílou knihu k odchodu země z EU
Zveřejněná bílá kniha na 77 stranách rozvádí 12 základních bodů. Věnovány jsou například otázce migrace, ochraně práv pracujících, volnému obchodu, oblasti vědy a inovací, ale i spolupráci v boji proti zločinu a terorismu.
Bílá kniha označuje za hlavní prioritu kontrolu migrace z EU. Explicitně zmiňuje, že volný pohyb osob směrem do Británie je pro zemi nepřijatelný, chce kontrolu hranic a tomu podřídí vše ostatní.
Ivan Kytka: V Británii se termín tvrdý brexit přestává používat (zdroj: ČT24)
Davis: Británie bude usilovat o nové a konstruktivní partnerství
„Vláda usiluje o to, aby výsledek brexitu prospěl oběma stranám,“ řekl poslancům ministr pro brexit David Davis při zveřejnění dokumentu. „Chceme, aby EU byla politicky a ekonomicky úspěšná. Británie bude usilovat o nové kladné a konstruktivní partnerství s EU,“ ujistil.
„Cílem vlády je dosáhnout co možná nejvolnějšího a bezproblémového obchodu se zbožím a službami,“ potvrdil David Davis. Podle agentury AP se Londýn snaží rozptýlit některé nejistoty mezi evropskými partnery ohledně průběhu a vyústění rozluky.
Opoziční labouristé krátce po zveřejnění bílé knihy uvedli, že dokument neříká vůbec nic a přichází příliš pozdě.
Mayová se zveřejněním strategie váhala
Konzervativní vláda se dlouho zdráhala zveřejnit svou strategii a Mayová tvrdila, že její projev 17. ledna byl dostačující. Návrh zákona a takzvanou bílou knihu vláda vypracovala, když britský nejvyšší soud v lednu rozhodl, že vláda musí mít k odstartování jednání o vystoupení Británie z EU souhlas britského parlamentu.
Mayová dlouho bojovala o to, aby o zahájení a průběhu brexitu rozhodla sama vláda. Tvrdila, že kabinet k tomu dostal mandát od voličů, kteří se loni v červnovém referendu vyslovili pro odchodu země z EU.
Návrh zákona o aktivaci článku 50 Lisabonské smlouvy, jenž umožňuje zahájit jednání o odchodu Británie z EU, by poslanci měli definitivně potvrdit za týden, Sněmovna lordů pak o měsíc později. Kabinet Mayové hodlá spustit odchod z EU nejpozději koncem března.
Velká Británie a její odchod z Evropské unie
- 1. Každý členský stát se v souladu se svými ústavními předpisy může rozhodnout z Unie vystoupit.
- 2. Členský stát, který se rozhodne vystoupit, oznámí svůj záměr Evropské radě. S ohledem na pokyny Evropské rady Unie sjedná a uzavře s tímto státem dohodu o podmínkách jeho vystoupení, s přihlédnutím k rámci jeho budoucích vztahů s Unií. Tato dohoda se sjednává v souladu s článkem 218 odstavce 3 Smlouvy o fungování Evropské unie. Jménem Unie ji uzavře Rada, která rozhoduje kvalifikovanou většinou po obdržení souhlasu Evropského parlamentu.
3. Smlouvy přestávají být pro dotyčný stát použitelné dnem vstupu dohody o vystoupení v platnost nebo, nedojde-li k tomu, dva roky po oznámení podle odstavce 2, nerozhodne-li Evropská rada jednomyslně po dohodě s dotyčným členským státem o prodloužení této lhůty.
4. Pro účely odstavců 2 a 3 se člen Evropské rady nebo Rady, který zastupuje vystupující členský stát, nepodílí na jednáních ani rozhodnutích Evropské rady nebo Rady, která se jej týkají. Kvalifikovaná většina je vymezena v souladu s článkem 238 odstavce 3 písmeno b) Smlouvy o fungování Evropské unie.
5. Pokud stát, který z Unie vystoupil, požádá o nové přistoupení, podléhá tato žádost postupu podle článku 49.