Britská vláda zveřejnila bílou knihu k odchodu země z EU

Britská vláda vydala takzvanou bílou knihu o podmínkách odchodu země z Evropské unie, kterou slíbila parlamentu. Zákonodárci žádali před týdnem premiérku Theresu Mayovou, aby plán takzvaného brexitu předložila před hlasováním parlamentu o návrhu zákona k jeho zahájení. Poslanci zákon v prvním čtení schválili ve středu. Tématu se od 18:35 věnoval v pořadu Interview ČT24 právník a sociolog Jiří Přibáň.

Zveřejněná bílá kniha na 77 stranách rozvádí 12 základních bodů. Věnovány jsou například otázce migrace, ochraně práv pracujících, volnému obchodu, oblasti vědy a inovací, ale i spolupráci v boji proti zločinu a terorismu. 

Bílá kniha označuje za hlavní prioritu kontrolu migrace z EU. Explicitně zmiňuje, že volný pohyb osob směrem do Británie je pro zemi nepřijatelný, chce kontrolu hranic a tomu podřídí vše ostatní.
Ivan Kytka
2 minuty
Ivan Kytka: V Británii se termín tvrdý brexit přestává používat
Zdroj: ČT24

Davis: Británie bude usilovat o nové a konstruktivní partnerství

„Vláda usiluje o to, aby výsledek brexitu prospěl oběma stranám,“ řekl poslancům ministr pro brexit David Davis při zveřejnění dokumentu. „Chceme, aby EU byla politicky a ekonomicky úspěšná. Británie bude usilovat o nové kladné a konstruktivní partnerství s EU,“ ujistil.

„Cílem vlády je dosáhnout co možná nejvolnějšího a bezproblémového obchodu se zbožím a službami,“ potvrdil David Davis. Podle agentury AP se Londýn snaží rozptýlit některé nejistoty mezi evropskými partnery ohledně průběhu a vyústění rozluky.

Opoziční labouristé krátce po zveřejnění bílé knihy uvedli, že dokument neříká vůbec nic a přichází příliš pozdě.

Mayová se zveřejněním strategie váhala

Konzervativní vláda se dlouho zdráhala zveřejnit svou strategii a Mayová tvrdila, že její projev 17. ledna byl dostačující. Návrh zákona a takzvanou bílou knihu vláda vypracovala, když britský nejvyšší soud v lednu rozhodl, že vláda musí mít k odstartování jednání o vystoupení Británie z EU souhlas britského parlamentu.

Mayová dlouho bojovala o to, aby o zahájení a průběhu brexitu rozhodla sama vláda. Tvrdila, že kabinet k tomu dostal mandát od voličů, kteří se loni v červnovém referendu vyslovili pro odchodu země z EU.

Návrh zákona o aktivaci článku 50 Lisabonské smlouvy, jenž umožňuje zahájit jednání o odchodu Británie z EU, by poslanci měli definitivně potvrdit za týden, Sněmovna lordů pak o měsíc později. Kabinet Mayové hodlá spustit odchod z EU nejpozději koncem března.

Velká Británie a její odchod z Evropské unie
Zdroj: ČT24
  • 1. Každý členský stát se v souladu se svými ústavními předpisy může rozhodnout z Unie vystoupit.
  • 2. Členský stát, který se rozhodne vystoupit, oznámí svůj záměr Evropské radě. S ohledem na pokyny Evropské rady Unie sjedná a uzavře s tímto státem dohodu o podmínkách jeho vystoupení, s přihlédnutím k rámci jeho budoucích vztahů s Unií. Tato dohoda se sjednává v souladu s článkem 218 odstavce 3 Smlouvy o fungování Evropské unie. Jménem Unie ji uzavře Rada, která rozhoduje kvalifikovanou většinou po obdržení souhlasu Evropského parlamentu.

    3. Smlouvy přestávají být pro dotyčný stát použitelné dnem vstupu dohody o vystoupení v platnost nebo, nedojde-li k tomu, dva roky po oznámení podle odstavce 2, nerozhodne-li Evropská rada jednomyslně po dohodě s dotyčným členským státem o prodloužení této lhůty.

    4. Pro účely odstavců 2 a 3 se člen Evropské rady nebo Rady, který zastupuje vystupující členský stát, nepodílí na jednáních ani rozhodnutích Evropské rady nebo Rady, která se jej týkají. Kvalifikovaná většina je vymezena v souladu s článkem 238 odstavce 3 písmeno b) Smlouvy o fungování Evropské unie.

    5. Pokud stát, který z Unie vystoupil, požádá o nové přistoupení, podléhá tato žádost postupu podle článku 49.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
03:13Aktualizovánopřed 6 mminutami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
19:54Aktualizovánopřed 7 mminutami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
18:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
13:39Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny.
před 3 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 4 hhodinami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřelo přes třicet lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s ním informoval o plánech na změnu systému mobilizace a další změny v armádě. Na druhý pokus poslanci schválili i jmenování expremiéra a dosavadního ministra obrany Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky.
13:15Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...