Britští poslanci schválili vládní zákon, jímž bude oficiálně spuštěno jednání o brexitu. Před konečným schválením zákonodárci odmítli všechny pozměňovací návrhy, a zákon tak Dolní sněmovnou prošel ve znění, ve kterém ho předložila vláda premiérky Theresy Mayové. Teď jej čeká ještě projednání ve Sněmovně lordů a formální stvrzení podpisem královny Alžběty II.
Pro návrh zákona se po třídenní debatě vyslovilo 494 poslanců, proti se jich postavilo 122. Ve druhém čtení minulý týden pro zákon zvedlo ruku 498 poslanců a proti hlasovalo 114. Několik opozičních poslanců zpívalo během závěrečného hlasování Ódu na radost, hymnu Evropské unie.
Není čas na obstrukce, upozorňuje Mayová
Vláda chce aktivovat článek 50 Lisabonské smlouvy v březnu. Souhlas parlamentu se spuštěním procesu odluky vládě nedávno nařídil nejvyšší soud. Samotné rozhovory o odchodu země z EU by mohly trvat až dva roky.
„Teď není čas na obstrukce. Jde o demokraticky vyjádřené přání britských občanů. Je čas postoupit s odchodem z Evropské unie kupředu a budovat nezávislou a globální Británii,“ apelovala na poslance před jednáním Mayová.
„Naši evropští partneři chtějí začít s vyjednáváním, stejně jako to chci já a stejně jako tato sněmovna, která minulý týden většinou 384 hlasů podpořila vládní aktivaci článku 50,“ zdůraznila premiérka s ohledem na první čtení.
Vzpurná část labouristů
Zákon prošel v původním znění, tedy bez pozměňovacích návrhů. Další změny však mohou navrhnout ještě členové Sněmovny lordů.
Především opoziční labouristé, skotští nacionalisté a liberálové se do zákona snažili prosadit úpravy, které by znamenaly větší vliv parlamentu na jednání o brexitu i na schvalování výsledné dohody. Jeden z návrhů požadoval například vypsání referenda o vyjednané dohodě s Bruselem.
Další z návrhů chtěl garantovat možnost zůstat v zemi i po brexitu těm občanům zemí EU, kteří v Británii žili v okamžiku loňského červnového referenda, ve kterém se většina hlasujících vyslovila pro odchod z evropského bloku. Dolní sněmovna tento návrh zamítla poměrem hlasů 332 ku 290. Podporu mu však vyjádřili i tři poslanci vládní Konzervativní strany.
„Je důležité, aby byl hlas této komory slyšen. I když musíme přijmout, že konečné rozhodnutí náleží parlamentu Spojeného království,“ prohlásila šéfka skotské labouristické strany Kezia Dugdaleová.
Lídr labouristů Jeremy Corbyn nařídil poslancům, aby vládní zákon schválili, přesto tak minule odmítlo učinit 47 z nich. Tentokrát se proti svému předsedovi postavilo dokonce 52 labouristických poslanců. Rebelie tak tentokrát byla ještě výraznější.
V rozporu s předsedovým přáním se nakonec rozhodl hlasovat i dosavadní stínový ministr podnikání a energetiky Clive Lewis, který krátce před schvalováním zákona na svou funkci ve stínové vládě rezignoval.
Záměr opustit unijní struktury chce Mayová oznámit evropským lídrům na březnovém summitu v Římě. Už dříve zdůraznila, že bude usilovat o takzvaný tvrdý brexit – tedy odchod Velké Británie bez výraznějších ústupků. Země opustí i unijní trh a bude třeba vyjednat nové obchodní dohody.
Británie musí zaplatit, co si objednala, ozývá se z Bruselu
Evropská komise (EK) přitom Británii naznačuje, že odchod nebude zadarmo. Finanční závazky, které přijala během členství, bude prý muset země dodržet.
„Je to jako když jdete do hospody s 27 kamarády a objednáte rundu piv. Pokud pak potřebujete odejít a mejdan dál pokračuje, stejně musíte zaplatit to, co jste objednali,“ poznamenal mluvčí EK Margaritis Schinas.
Přesně specifikovat částku Brusel odmítá, britská média se ale ve svých odhadech pohybují mezi 800 miliardami až 1,5 bilionem korun.
„Mohu potvrdit, že vláda předloží návrh konečné dohody oběma komorám parlamentu, a to ještě předtím, než ukončí jednání – a očekáváme, že se tak stane i dřív, než Evropský parlament projedná a odhlasuje toto konečné znění,“ sdělil britský ministr pro brexit David Davis.
